Cor Vasa 2018, 60(2):e122-e126 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2017.07.003

Perfuzní hemostáza a srovnání dvou kompresních prostředků po transradiální koronární katetrizaci a intervenci

Štěpán Jirouš*, Ivo Bernat, Jan Duršpek, Richard Rokyta
Kardiologické oddělení, Komplexní kardiovaskulární centrum, Fakultní nemocnice Plzeň, Lékařská fakulta Plzeň, Univerzita Karlova v Praze, Plzeň, Česká republika

Cíl: Cílem práce bylo porovnat dva kompresní prostředky po transradiální koronární katetrizaci a intervenci.

Metody: Z konsekutivně zařazených 280 pacientů, katetrizovaných a intervenovaných (n = 74) v programu jednodenní hospitalizace, jich mělo 140 komprimováno radiální tepnu po výkonu pomocí kompresního prostředku TR Band (TB) a 140 pomocí prostředku Seal-One (SO). Hodnotili jsme dobu potřebnou k dosažení perfuzní hemostázy, celkovou dobu komprese a lokální komplikace.

Výsledky: Perfuzní hemostáza v TB skupině byla dosažena za 17,5 ± 10,3 min, ve skupině SO za 21,4 ± 10,5 min (p = NS). Celková doba komprese radiální tepny dosahovala ve skupině TB 90,7 ± 38,4 min a ve skupině SO 64,0 ± 26,5 min (p < 0,001). Výskyt hematomů ≥ 5 cm byl v obou skupinách stejný (6,4 % vs. 6,4 %, p = NS), výskyt hematomů nad 10 cm byl ve skupině TB 0,7 % a ve skupině SO 1,4 % (p = NS). V obou skupinách nebyly prokázány žádný uzávěr radiální tepny ani další lokální komplikace při propuštění.

Závěr: Komprese radiální tepny pomocí prostředků TR Band a Seal-One je spojena s časným dosažením perfuzní hemostázy a krátkou celkovou dobou komprese. Průměrná doba komprese prostředkem Seal-One byla v naší studii kratší. Komprese radiální tepny po výkonu nebyla spojena s výskytem uzávěru radiální tepny při propuštění ani dalšími lokálními komplikacemi kromě nízkého výskytu klinicky nezávažných hematomů.

Klíčová slova: Lokální komplikace; Kompresní prostředek; Perfuzní hemostáza; Radiální přístup

Vloženo: 15. březen 2017; Revidováno: 12. červenec 2017; Přijato: 14. červenec 2017; Zveřejněno: 1. duben 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Jirouš Š, Bernat I, Duršpek J, Rokyta R. Perfuzní hemostáza a srovnání dvou kompresních prostředků po transradiální koronární katetrizaci a intervenci. Cor Vasa. 2018;60(2):e122-126. doi: 10.1016/j.crvasa.2017.07.003.
Stáhnout citaci

Reference

  1. O.F. Bertrand, R.De Larochelliere, J. Rodés-Cabau, et al., A randomized study comparing same-day home discharge and abciximab bolus only to overnight hospitalization and abciximab bolus and infusion after transradial coronary stent implantation, Circulation 114 (2006) 2636-2643. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. G.R Barbeau, F. Arsenault, L. Dugas, et al., Evolution of the ulnopalmar arterial arches with pulse oximeter and plethysmography: Comparison with the Allen's test in 1010 patients, American Heart Journal 147 (2004) 489-493. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. I. Bernat, O.F. Bertrand, R. Rokyta, et al. Efficacy and Safety of Transient Ulnar Artery Compression to Recanalize Acute Radial Artery Occlusion After Transradial Catheterization, American Journal of Cardiology 107 (2011) 1698-1701. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. S. Pancholy, J. Coppola, T. Patel, et al., Prevention of radial artery occlusion-patent hemostasis evaluation trial (PROPHET study), Catheterization and Cardiovascular Interventions 72 (2008) 335-340. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. S. Pancholy, T. Patel, Effect of duration of hemostatic compression on radial artery occlusion after transradial access, Catheterization and Cardiovascular Interventions 79 (2012) 78-81. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. S. Saito, H. Ikej, G. Hosokawa, et al., Influence of the ratio between radial artery inner diameter and sheath outer diameter on radial artery flow after transradial coronary intervention, Catheterization and Cardiovascular Interventions 46 (1999) 173-178. Přejít k původnímu zdroji...
  7. J.B. Dahm, D. Vogelgesang, A. Hummel, et al., A randomized trial of 5 vs 6 French transradial percutaneous coronary interventions, Catheterization and Cardiovascular Interventions 57 (2002) 172-176. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. M. Sanmartin, M. Gomez, J.R. Rumoroso, et al., Interruption of blood flow during compression and radial artery occlusion after transradial catheterization, Catheterization and Cardiovascular Interventions 70 (2007) 185-189. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. C. Spaulding, T. Lefèvre, F. Funck, et al. Left radial approach for coronary angiography: results of a prospectove study, Catheterization and Cardiovascular Diagnosis 39 (1996) 365-370. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. S. Pancholy, Comparison of the effect of intra-arterial versus intravenous heparin on radial artery occlussion after transradial catheterization, American Journal of Cardiology 104 (2009) 1083-1085. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. S. Pancholy, I. Bernat, O.F. Bertrand, et al. Prevention of Radial Artery Occlusion After Transradial Catheterization: The PROPHET-II Randomized Trial, Journal of the American College of Cardiology: Cardiovascular Intervention 9 (2016) 1992-1999. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. M.J. Koutouzis, C.D. Maniotis, G. Avdikos, et al. Transient Compression Facilitating Radial Artery Patent Hemostasis (ULTRA): A Novel Technique to Reduce Radial Artery Occlusion After Transradial Coronary Catheterization, Journal of Invasive Cardiology 28 (2016) 451-454. Přejít na PubMed...
  13. M. Hromadka, I. Bernat, J. Seidlerova, et al. Access-site bleeding and radial artery occlusion in transradial primary percutaneous coronary intervention: influence of adjunctive antiplatelet therapy, Coronary Artery Disease 27 (2016) 267-272. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.