Cor Vasa 2023, 65(3):447-453 | DOI: 10.33678/cor.2022.104

Implantace bezesvodového stimulátoru (LP) Micra - zkušenosti jednoho centra

Jan Boček^a, Markéta Segeťová^a, Jan Beneš^a, Hanka Wünschová^a, Kamil Sedláček^b, Věra Lánská^c, Josef Kautzner

^a Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

^b I. interní kardioangiologická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové, Hradec Králové

^c Oddělení datových analýz, statistik a umělé inteligence, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

Úvod: Po celou historii kardiostimulace je řešen problém nejslabšího článku stimulační soustavy - elektrických svodů (pozn. v češtině se nesprávně nazývá svod elektrodou, přitom elektroda je pouze na samém konci vodiče, který spojuje implantovaný přístroj s myokardem). Stimulační svody měly historicky problémy s izolací nebo zevním potahem, dalším problémem je možnost nalomení nebo zlomení spirály svodu.^1,2 Nezanedbatelným problémem jsou i infekce stimulačních systémů.^3,4 Ve snaze odstranit tyto problémy byl rozpracován koncept tzv. leadless nebo bezesvodové stimulace srdce, kdy je miniaturní kardiostimulátor implantován přímo do dutiny pravé komory a fixační mechanismus zajištuje kontakt elektrody s myokardem a zabezpečuje stabilitu.^5,6 Ze dvou systémů, které byly testovány a uvedeny na trh, se zatím v klinické praxi rutinně používá pouze systém Micra (Medtronic, Inc.). Implantace se provádí přes femorální žílu dlouhým, řiditelným zavaděčem.

Cíl: Zhodnotit výsledky implantací LP Micra (Medtronic, Inc.) v IKEM mezi 30. 3. 2017 a 12. 11. 2021.

Soubor a metodika: Soubor tvoří 60 pacientů, kterým byl implantován LP (průměrný věk v době implantace 73,7 roku, směrodatná odchylka [SD] ± 9,9 roku; ženy tvořily 33,3 %). Byly hodnoceny implantační parametry, jako jsou implantační a skiaskopický čas, dávka rtg záření a výskyt komplikací. Dále byly sledovány stimulační parametry při implantaci, za měsíc a rok po implantaci. Data implantačního výkonu byla analyzována Spearmanovým testem a bivariační analýzou. Stimulační parametry jsme analyzovali Friedmanovým testem.

Výsledky: Doba implantačního výkonu se ve sledovaném období nezměnila (průměr 63,5 min, SD ± 27,5 min; ρ = -0,0575, p = 0,6624). Významný pokles jsme ale zaznamenali ve skiaskopickém čase (průměr 4,1 min, SD ± 3,6 min; ρ = -0,4817, p < 0,0001) a v dávce rtg záření (průměr 1 396,8 µGy/m², SD ± 3 248,6 µGy/m²; ρ = -0,6454, p < 0,0001). U posledních 40 pacientů byla v 37 případech implantace přístroje úspěšná ihned napoprvé a u tří pacientů vyžadovala pouze jedno přemístění. Stimulační parametry (impedance, senzing a stimulační práh) zůstaly v příznivých hodnotách po měsíci i po roce od implantace LP Micra. Celkem byly zaznamenány tři závažné komplikace výkonu (5 %), a to všechny v průběhu prvních 20 výkonů. U posledních 40 implantací jsme nezaznamenali žádnou vážnou komplikaci. Do jednoho roku od implantace LP Micra zemřelo 13 (21,7 %) pacientů. Příčinná souvislost úmrtí s implantací LP Micra nebyla prokázána ani v jednom případě.

Závěr: Implantace bezesvodového stimulátoru Micra je bezpečná. Doba výkonu se s přibývajícími zkušenostmi významně nezkrátila, ale klesl skiaskopický čas i dávka rtg záření. Stimulační parametry zůstávají příznivé i rok po implantaci. Úmrtnost do roka od implantace je poměrně vysoká, ale nesouvisí s implantační procedurou. © 2023, ČKS.

Klíčová slova: Bezesvodový kardiostimulátor, Kardiostimulátor, Micra

Vloženo: 28. červenec 2022; Revidováno: 22. září 2022; Přijato: 27. září 2022; Zveřejněno: 20. červen 2023  Zobrazit citaci