Cor Vasa 2018, 60(3):e224-e233 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2018.03.002

Chronické srdeční selhání - dopad onemocnění na pacienty a zdravotní systém v České republice: retrospektivní analýza typu cost-of-illness

Marie Pavlušováa,b, Jiří Klimešc,d, Jindřich Špinara,b, Kamil Zemane, Jiří Jarkovskýf, Klára Benešovág, Roman Miklíka,b, Ludmila Pohludkováe, Marián Felšöcia,b, Věra Veselác, Michaela Blahovcovác, Filip Dostálc, Richard Vonkac, Jiří Pařenicaa,b,*
a Interní kardiologická klinika, Fakultní nemocnice Brno, Brno, Česká republika
b Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika
c Novartis, s.r.o, Česká republika
d Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy, Hradec Králové, Česká republika
e Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku, p.o., Frýdek-Místek, Česká republika
f Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika

Kontext: Počet pacientů se srdečním selháním trvale narůstá a s tím souvisí i nárůst nákladů na jejich léčbu. Téměř 70 % nákladů spojených s léčbou srdečního selhání představují přímé medicínské náklady a z toho 70-80 % je spotřebováno na hospitalizační léčbu. Cílem práce je popsat náklady na veškerou hospitalizační péči pacientů s chronickým srdečním selháním z pohledu zdravotního systému v ČR.

Metodika: Retrospektivní analýzou bylo vyhodnoceno 1 274 konsekutivních pacientů propuštěných ve stabilním stavu z nemocnice, kde byli v letech 2006-2012 hospitalizováni pro akutní srdeční selhání. Byly zaznamenány veškeré hospitalizace a mortalita během dvouročního sledování. Výpočet nákladů na hospitalizaci byl realizován jako součin relativní váhy pro danou diagnózu dle DRG číselníku a základní sazby (28 898 Kč v roce 2013).

Výsledky: Na konci dvouletého období bylo zaznamenáno celkem 1 511 všech hospitalizací. Bez jakékoliv hospitalizace přežívalo 31,8 % pacientů, s hospitalizací z jakékoliv příčiny přežívalo 32,1 % pacientů. Zbývajících 36,1 % pacientů zemřelo. Akutní srdeční selhání bylo důvodem hospitalizace u 31,2 % ze všech případů. Průměrné náklady na veškeré hospitalizace činily po dvou letech 85,4 tis. Kč/pacienta, náklady na rehospitalizace pro akutní srdeční selhání činily 31,3 tis. Kč/pacienta. V prvním roce pro propuštění jsou celkové náklady na hospitalizace z jakékoliv příčiny vyšší ve srovnání s rokem druhým (58 528 Kč/rok a 23 082 Kč/rok). Vzhledem k odhadovanému celkovému počtu pacientů s chronickým srdečním selháním v ČR dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR (230 000 pacientů) lze odhadovat náklady na veškerou hospitalizační péči pacientů s chronickým srdečním selháním na 7,98 mld. Kč/rok.

Závěr: Dle dat z reálné klinické praxe jsou pacienti s chronickým srdečním selháním po propuštění z nemocnice pro akutní srdeční selhání ve vysokém riziku úmrtí a/nebo další hospitalizace. Průměrné roční náklady na celkovou hospitalizační péči u pacientů se srdečním selháním činí v prvním a druhém roce po propuštění 58,5 tis. Kč, resp. 23,1 tis. Kč. Lze tak odhadovat, že náklady na veškerou hospitalizační péči pacientů s chronickým srdečním selháním činí přibližně 7,7 % z celkových nákladů zdravotních pojišťoven na hospitalizace, a 2,7 % ze všech nákladů na zdravotní péči v ČR.

Klíčová slova: Chronické srdeční selhání; Náklady na hospitalizace; Náklady na onemocnění

Vloženo: 16. únor 2018; Přijato: 6. březen 2018; Zveřejněno: 1. červen 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Pavlušová M, Klimeš J, Špinar J, Zeman K, Jarkovský J, Benešová K, et al.. Chronické srdeční selhání - dopad onemocnění na pacienty a zdravotní systém v České republice: retrospektivní analýza typu cost-of-illness. Cor Vasa. 2018;60(3):e224-233. doi: 10.1016/j.crvasa.2018.03.002.
Stáhnout citaci

