Cor Vasa 2018, 60(5):e536-e539 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2017.06.009
Stenóza arteria subclavia: neobvyklá príčina perioperačného infarktu myokardu po chirurgickej revaskularizácii
- a Klinika srdcovej chirurgie, Východoslovenský ústav srdcových a cievnych chorôb, a.s., Košice, Slovenská republika
- b Klinika kardiológie, Východoslovenský ústav srdcových a cievnych chorôb, a.s., Košice, Slovenská republika
V predkladanej kazuistike popisujeme neobvyklú príčinu perioperačného infarktu myokardu po chirurgickej revaskularizácii. Popisujeme prípad 60-ročného pacienta, u ktorého bol realizovaný aortokoronárny bypass s použitím ľavej arteria mammaria interna (LIMA) na ramus interventricularis anterior (RIA) a venózneho štepu na ramus interventricularis posterior (RIP). V skorom postoperačnom období došlo k rozvoju perioperačného infarktu myokardu (PIM) s laboratórnym korelátom elevácie kardiošpecifických enzýmov a EKG zmenami v zmysle ischémie v diafragmálnej oblasti. Echokardiograficky bola zistená akinéza hrotu, apikoseptálneho a apikoinferiórneho segmentu s poklesom ejekčnej frakcie ľavej komory (EF ĽK). Realizované bolo koronarografické vyšetrenie, ktoré dokumentovalo funkčnosť arteriálneho aj venózneho štepu, zistená však bola závažná stenóza arteria subclavia vľavo (LSA) s obmedzením prietoku v LIMA. V emergentnom režime bola realizovaná perkutánna transluminálna angioplastika LSA s implantáciou stentu, s optimálnym výsledkom. Pri závažnej stenóze arteria subclavia dochádza k rozvoju tzv. koronárno-subklaviálneho steal syndrómu s retrográdnym prietokom cez LIMA, čo vedie k ischémii zásobovanej časti myokardu. Steal fenomén s reverzným tokom v LIMA však nie je absolútnou podmienkou na rozvoj ischémie myokardu. V niektorých prípadoch sa stenóza arteria subclavia vľavo prejavuje podobne ako proximálna stenóza LIMA, čo bol aj prípad prezentovaného pacienta.
Klíčová slova: Aortokoronárny bypass; Koronárno-subklaviálny steal syndróm; Perioperačný infarkt myokardu; Stenóza arteria subclavia
Vloženo: 26. duben 2017; Revidováno: 20. červen 2017; Přijato: 21. červen 2017; Zveřejněno: 1. říjen 2018 Zobrazit citaci
| ACS | AIP | APA | ASA | Harvard | Chicago | Chicago Notes | IEEE | ISO690 | MLA | NLM | Turabian | Vancouver |
Reference
- J.A. Lansky, W.G. Stone, Periprocedural myocardial infarction: prevalence, prognosis, and prevention, Circulation: Cardiovascular Interventions 3 (2010) 602-610.
Přejít k původnímu zdroji... 
Přejít na PubMed... - K. Thygesen, J.S. Alpert, A.S. Jaffe, et al., Joint ESC/ACCF/ AHA/WHF Task Force for the Universal Definition of Myocardial Infarction, European Heart Journal 33 (2012) 2551-2567. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- J.F.I. Sabik, B.W. Lytle, E.H. Blackstone, et al., Comparison of saphenous vein and internal thoracic artery graft patency by coronary system, Annals of Thoracic Surgery 79 (2005) 544-551. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- M.J. Boylan, B.W. Lytle, F.D. Loop, et al., Surgical treatment of isolated left anterior descending coronary stenosis: comparison of left internal mammary artery and venous autograft at 18 to 20 years of follow-up, Journal of Thoracic and Cardiovascular Surgery 107 (1994) 657-662. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- V.J. Reddy, D.A. Cooley, Minimally invasive direct coronary artery bypass or limited access myocardial revascularization, in: J.B. Chang (Ed.), Textbook of Angiology, Springer-Verlag, New York, 2000: 293-303. Přejít k původnímu zdroji...
- L.A. Osborn, S.M. Vernon, B. Reynolds, et al., Screening for subclavian artery stenosis in patients who are candidates for coronary bypass surgery, Catheterization and Cardiovascular Interventions 56 (2002) 162-165. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- D. Tsyvine, M. Hartzell, P.M. Bonaca, et al., Subclavian stenosis causing angina after coronary artery bypass grafting, Medical Journal of Australia 190 (2009) 331-332. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...