Cor Vasa 2018, 60(6):e603-e606 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2017.12.014

Vývoj časné reperfuze po první příhodě akutní plicní embolie

Jana Václavkováa,*, Jan Mrózekb,c, Vladimír Janovskýa, Pavol Bindasa, Jana Petrovác, Luboš Krausd, Michal Svobodae, Pavel Jansaf
a Interní oddělení, Slezská nemocnice v Opavě, Opava, Česká republika
b Kardiovaskulární oddělení, Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava, Česká republika
c Kardiologické oddělení, Městská nemocnice Ostrava, Ostrava, Česká republika
d Interní ambulance, Nemocnice Nový Jičín, Nový Jičín, Česká republika
e Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika
f Centrum pro plicní hypertenzi, II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Praha, Česká republika

Úvod: Faktory ovlivňující časnou reperfuzi po plicní embolii (PE), které mohou mít význam vzhledem k rozvoji chronické tromboembolické nemoci a chronické tromboembolické plicní hypertenze (CTEPH), nejsou jednoznačně známy.
Soubor nemocných a metodika: Celkem 85 nemocných hospitalizovaných pro první příhodu akutní PE bylo vyšetřeno pomocí ventilační a perfuzní scintigrafie před propuštěním z nemocnice. Přítomnost reperfuze byla hodnocena vzhledem ke klinickým, echokardiografickým a laboratorním parametrům.

Výsledky: Soubor vyšetřených zahrnoval 37 mužů a 48 žen s průměrným věkem 60 let. Vysoce riziková PE byla přítomna u 9,4 %, středně riziková PE u 49,4 %, nízce riziková PE u 41,2 % nemocných. Provokovanou plicní embolii mělo 26 (30,5 %) nemocných. Před dimisí byly reziduální defekty perfuze přítomny u 66 pacientů, u 18 byla perfuze normální. Obě skupiny se statisticky významně nelišily z hlediska klinických, echokardiografických a laboratorních parametrů.

Závěr: Analýza vyšetřeného souboru neumožnila identifikovat faktory významně spojené s absencí časné reperfuze po PE. To ukazuje na nutnost dalšího pečlivého sledování nemocných po prodělané příhodě PE s cílem detekovat rizikové nemocné z hlediska rozvoje chronické tromboembolické nemoci a CTEPH.

Klíčová slova: Chronická tromboembolická nemoc; Chronická tromboembolická plicní hypertenze; Plicní embolie; Reperfuze

Vloženo: 5. prosinec 2017; Přijato: 30. prosinec 2017; Zveřejněno: 1. prosinec 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Václavková J, Mrózek J, Janovský V, Bindas P, Petrová J, Kraus L, et al.. Vývoj časné reperfuze po první příhodě akutní plicní embolie. Cor Vasa. 2018;60(6):e603-606. doi: 10.1016/j.crvasa.2017.12.014.
Stáhnout citaci

Reference

  1. R. Rokyta, M. Hutyra, P. Jansa, 2014 ESC Guidelines on the diagnosis and management of acute pulmonary embolism. Summary document prepared by the Czech Society of Cardiology, Cor et Vasa 57 (2015) e275-e296. Přejít k původnímu zdroji...
  2. M. Nijkeuter, M.M. Hovens, B.L. Davidson, et al., Resolution of thromboemboli in patients with acute pulmonary embolism: a systematic review, Chest 129 (2006) 192-197. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. O. Sanchez, D. Helley, S. Couchon, et al., Perfusion defects after pulmonary embolism: risk factors and clinical significance, Journal of Thrombosis and Haemostasis 8 (2010) 1248-1255. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. B. Cosmi, J.L. Nijkeuter, M. Valentino, et al., Residual emboli on lung scan or multidetector computed tomography after a first episode of acute pulmonary embolism, Internal and Emergency Medicine 6 (2011) 521-528. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. M. Meysman, H. Everaert, W. Vincken, Factors determining altered perfusion after acute pulmonary embolism assessed by quantified single-photon emission computed tomography-perfusion scan, Annals of Thoracic Medicine 12 (2017) 30-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. J.L. Alonzo-Martinez, F.J. Anniccherico-Sanchez, M.A. Urbieta-Echezarreta, et al., Residual pulmonary thromboemboli after acute pulmonary embolism, European Journal of Internal Medicine 23 (2012) 379-383. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. P.L.D. Exter, J. van Es, L.J. Kroft, et al., Thromboembolic resolution assessed by CT pulmonary angiography after treatment for acute pulmonary embolism, Thrombosis and Haemostasis 114 (2015) 26-34. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Y.M. Ende-Verhaar, S.C. Cannegieter, A. Vonk Noordegraaf, et al., Incidence of chronic thromboembolic pulmonary hypertension after acute pulmonary embolism: a contemporary view of the published literature, European Respiratory Journal 49 (2017), pii: 1601792. Přejít k původnímu zdroji...
  9. F.A. Klok, K.W. van Kraligen, A.P.J. van Dijk, et al., Prospective cardiopulmonary screening program to detect chronic thromboembolic pulmonary hypertension in patients after acute pulmonary embolism, Haematologica 95 (2010) 970-975. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. J.A. Kline, M.T. Steuerwald, M.R. Marchick, et al., Prospective evaluation of right ventricular function and functional status 6 months after acute submassive pulmonary embolism, Chest 136 (2009) 1202-1210. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.