Cor Vasa 2018, 60(4):e400-e406 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2018.04.002

Přemosťující antikoagulační terapie

Štefan Volovára,*, Radka Tancošováb, Richard Rokytaa
a Kardiologická klinika, Centrum vysoce specializované komplexní kardiovaskulární péče, Lékařská fakulta Plzeň, Univerzita Karlova v Praze a Fakultní nemocnice Plzeň, Plzeň, Česká republika
b I. interní klinika, Lékařská fakulta Plzeň, Univerzita Karlova v Praze a Fakultní nemocnice Plzeň, Plzeň, Česká republika

Terapie perorálními antikoagulancii je indikována u pacientů s různými diagnózami s cílem snížit riziko tromboembolických příhod nebo navozením hypokoagulačního stavu umožnit rozpouštění trombu. V praxi se s antikoagulovanými pacienty setkáváme často, většinou se jedná o pacienty s nevalvulární fibrilací síní. Každý rok značná část této skupiny pacientů podstoupí výkon, který v některých případech vyžaduje dočasné přerušení antikoagulace. V době, kdy pacient není antikoagulován, je ohrožen vyšším výskytem tromboembolických příhod. Nabízí se tedy nasazení parenterálního antikoagulancia s rychlým nástupem i odezněním účinku, které by přemostilo období, kdy není pacient adekvátně antikoagulován perorálně. V práci jsme sumarizovali v současnosti dostupná data, ze kterých vycházejí doporučené postupy a jiné odborné články European Society of Cardiology (ESC), American College of Cardiology (ACC) a American College of Chest Physicians (CHEST). Naprostá většina dostupných studií, včetně jediné randomizované, dvojitě zaslepené a placebem kontrolované studie BRIDGE prokazuje vyšší riziko závažného krvácení u pacientů se zahájenou přemosťující terapií. Riziko tromboembolických příhod není signifikantně sníženo, dokonce v subanalýze studie RE-LY je u pacientů s přemosťující terapií signifikantně vyšší. Nejdetailnější doporučení k zahájení přemosťující terapie u pacientů s nevalvulární fibrilací síní poskytuje odborné stanovisko ACC z roku 2017. Evropská kardiologická společnost se ve svých odborných dokumentech věnuje problematice jen okrajově. Přemostění u pacientů užívajících nová perorální antikoagulancia (NOAC) většinou není potřebné, avšak v případě, že si jej klinická situace vyžádá, je asociováno se stejnými riziky a přínosy jako při antikoagulaci antagonisty vitaminu K (VKA). K použití NOAC jako přemosťujícího agens není dostatek dat.

Klíčová slova: Periprocedurální antikoagulace; Přemosťující terapie; Riziko krvácení; Tromboembolické riziko

Vloženo: 6. listopad 2017; Revidováno: 21. duben 2018; Přijato: 24. duben 2018; Zveřejněno: 1. srpen 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Volovár Š, Tancošová R, Rokyta R. Přemosťující antikoagulační terapie. Cor Vasa. 2018;60(4):e400-406. doi: 10.1016/j.crvasa.2018.04.002.
Stáhnout citaci

