Cor Vasa 2018, 60(4):e352-e360 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2017.11.005

Prognostický význam cystatinu C ve vztahu k dalším ukazatelům renálních funkcí v hodnocení hospitalizační mortality a závažných nežádoucích kardiálních příhod u pacientů s akutním infarktem myokardu s elevacemi úseku ST léčených primární perkutánní koroná

Jan Přečeka, Martin Hutyraa,*, Martin Sněhotab, Jiří Jarkovskýc, Tomáš Adamd, Miloslav Špačeka, Štěpán Hudeca, Miloš Táborskýa
a I. interní klinika - kardiologická, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika
b Ústav lékařské biofyziky, Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, Česká republika
c Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika
d Oddělení klinické biochemie, Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika

Úvod: Cystatin C je považován za prognostický marker kardiovaskulárních onemocnění. Cílem této prospektivní práce bylo zhodnotit přínos hodnocení cystatinu C v prognostické stratifikaci k predikci nemocniční mortality a závažných nežádoucích kardiálních příhod (major cardiac adverse events, MACE) u pacientů s infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) a porovnat význam cystatinu C s dalšími ukazateli renálních funkcí a skóre GRACE (Global Registry of Acute Coronary Events).

Metody: Do prospektivní studie bylo zařazeno 659 konsekutivních pacientů (479 mužů, průměrný věk 65 let) s akutním infarktem myokardu s elevacemi úseku ST léčených primární perkutánní koronární intervencí (PCI). Při přijetí byl proveden standardní laboratorní odběr zahrnující cystatin C, troponin T, N-terminální fragment natriuretického propeptidu typu B (NT-proBNP), další biomarkery renálních funkcí. Schopnost cystatinu C, dalších biomarkerů a skóre GRACE predikovat nemocniční mortalitu a MACE (rekurence akutního koronárního syndromu, iktus, in-stent trombóza, mortalita) byla hodnocena pomocí c-statistiky.

Výsledky: Nemocniční mortalita dosáhla 4 % (n = 26), výskyt MACE pak 6,8 % (n = 45). Vstupní hodnota cystatinu C, kreatininu, urey, glomerulární filtrace, troponinu T, NT-proBNP a GRACE byla shledána jako nezávislý prognostický faktor.
Sérová koncentrace cystatinu C a hodnota skóre GRACE byla signifikantně vyšší u zemřelých (1,65 ± 0,91 vs. 0,97 ± 0,41 mg/ml; p < 0,001, resp. 138 ± 43 vs. 99 ± 31; p < 0,001). Hodnota plochy pod křivkou (area under the curve, AUC) pro predikci mortality a MACE pro cystatin C a skóre GRACE byla 0,83 a 0,88, respektive 0,66 a 0,72 (vše p < 0,001) s optimální hraniční hodnotou 1,3 mg/ml pro cystatin C a 136 pro skóre GRACE.
Hodnota cystatinu C nad mez 1,30 mg/l byla asociována s nejvyšším adjustovaným poměrem šancí (odds ratio, OR) 3,85 (95% interval spolehlivosti 2,36-6,38; p < 0,001) pro nemocniční mortalitu (senzitivita 77 %, specificita 86 %). Kombinace cystatinu C a skóre GRACE nevedla k dalšímu signifikantnímu zlepšení rizikové stratifikace (OR 1,05; 95% interval spolehlivosti 1,04-1,07; p < 0,001).

Závěr: Cystatin C byl potvrzen jako prediktor časného výsledku srovnatelný se skóre GRACE u pacientů se STEMI.

Klíčová slova: Cystatin C; Infarkt myokardu s elevacemi úseku ST; Hospitalizační mortalita; Skóre GRACE; Závažné nežádoucí kardiální příhody

Vloženo: 11. červen 2017; Revidováno: 30. říjen 2017; Přijato: 2. listopad 2017; Zveřejněno: 1. srpen 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Přeček J, Hutyra M, Sněhota M, Jarkovský J, Adam T, Špaček M, et al.. Prognostický význam cystatinu C ve vztahu k dalším ukazatelům renálních funkcí v hodnocení hospitalizační mortality a závažných nežádoucích kardiálních příhod u pacientů s akutním infarktem myokardu s elevacemi úseku ST léčených primární perkutánní koroná. Cor Vasa. 2018;60(4):e352-360. doi: 10.1016/j.crvasa.2017.11.005.
Stáhnout citaci

