Cor Vasa 2019, 61(3):e266-e271 | DOI: 10.33678/cor.2019.023

Potential drug-drug interactions between oral anticoagulants for high-risk patients with atrial fibrillation in Latvia

Ketija Apsitea, Katrina Pukiteb, Andris Tupahinsa, Natalija Nikrusc, Baiba Lurinac, Irina Pupkevicac, Aivars Lejnieksc, Oskars Kalejsc
a Riga Stradins University, Faculty of Medicine, Latvia
b Riga Stradins University, Division of Doctoral Studies, Latvia
c Riga Stradins University, Department of Internal Diseases, Latvia

Úvod: Fibrilace síní (FS) je onemocnění postihující mnoho lidí, zvláště starší osoby. U všech z nich je přítomno zvýšené riziko tromboembolické příhody. Ke snížení rizika se u těchto nemocných provádí antikoagulační léčba. K dispozici jsou dva typy antikoagulancií - antagonista vitaminu K warfarin a nová (neboli přímá perorální) antikoagulancia dagibatran a rivaroxaban. Protože osoby s FS obvykle mají několik dalších onemocnění a jiné komplikace, např. riziko krvácení a tromboembolie, užívají současně několik léčiv, což při jejich metabolické přeměně zvyšuje riziko lékových interakcí společných pro P-glykoprotein a CYP450. Větší pozornost věnovaná zdravotníky monitorování účinku farmakoterapie a edukace pacientů o nejčastějších lékových interakcích při užívání perorálních antikoagulancií by mohla pomoci zajistit bezpečnější a účinnější antikoagulační léčbu.

Cíl: Definovat a analyzovat nejčastější možné lékové interakce u perorálních antikoagulancií - warfarinu, dabigatranu a rivaroxabanu - nejčastěji podávaných vysoce rizikovým pacientům s FS v Lotyšsku. Materiály a metody: Na kardiologické klinice fakultní nemocnice Paulse Stradinse (Lotyšsko) se v období od října 2016 do června 2017 prováděla průřezová studie s následnou kvantitativní analýzou údajů získaných od vysoce rizikových nemocných s FS, kteří denně užívali perorální antikoagulancia. Po podepsání informovaného souhlasu pacientů se shromažďovaly jejich demografické údaje, zjišťovaly informace o pravidelně a často užívané medikaci a potravinových doplňcích. Výsledky laboratorních testů a echokardiografického vyšetření byly zkombinovány s osobní anamnézou pacientů. Statistická analýza získaných údajů se prováděla s použitím softwaru SPSS Statistics.

Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 143 pacientů; z tohoto počtu bylo 46,2 % mužů a 53,8 % žen průměrného věku 69,7 (SD 9,9) roku. Z medikace jich 53,8 % užívalo warfarin, 16,1 % dabigatran a 33,6 % rivaroxaban. U 49,7 % pacientů bylo zjištěno zvýšené riziko možných lékových interakcí. U osob užívajících warfarin se nejčastěji jednalo o možné lékové interakce s potravinovými doplňky obsahujícími omega-3 kyseliny (20,8 %), s amiodaronem (16,7 %) a s inhibitory protonové pumpy (13,8 %). V případě pacientů léčených dabigatranem byly zaznamenány nejčastější potenciální interakce s inhibitory protonové pumpy (26,1 %), s amiodaronem (17,4 %) a s potravinovými doplňky obsahujícími omega-3 kyseliny (13,0 %). U pacientů užívajících rivaroxaban se jednalo o nejčastější možné lékové interakce s amiodaronem (29,2 %), s potravinovými doplňky obsahujícími omega-3 kyseliny (16,7 %) a s nesteroidními protizánětlivými léky (4,2 %).

Závěr: Ze všech vysoce rizikových pacientů s FS bylo u 47,7 % zjištěno středně vysoké nebo vysoké riziko možných lékových interakcí, nejčastěji ve spojení s užíváním potravinových doplňků. Celkem 50,3 % pacientů užívalo antagonistu vitaminu K warfarin. Nejčastější možné lékové interakce ve skupině s warfarinem byly zaznamenány ve spojení s potravinovými doplňky obsahujícími omega-3 kyseliny (20,8 %) a amiodaronem (16,7 %), ve skupině užívající dabigatran to byly inhibitory protonové pumpy (26,1 %) a amiodaron (17,4 %); ve skupině užívající rivaroxaban byly zjištěny možné lékové interakce s amiodaronem (29,2 %) a s potravinovými doplňky obsahujícími omega-3 kyseliny (16,7 %). Povědomí zdravotníků o těchto interakcích by mohlo přispět k vyšší bezpečnosti a účinnosti antikoagulační léčby vysoce rizikových osob s fibrilací síní.

