Cor Vasa 2018, 60(3):e215-e223 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2017.09.007

Vyšší dávky diuretik korelují se závažností srdečního selhání a s renální dysfunkcí a nesnižují mortalitu ani počty rehospitalizací pro akutní dekompenzaci srdečního selhání; údaje z registru AHEAD

Marie Pavlušová^a,b, Roman Miklík^a,b, Radim Špaček^c, Klára Benešová^d, Kamil Zeman^c, Alain Cohen-Solal^e,f,g, Alexandre Mebazaa^e,f,h, Simona Littnerová^d, Marián Felšöci^a, Ludmila Pohludková^c, Ladislav Dušek^d, Lenka Špinarováⁱ, Jiří Vítovecⁱ, Jindřich Špinar^a,b, Jiří Jarkovský^d,*, Jiří Pařenica^a,b

^a Interní kardiologická klinika, Fakultní nemocnice Brno, Brno, Česká republika

^b Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika

^c Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku, Frýdek-Místek, Česká republika

^d Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika

^e UMR-S 942 INSERM, Lariboisière Hospital, Assistance Publique-Hôpitaux de Paris, Paříž, Francie

^f Paris Diderot University, Sorbonne Paris Cité, Paříž, Francie

^g Department of Cardiology, Lariboisière Hospital, Assistance Publique-Hôpitaux de Paris, Paříž, Francie

^h Department of Anaesthesiology and Critical Care, Lariboisière Hospital, Assistance Publique-Hôpitaux de Paris, Paříž, Francie

ⁱ I. interní kardioangiologická klinika, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Brno, Česká republika

Kontext: Diuretika jsou doporučena ke kontrole symptomů kongesce a retence tekutin u pacientů se srdečním selháním, ale jejich vliv doposud nebyl zkoumán v randomizovaných klinických studiích. Existují konfliktní data o možném pozitivním a negativním účinku v závislosti na dávce kličkového diuretika. Cílem naší analýzy je vyhodnotit, zda by relativně malé zvýšení dávky furosemidu mohlo snížit výskyt rehospitalizací pro akutní dekompenzaci a/nebo celkovou mortalitu.

Metody a výsledky: Celkem jsme vyhodnotili 1 119 pacientů přijatých pro akutní dekompenzaci srdečního selhání, kteří byli propuštěni do domácího ošetřování ve stabilizovaném stavu. Všichni přeživší pacienti byli sledováni po dobu nejméně dvou let. Primárním cílovým ukazatelem byla kombinace opakované hospitalizace pro akutní srdeční selhání a celkové mortality. Primární analýza prokázala významné rozdíly v charakteristikách a prognóze mezi pacienty, kteří nemuseli užívat žádná kličková diuretika, a těmi, jimž bylo nutno podávat furosemid v dávce > 125 mg. Srovnali jsme proto skupinu pacientů užívajících furosemid v nízkých dávkách (10-40 mg) se skupinou užívajících pouze vysoké dávky furosemidu (41-125 mg). Vyšší dávka diuretika korelovala se závažností onemocnění (nižší systolický krevní tlak, NYHA III, nižší ejekční frakce levé komory, vyšší hodnoty kreatininu). Dlouhodobě byly mortalita a počty opakovaných hospitalizací nižší ve skupině s nižšími dávkami diuretik (p = 0,037, resp. p = 0,036), avšak po adjustaci párováním podle propensity skóre (propensity score matching) byla incidence primárního cílového ukazatele v obou skupinách srovnatelná.

Závěr: Dávka kličkového diuretika doporučená pacientům s akutním srdečním selháním při jejich propuštění z nemocnice koreluje se závažností srdečního selhání. Vyšší dávka furosemidu (41-125 mg) ve srovnání s nižší dávkou (10-40 mg) má po adjustaci obou skupin pacientů pomocí propensity skóre neutrální vliv na výskyt kombinovaného cílového ukazatele mortality a/nebo rehospitalizací pro akutní dekompenzaci srdečního selhání. V žádném případě tato relativně vyšší dávka neměla pozitivní účinky na snížení rizika rehospitalizací/mortality.

Klíčová slova: AHEAD; Akutní srdeční selhání; Diuretikum; Furosemid; Mortalita; Opakovaná hospitalizace

Vloženo: 19. září 2017; Přijato: 29. září 2017; Zveřejněno: 1. červen 2018  Zobrazit citaci