Reference

  1. A.J. Camm, G. Accetta, G. Ambrosio, et al., Evolving antithrombotic treatment patterns for patiens with newly diagnosed atrial fibrillation, Heart 103 (2017) 307-314. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. J. Kvasnička, J. Hájková, P. Bobčíková, et al., Prevalence polymorfismů CYP2C9 a VKORC1 v České republice a zamyšlení nad výhledy antikoagulační léčby warfarinem, Cor et Vasa 53 (2011) 522-526. Přejít k původnímu zdroji...
  3. B.F. Cage, A.D. Waterman, W. Shannon, et al., Validation of clinical classification schemes for predicting stroke, Journal of the American Medical Association 285 (2001) 2864-2870. Přejít k původnímu zdroji...
  4. G.Y.H. Lip, R. Nieuwlaat, R. Pisters, et al., Refining clinical risk stratification for predicting stroke and thormboembolism in atrial fibrillation using a novel risk factor-based approach: the Euro Heart Survey on Atrial Fibrillation, Chest 137 (2010) 263-272. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. L. Friberg, M. Rosenqvist, G.Y.H. Lip, Evaluation of risk stratification schemes for ischaemic stroke and bleeding in 18 2678 patients with atrial fibrillation: the Swedish Atrial Fibrillation cohort study, European Heart Journal 33 (2012) 1500-1510. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. J.U. Doherty, T.J. Gluckman, W.J. Hucker, 2017 ACC expert consensus decision pathway for periprocedural management of anticoagulation in patients with nonvalvular atrial fibrillation, Journal of the American College of Cardiology 69 (2017) 871-898. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. R. Pisters, D.A. Lane, R. Nieuwlaat, et al., A novel user-friendly score (HAS-BLED) to assess 1-year risk of major bleeding in patients with atrial fibrillation: the Euro Heart Survey, Chest 138 (2010) 1093-1100. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. G.Y.H. Lip, L. Frison, J.L. Halperin, D.A. Lane, Comparative validation of a novel risk score for predicting bleeding risk in anticoagulated patients with atrial fibrillation, Journal of the American College of Cardiology 57 (2011) 173-180. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Z. Hijazi, J. Oldgren, J. Lindbäck, et al., The novel biomarker-based ABC (age, biomarkers, clinical history)-bleeding risk score for patients with atrial fibrillation: a derivation and validation study, Lancet 387 (2016) 2302-2311. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. H. Omran, R. Bauersachs, S. Rübenacker, et al., The HAS-BLED score predicts bleedings during bridging of chronic oral anticoagulation. Results from the national multicentre BNK Online bRiDging REgistRy (BORDER), Thrombosis and Haemostasis 108 (2012) 65-73. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. J.D. Douketis, A.C. Spyropoulos, S. Kaatz, et al., Perioperative bridging anticoagulation in patients with atrial fibrillation, New England Journal of Medicine 373 (2015) 823-833. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. C.L. Garwood, B. Korkis, D. Grande, et al., Anticoagulation bridge therapy in patients with atrial fibrillation: recent updates providing a rebalance of risk and benefit, Pharmacotherapy 37 (2017) 712-724. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. A.S. Dunn, A.C. Spyropoulos, A.G.G. Turpie, Bridging therapy in patients on long-term oral anticoagulants who require surgery: the Prospective Peri-operative Enoxaparin Cohort Trial (PROSPECT), Journal of Thrombosis and Haemostasis 5 (2007) 2211-2218. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. B.A. Steinberg, E.D. Peterson, S. Kim, et al., Use and outcomes associated with bridging during anticoagulation interruptions in patients with atrial fibrillation: findings from the Outcomes Registry for Better Informed Treatment of Atrial Fibrillation (ORBIT-AF), Circulation 131 (2015) 488-494. Přejít k původnímu zdroji...
  15. A.C. Spyropoulos, A.G.G. Turpie, A.S. Dunn, et al., Clinical outcomes with unfractionated heparin or low-molecular-weight heparin as bridging therapy in patients on long-term oral anticoagulants: the REGIMEN registry, Journal of Thrombosis and Haemostasis 4 (2006) 1246-1252. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. J.D. Douketis, J.S. Healey, M. Brueckmann, et al., Perioperative bridging anticoagulation during dabigatran or warfarin interruption among patients who had an elective surgery or procedure. Substudy of the RE-LY trial, Thrombosis and Haemostasis 113 (2015) 625-632. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. D. Siegal, J. Yudin, S. Kaatz, et al., Periprocedural heparin bridging in patients receiving vitamin K antagonists: systematic review and meta-analysis of bleeding and thromboembolic rates, Circulation 126 (2012) 1630-1639. Přejít k původnímu zdroji...
  18. P. Kirchhof, S. Benussi, S. Kotecha, et al., 2016 ESC guidelines for the management of atrial fibrillation developed in collaboration with EACTS, European Heart Journal 37 (2016) 2893-2962. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. R. De Caterina, S. Husted, L. Wallentin, et al., Parenteral anticoagulants in heart disease: current status and perspectives, Thrombosis and Haemostasis 109 (2013) 769-786. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. J.D. Douketis, A.C. Spyropoulos, F.A. Spencer, et al., Perioperative management of antithrombotic therapy. Antithrombotic therapy and prevention of thrombosis, 9th ed. American College of Chest Physicians evidence-based clinical guidelines, Chest 141 (2012) e326-e350. Přejít k původnímu zdroji...
  21. R. Čihák, L. Haman, M. Táborský, European Heart Rhythm Association practical guide on the use of new oral anticoagulants in patients with non-valvular atrial fibrillation. Summary of the document prepared by the Czech Society of Cardiology, Cor et Vasa 56 (2014) e42-e56. Přejít k původnímu zdroji...
  22. J. Beyer-Westendorf, V. Gelbricht, K. Förster, et al., Peri-interventional management of novel oral anticoagulants in daily care: results from the prospective Dresden NOAC registry, European Heart Journal 35 (2014) 1888-1896. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. M.W. Sherwood, J.D. Douketis, M.R. Patel, et al., Outcomes of temporary interruption of rivaroxaban compared with warfarin in patients with nonvalvular atrial fibrillation: results from ROCKET AF, Circulation 129 (2014) 1850-1859. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. A.C. Spyropoulos, A. Al-Badri, M.W. Sherwood, J.D. Douketis, Periprocedural management of patients receiving a vitamin K antagonist or a direct oral anticogulant requiring an elective procedure or surgery, Journal of Thrombosis and Haemostasis 14 (2016) 875-885. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.