Cor Vasa 2018, 60(6):e576-e581 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2017.12.002
Edukace v oblasti onemocnění srdce a cév u občanů starších 40 let
- a Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice, Česká republika
- b Ústav právních oborů, managementu a ekonomiky, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice, Česká republika
Úvod a cíl: Onemocnění srdce a cév celosvětově patří k hlavním příčinám úmrtí. V České republice se výrazně podílí i na počtu hospitalizací. Přestože jsou to onemocnění velmi dobře ovlivnitelná pomocí eliminace ovlivnitelných rizikových faktorů, je jejich prevalence v české populaci stále vysoká. Tím se zvyšuje potřeba zefektivnění zdravotněvýchovného působení. Cílem příspěvku je proto poukázat na současný stav edukace v oblasti prevence kardiovaskulárních chorob z pohledu občanů samotných, a přinést tak zpětnou vazbu, která může napomoci zlepšení stavu v této oblasti.
Metodika: Pro zjištění současného stavu edukace v oblasti kardiovaskulárních chorob z pohledu občanů bylo využito dotazníkového šetření prostřednictvím kombinace nestandardizovaného dotazníku se standardizovaným dotazníkem SF-36. Toto šetření probíhalo v celé České republice ve dnech 1.-20. dubna 2016. Statistická analýza dat probíhala za využití programu SASD ve verzi 1.4.12. Výběrový soubor občanů čítal 1 992 respondentů a z hlediska věkového členění základního souboru jsou tato data reprezentativní pro jednotlivé skupiny občanů ČR ve věku 40 let a více.
Výsledky a závěr: Bylo zjištěno, že 71,5 % občanů ČR ve věku 40 let a více bylo v ordinaci lékaře poučeno o způsobech zlepšení svého zdravotního stavu. 71,4 % občanů jako nositele edukace označilo lékaře a 25,4 % respondentů sestru. Z oblasti ovlivnitelných rizikových faktorů bylo 50,8 % respondentů edukováno v oblasti výživy, 51,0 % v oblasti domácího měření krevního tlaku a 52,9 % v oblasti fyzické aktivity. O problematice kouření bylo edukováno 43,9 % dotázaných, o problematice nadužívání alkoholu 36,0 % z dotázaných. Rovněž bylo prokázáno, že ve větší míře byli edukováni respondenti, které můžeme z různých důvodů považovat za rizikové. To se z dlouhodobé perspektivy, s ohledem na demografické trendy a koncept aktivního stárnutí, jeví jako nedostatečné. A to zejména proto, že význam edukace není pouze ve snaze přispět ke zlepšení kvality života, ale také v oddálení manifestace onemocnění a ekonomických rizik spojených se snižujícím se počtem ekonomicky aktivních osob.
Klíčová slova: Edukace; Kardiovaskulární choroby; Lékař; Rizikové faktory; Sestra
Vloženo: 27. září 2017; Přijato: 1. prosinec 2017; Zveřejněno: 1. prosinec 2018 Zobrazit citaci
Reference
- WHO, Cardiovascular Diseases (CVDs), 2017. http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs317/en/
- ÚZIS, Zemřelí 2015, ÚZIS, Praha, 2016.
- ÚZIS, Hospitalizovaní v nemocnicích v ČR, ÚZIS, Praha, 2015.
- R. Cífková, J. Bruthans, V. Adámková, et al., Prevalence základních kardiovaskulárních rizikových faktorů v české populaci v letech 2006-2009. Studie Czech post-MONICA, Cor et Vasa 53 (2011) 220-229.
Přejít k původnímu zdroji...
- L. Čeledová, R. Čevela, Výchova ke zdraví: Vybrané kapitoly, Grada, Praha, 2010.
- Česká kardiologická společnost, Národní kardiovaskulární program, 2013. http://www.kardio-cz.cz/data/clanek/604/dokumenty/narodni-kardiovaskularni-program.pdf
- WHO, Health Promotion Glossary, 1998. http://www.who.int/healthpromotion/about/HPR%20Glossary%201998.pdf
- WHO, Health Education: Theoretical Concepts, Effective Strategies and Core Competencies, 2012. http://applications.emro.who.int/dsaf/EMRPUB_2012_EN_1362.pdf
- M.F. Piepoli, A.W. Hoes, S. Agewall, et al., European Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice, European Heart Journal 37 (2016) 2315-2381.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- L. Mosca, E.J. Benjamin, K. Berra, et al., Effectiveness-based guidelines for the prevention of cardiovascular disease in women - 2011 update, Circulation 123 (2011) 1243-1262.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- S. Ebrahim, D. Wood, H.B. Romdhane, et al., Prevention of Cardiovascular Disease. Guidelines for Assessment and Management of Cardiovascular Risk, World Health Organization Press, Geneva, 2007.
- J. Doležel, D. Jarošová, Analysis of clinical practice guidelines for cardiovascular disease prevention, Kontakt 17 (2015) 96-102.
Přejít k původnímu zdroji...
- E. Sovová, J. Sedlářová a kol. Kardiologie pro obor ošetřovatelství: 2. rozšířené a doplněné vydání, Grada, Praha, 2014.
- Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Zdraví 2020, Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, MZČR, Praha, 2014.
- F. Kalua, Y. Nyasulu, A review of the role of modifying factors in health education programmes, Malawi Medical Journal 19 (2007) 30-31.
- Z. Mikšová, M. Šamaj, L. Machálková, K. Ivanová, Fulfilling the competencies of members of a nursing team, Kontakt 16 (2014) e108-e118.
Přejít k původnímu zdroji...
- V. Tóthová, S. Bártlová, L. Šedová, et al., The nurse's role in preventive care in the field of community nursing, Neuroendocrinology Letters 35 (2014) 26-33.
- J. Doležel, D. Jarošová, Edukační činnost sester u pacientů po infarktu myokardu - přehledová studie, Kardiologická Revue - Interní Medicína 19 (2017) 1-4.
- Kolektiv autorů, Evropská rozvojová agentura, Manuál aktivního stárnutí, Evropská rozvojová agentura, Praha, 2012, http://aktivne.eracr.cz/wp-content/uploads/2013/01/A5-manual_nahled.pdf
- ČSÚ, Aktuální populační vývoj v kostce, 2015. https://www.czso.cz/csu/czso/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce
- M. Lustigová, 3.2 Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy, Zpráva o zdraví obyvatel České republiky (2014) 22-25, http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/aktuality/Cesi_ziji_dele_ale_trapi_je_civilizacni_nemoci/Zprava_o_zdravi_obyvatel_CR_.pdf