Reference

  1. J. Špinar, J. Hradec, L. Špinarová, J. Vítovec, Summary of the 2016 ESC Guidelines on the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure. Prepared by the Czech Society of Cardiology, Cor et Vasa 58 (2016) e530-e568. Přejít k původnímu zdroji...
  2. P. Ponikowski, A.A. Voors, S.D. Anker, et al., 2016 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure: the Task Force for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure of the European Society of Cardiology (ESC) Developed with the special contribution of the Heart Failure Association (HFA) of the ESC, European Heart Journal 37 (2016) 2129-2200. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. P.A. Heidenreich, N.M. Albert, L.A. Allen, et al., Forecasting the impact of heart failure in the United States: a policy statement from the American Heart Association, Circulation: Heart Failure 6 (2013) 606-619. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. D. Mozaffarian, E.J. Benjamin, A.S. Go, et al., Heart disease and stroke statistics - 2016 update: a report from the American Heart Association, Circulation 133 (2016) e38-e360. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. S.J. Pocock, C.A. Ariti, J.J. McMurray, et al., Predicting survival in heart failure: a risk score based on 39 372 patients from 30 studies, European Heart Journal 34 (2013) 1404-1413. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. S. Stewart, K. MacIntyre, D.J. Hole, et al., More "malignant" than cancer? Five-year survival following a first admission for heart failure, European Journal of Heart Failure 3 (2001) 315-322. Přejít k původnímu zdroji...
  7. H. Lee, S.-H. Oh, H. Cho, et al., Prevalence and socio-economic burden of heart failure in an aging society of South Korea, BMC Cardiovascular Disorders 16 (2016) 215. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. A.P. Ambrosy, G.C. Fonarow, J. Butler, et al., The global health and economic burden of hospitalizations for heart failure: lessons learned from hospitalized heart failure registries, Journal of the American College of Cardiology 63 (2014) 1123-1133. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. WHO, Estimates for 2000-2015, WHO, n.d. http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/estimates/en/ (navštíveno 11. 8. 2017).
  10. OECD Reviews of Health Care Quality, Czech Republic - Raising Standards, Assessment and Recommendations, Httpwwwoecdorgelshealth-Syst., 2014 http://www.oecd.org/health/czech-republic-should-improve-primary-care-and-prevention-to-reduce-chronic-disease.htm (navštíveno 15. 10. 17). Přejít k původnímu zdroji...
  11. J. Klimeš, Zdravotní ekonomie a outcomes research jako součást procesu hodnocení zdravotních technologií v České republice, n.d. https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/104385/ (navštíveno 12. 9. 2017).
  12. C. Cook, G. Cole, P. Asaria, et al., The annual global economic burden of heart failure, International Journal of Cardiology 171 (2014) 368-376. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. M. Czech, G. Opolski, T. Zdrojewski, et al., The costs of heart failure in Poland from the public payer's perspective. Polish programme assessing diagnostic procedures, treatment and costs in patients with heart failure in randomly selected outpatient clinics and hospitals at different levels of care: POLKARD, Kardiologia Polska 71 (2013) 224-232. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. A.L. Bui, T.B. Horwich, G.C. Fonarow, Epidemiology and risk profile of heart failure, Nature Reviews Cardiology 8 (2011) 30-41. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. J. Spinar, J. Parenica, J. Vitovec, et al., Baseline characteristics and hospital mortality in the Acute Heart Failure Database (AHEAD) Main registry, Critical Care (London, England) 15 (2011) R291. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. M. Arrigo, E. Gayat, J. Parenica, et al., Precipitating factors and 90-day outcome of acute heart failure: a report from the intercontinental GREAT registry, European Journal of Heart Failure 19 (2017) 201-208 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. J. Parenica, J. Spinar, J. Vitovec, et al., Long-term survival following acute heart failure: the Acute Heart Failure Database Main registry (AHEAD Main), European Journal of Internal Medicine 24 (2013) 151-160. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. M.S. Nieminen, M. Böhm, M.R. Cowie, et al., Executive summary of the guidelines on the diagnosis and treatment of acute heart failure: the Task Force on Acute Heart Failure of the European Society of Cardiology, European Heart Journal 26 (2005) 384-416. Přejít k původnímu zdroji...
  19. J. Spinar, J. Jarkovsky, L. Spinarova, et al., AHEAD score - Long-term risk classification in acute heart failure, International Journal of Cardiology 202 (2016) 21-26. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Metodické materiály pro rok 2013, n.d. https://www.mzcr.cz/dokumenty/metodicke-materialy-pro-rok-2013_7262_1058_3.html (navštíveno 11. 8. 2017).
  21. Ministerstvo financí České republiky, Zvýšení transparentnosti finančních toků a podpora ekonomické efektivity poskytovaných zdravotních služeb v systému veřejného zdravotního pojištění, Minist. Financí Čes. Repub., n.d. http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2015/mf-vytvorilo-analyzu-nakladu-a-uhrad-zdr-20546 (navštíveno 11. 8. 2017).
  22. B. Pitt, M.A. Pfeffer, S.F. Assmann, et al., Spironolactone for heart failure with preserved ejection fraction, The New England Journal of Medicine 370 (2014) 1383-1392. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. K. Swedberg, M. Komajda, M. Böhm, et al., Ivabradine and outcomes in chronic heart failure (SHIFT): a randomised placebo-controlled study, Lancet (London, England) 376 (2010) 875-885. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. F. Zannad, J.J.V. McMurray, H. Krum, et al., Eplerenone in patients with systolic heart failure and mild symptoms, New England Journal of Medicine 364 (2011) 11-21. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. J.J.V. McMurray, M. Packer, A.S. Desai, et al., Angiotensin-neprilysin inhibition versus enalapril in heart failure, New England Journal of Medicine 371 (2014) 993-1004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. I. Johansson, M. Edner, U. Dahlström, et al., Is the prognosis in patients with diabetes and heart failure a matter of unsatisfactory management? An observational study from the Swedish Heart Failure Registry, European Journal of Heart Failure 16 (2014) 409-418. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. P. Zeman, K. Ludmila, Dlouhodobá prognóza pacientů hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání, Prakticky Lekar (2012) 465-469.
  28. N. Girerd, T. Collier, S. Pocock, et al., Clinical benefits of eplerenone in patients with systolic heart failure and mild symptoms when initiated shortly after hospital discharge: analysis from the EMPHASIS-HF trial, European Heart Journal 36 (2015) 2310-2317. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. B. Ríhová, J. Parenica, R. Miklík, et al., [Cost of acute heart failure related readmissions], Vnitrni Lekarstvi 57 (2011) 803-807. Přejít na PubMed...
  30. ÚZIS, Národní zdravotnický informační systém, 2017.
  31. ÚZIS ČR, Výdaje na zdravotnictví 2010-2014, ÚZIS ČR, Httpwwwuzisczrychle-Inf. -Na-Zdr.-2010-2014, 2015 http://www.uzis.cz/rychle-informace/vydaje-na-zdravotnictvi-2010-2014 (accessed 17.09.17).




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.