Reference

  1. C. Ronco, P. McCullough, S.D. Anker, et al., Cardio-renal syndromes: report from the consensus conference of the acute dialysis quality initiative, European Heart Journal 31 (2010) 703-711. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. J.V. Salgado, F.L. Souza, B.J. Salgado, How to understand the association between cystatin C levels and cardiovascular disease: imbalance, counterbalance, or consequence?, Journal of Cardiology 62 (2013) 331-335. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. The Task Force on the management of ST-segment elevation acute myocardial infarction of the European Society of Cardiology (ESC), ESC Guidelines for the management of acute myocardial infarction in patients presenting with ST-segment elevation, European Heart Journal 33 (2012) 2569-2619.
  4. C.B. Granger, R.J. Goldberg, O. Dabbous, et al., Predictors of hospital mortality in the global registry of acute coronary events, Archives of Internal Medicine 163 (2003) 2345-2353. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. J. Luo, L.P. Wang, H.F. Hu, et al., Cystatin C and cardiovascular or all-cause mortality risk in the general population: a meta-analysis, Clinica Chimica Acta 450 (2015) 39-45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. K. Helánová, J. Pařenica, V. Dlouhý, et al., Význam biomarkerů NGAL a cystatinu C u kardiovaskulárních onemocnění, Vnitřní lékařství 58 (2012) 286-290. Přejít na PubMed...
  7. P. Tousek, F. Tousek, D. Horak, et al., CZECH-2 Investigators, The incidence and outcomes of acute coronary syndromes in a central European country: results of the CZECH-2 registry, International Journal of Cardiology 173 (2014) 204-208. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. J.M. García Acuña, E. González-Babarro, L. Grigorian Shamagian, et al., Cystatin C provides more information than other renal function parameters for stratifying risk in patients with acute coronary syndrome, Revista Espanola de Cardiologia 62 (2009) 510-519. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. E. Abu-Assi, S. Raposeiras-Roubin, A. Riveiro-Cruz, et al., Creatinine- or cystatin C-based equations to estimate glomerular filtration rate in acute myocardial infarction: a disparity in estimating renal function and in mortality risk prediction, International Journal of Cardiology 168 (2013) 4300-4301. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. D. Silva, N. Cortez-Dias, C. Jorge, et al., Cystatin C as prognostic biomarker in ST-segment elevation acute myocardial infarction, American Journal of Cardiology 109 (2012) 1431-1438. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. N. Ristiniemi, J. Lund, R. Tertti, et al., Cystatin C as a predictor of all-cause mortality and myocardial infarction in patients with non-ST-elevation acute coronary syndrome, Clinical Biochemistry 45 (2012) 535-540. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Z. Zhang, B. Lu, X. Sheng, N. Jin, Cystatin C in prediction of acute kidney injury: a systemic review and meta-analysis, American Journal of Kidney Diseases 58 (2011) 356-365. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. M. Fouad, M. Boraie, Cystatin C as an early marker of acute kidney injury and predictor of mortality in the intensive care unit after acute myocardial infarction, Arab Journal of Nephrology and Transplantation 6 (2013) 21-26. Přejít na PubMed...
  14. L. Xie, J. Terrand, B. Xu, et al., Cystatin C increases in cardiac injury: a role in extracellular matrix protein modulation, Cardiovascular Research 87 (2010) 628-635. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. C. Ge, F. Ren, S. Lu, et al., Clinical prognostic significance of plasma cystatin C levels among patients with acute coronary syndrome, Clinical Cardiology 32 (2009) 644-648. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. M. Brankovic, K.M. Akkerhuis, N. Buljubasic, et al., Plasma cystatin C and neutrophil gelatinase-associated lipocalin in relation to coronary atherosclerosis on intravascular ultrasound and cardiovascular outcome: impact of kidney function (ATHEROREMO-IVUS study), Atherosclerosis 254 (2016) 20-27. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. T. Jernberg, B. Lindahl, S. James, et al., Cystatin C: a novel predictor of outcome in suspected or confirmed non-ST-elevation acute coronary syndrome, Circulation 110 (2004) 2342-2348. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. E. Ichimoto, K. Jo, Y. Kobayashi, et al., Prognostic significance of cystatin C in patients with ST-elevation myocardial infarction, Circulation Journal 73 (2009) 1669-1673. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. T. Kilic, G. Oner, E. Ural, et al., Comparison of the long-term prognostic value of cystatin C to other indicators of renal function, markers of inflammation and systolic dysfunction among patients with acute coronary syndrome, Atherosclerosis 207 (2009) 552-558. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.