Klíčová slova: Dabigatran, Edukace pacientů, Inhibitory CYP450, Monitorace užívání léků, Rivaroxaban, Riziko krvácení, Warfarin

Vloženo: 9. leden 2019; Přijato: 6. březen 2019; Zveřejněno: 21. červen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Apsite K, Pukite K, Tupahins A, Nikrus N, Lurina B, Pupkevica I, et al.. Potential drug-drug interactions between oral anticoagulants for high-risk patients with atrial fibrillation in Latvia. Cor Vasa. 2019;61(3):e266-271. doi: 10.33678/cor.2019.023.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Erglis A, Kalvelis A, Kalejs O, Jegere S. Latvijas Kardiologu biedribas 2010. Gada pavasara consensus dokuments Atriju Mirgosanas arstesana. - Riga, 2010. - 5. 6.
  2. Zoni-Berisso M, Lercari F, Carazza R, Domenicucci S. Epidemiology of atrial fibrillation: European perspective. Clin Epidemiol 2014;6:213-220. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Friberg L, Benson L, Rosenqvist M, Lip GY. Assessment of female sex as a risk factor in atrial fibrillation in Sweden: nationwide retrospective cohort study. BMJ 2012;344:e3522. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Yang E. A clinician's perspective: novel oral anticoagulants to reduce the risk of stroke in nonvalvular atrial fibrillation - full speed ahead or proceed with caution? Vasc Health Risk Manag 2014;10:507-522. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Heidbuchel H, Verhamme P, Alings M, et al. European Heart Rhythm Association Practical Guide on the use of new oral anticoagulants in patients with non-valvular atrial fibrillation. Europace 2013;15:625- Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Finch A, Pillans P. P-glycoprotein and its role in drug-drug interactions. Aust Prescr 2014;37:137-139. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Wessler JD, Grip LT, Mendell J, Giugliano RP. The P-Glycoprotein Transport System and Cardiovascular Drugs. J Am Coll Cardiol 2013;61:2495-2502. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Guengerich FP. Cytochrome P450 and Chemical Toxicology. Chem Res Toxicol 2008;21:70-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Kaminsky LS, Zhang ZY. Human P450 metabolism of warfarin. Pharmacol Ther 1997;73:67-74. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Horn JR, Hansen PD. Rivaroxaban: A New Oral Anticoagulant. Pharmacy Times 19 February, 2012. Retrieved July 4, 2017, from http://www.pharmacytimes.com/publications/issue/2012/february2012/rivaroxaban-a-new-oral-anticoagulant
  11. Urbancika E, Kalnina L, Kalejs O. Statistic review of patients with cardiologic events who are using anticoagulants - total amount of daily used drugs and with those the number of drugs that can interact with anticoagulants. Abstracts from 26th Nordic-Baltic Congress of Cardiology 2017;53(1):12.
  12. Kirchhof P, Benussi S, Kotecha D, et al. 2016 ESC Guidelines for the management of atrial fibrillation developed in collaboration with EACTS. Eur Heart J 2016;37:2893-2962. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Kannan B, Nagella AB, Sathia Prabhu A. et al. Incidence of Potential Drug-Drug Interactions in a Limited and Stereotyped Prescription Setting - Comparison of Two Free Online Pharmacopoeias. Cureus 2016;8:e886. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Teixeira JJ, Crozatti MT, dos Santos CA, Romano-Lieber NS. Potential drug-drug interactions in prescriptions to patients over 45 years of age in primary care, southern Brazil. PLoS One 2012;7:e47062. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Bucher HC, Achermann R, Stohler N, Meier CR. Surveillance of Physicians Causing Potential Drug-Drug Interactions in Ambulatory Care: A Pilot Study in Switzerland. PLoS One 2016;11:e0147606. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Penning-van Beest FJA, Koerselman J, Herings RMC. Quantity and quality of potential drug interactions with coumarin anticoagulants in the Netherlands. Pharmacy World & Science 2007;29;671-675. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Bjerrum L, Andersen M, Petersen G, Kragstrup J. Exposure to potential drug interactions in primary health care. Scand J Prim Health Care 2003;21:153-158. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. El Samia Mohamed SMA, Gad Z, El-Nimr NA, Razek AAHA. Prevalence and Pattern of Potential Drug-Drug Interactions in the Critical Care Units of a Tertiary Hospital in Alexandria, Egypt. ADv. Pharmacoepidemiol Drug Safety 2013;1:144.
  19. Narum S, Solhaug V, Myhr K, et al Warfarin-associated bleeding events and concomitant use of potentially interacting medicines reported to the Norwegian spontaneous reporting system. Br J Clin Pharmacol 2011;71:254-262. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Chamberlain AM, Alonso A, Gersh BJ, et al Multimorbidity and the risk of hospitalization and death in atrial fibrillation: A population-based study. Am Heart J 2017;185:74-84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.





Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.