Cor Vasa 2018, 60(6):e576-e581 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2017.12.002

Edukace v oblasti onemocnění srdce a cév u občanů starších 40 let

Věra Olišarováa,*, Valérie Tóthováa, Lenka Šedováa, Sylva Bártlováa, Ivana Chloubováa, Helena Michálkováa, Radka Prokešováb, Marie Trešlováa
a Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice, Česká republika
b Ústav právních oborů, managementu a ekonomiky, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice, Česká republika

Úvod a cíl: Onemocnění srdce a cév celosvětově patří k hlavním příčinám úmrtí. V České republice se výrazně podílí i na počtu hospitalizací. Přestože jsou to onemocnění velmi dobře ovlivnitelná pomocí eliminace ovlivnitelných rizikových faktorů, je jejich prevalence v české populaci stále vysoká. Tím se zvyšuje potřeba zefektivnění zdravotněvýchovného působení. Cílem příspěvku je proto poukázat na současný stav edukace v oblasti prevence kardiovaskulárních chorob z pohledu občanů samotných, a přinést tak zpětnou vazbu, která může napomoci zlepšení stavu v této oblasti.

Metodika: Pro zjištění současného stavu edukace v oblasti kardiovaskulárních chorob z pohledu občanů bylo využito dotazníkového šetření prostřednictvím kombinace nestandardizovaného dotazníku se standardizovaným dotazníkem SF-36. Toto šetření probíhalo v celé České republice ve dnech 1.-20. dubna 2016. Statistická analýza dat probíhala za využití programu SASD ve verzi 1.4.12. Výběrový soubor občanů čítal 1 992 respondentů a z hlediska věkového členění základního souboru jsou tato data reprezentativní pro jednotlivé skupiny občanů ČR ve věku 40 let a více.

Výsledky a závěr: Bylo zjištěno, že 71,5 % občanů ČR ve věku 40 let a více bylo v ordinaci lékaře poučeno o způsobech zlepšení svého zdravotního stavu. 71,4 % občanů jako nositele edukace označilo lékaře a 25,4 % respondentů sestru. Z oblasti ovlivnitelných rizikových faktorů bylo 50,8 % respondentů edukováno v oblasti výživy, 51,0 % v oblasti domácího měření krevního tlaku a 52,9 % v oblasti fyzické aktivity. O problematice kouření bylo edukováno 43,9 % dotázaných, o problematice nadužívání alkoholu 36,0 % z dotázaných. Rovněž bylo prokázáno, že ve větší míře byli edukováni respondenti, které můžeme z různých důvodů považovat za rizikové. To se z dlouhodobé perspektivy, s ohledem na demografické trendy a koncept aktivního stárnutí, jeví jako nedostatečné. A to zejména proto, že význam edukace není pouze ve snaze přispět ke zlepšení kvality života, ale také v oddálení manifestace onemocnění a ekonomických rizik spojených se snižujícím se počtem ekonomicky aktivních osob.

Klíčová slova: Edukace; Kardiovaskulární choroby; Lékař; Rizikové faktory; Sestra

Vloženo: 27. září 2017; Přijato: 1. prosinec 2017; Zveřejněno: 1. prosinec 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Olišarová V, Tóthová V, Šedová L, Bártlová S, Chloubová I, Michálková H, et al.. Edukace v oblasti onemocnění srdce a cév u občanů starších 40 let. Cor Vasa. 2018;60(6):e576-581. doi: 10.1016/j.crvasa.2017.12.002.
Stáhnout citaci

Reference

  1. WHO, Cardiovascular Diseases (CVDs), 2017. http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs317/en/
  2. ÚZIS, Zemřelí 2015, ÚZIS, Praha, 2016.
  3. ÚZIS, Hospitalizovaní v nemocnicích v ČR, ÚZIS, Praha, 2015.
  4. R. Cífková, J. Bruthans, V. Adámková, et al., Prevalence základních kardiovaskulárních rizikových faktorů v české populaci v letech 2006-2009. Studie Czech post-MONICA, Cor et Vasa 53 (2011) 220-229. Přejít k původnímu zdroji...
  5. L. Čeledová, R. Čevela, Výchova ke zdraví: Vybrané kapitoly, Grada, Praha, 2010.
  6. Česká kardiologická společnost, Národní kardiovaskulární program, 2013. http://www.kardio-cz.cz/data/clanek/604/dokumenty/narodni-kardiovaskularni-program.pdf
  7. WHO, Health Promotion Glossary, 1998. http://www.who.int/healthpromotion/about/HPR%20Glossary%201998.pdf
  8. WHO, Health Education: Theoretical Concepts, Effective Strategies and Core Competencies, 2012. http://applications.emro.who.int/dsaf/EMRPUB_2012_EN_1362.pdf
  9. M.F. Piepoli, A.W. Hoes, S. Agewall, et al., European Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice, European Heart Journal 37 (2016) 2315-2381. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. L. Mosca, E.J. Benjamin, K. Berra, et al., Effectiveness-based guidelines for the prevention of cardiovascular disease in women - 2011 update, Circulation 123 (2011) 1243-1262. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. S. Ebrahim, D. Wood, H.B. Romdhane, et al., Prevention of Cardiovascular Disease. Guidelines for Assessment and Management of Cardiovascular Risk, World Health Organization Press, Geneva, 2007.
  12. J. Doležel, D. Jarošová, Analysis of clinical practice guidelines for cardiovascular disease prevention, Kontakt 17 (2015) 96-102. Přejít k původnímu zdroji...
  13. E. Sovová, J. Sedlářová a kol. Kardiologie pro obor ošetřovatelství: 2. rozšířené a doplněné vydání, Grada, Praha, 2014.
  14. Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Zdraví 2020, Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, MZČR, Praha, 2014.
  15. F. Kalua, Y. Nyasulu, A review of the role of modifying factors in health education programmes, Malawi Medical Journal 19 (2007) 30-31.
  16. Z. Mikšová, M. Šamaj, L. Machálková, K. Ivanová, Fulfilling the competencies of members of a nursing team, Kontakt 16 (2014) e108-e118. Přejít k původnímu zdroji...
  17. V. Tóthová, S. Bártlová, L. Šedová, et al., The nurse's role in preventive care in the field of community nursing, Neuroendocrinology Letters 35 (2014) 26-33.
  18. J. Doležel, D. Jarošová, Edukační činnost sester u pacientů po infarktu myokardu - přehledová studie, Kardiologická Revue - Interní Medicína 19 (2017) 1-4.
  19. Kolektiv autorů, Evropská rozvojová agentura, Manuál aktivního stárnutí, Evropská rozvojová agentura, Praha, 2012, http://aktivne.eracr.cz/wp-content/uploads/2013/01/A5-manual_nahled.pdf
  20. ČSÚ, Aktuální populační vývoj v kostce, 2015. https://www.czso.cz/csu/czso/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce
  21. M. Lustigová, 3.2 Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy, Zpráva o zdraví obyvatel České republiky (2014) 22-25, http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/aktuality/Cesi_ziji_dele_ale_trapi_je_civilizacni_nemoci/Zprava_o_zdravi_obyvatel_CR_.pdf




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.