Cor Vasa 2018, 60(2):e105-e113 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2017.04.003

Význam echokardiografie a kardiomarkerů v predikci hospitalizační mortality a dlouhodobého rizika mozkových infarktů u pacientů s plicní embolií

David Vindiš^a, Martin Hutyra^a,*, Daniel Šaňák^b, Michal Král^b, Eva Čecháková^c, Jana Zapletalová^d, Simona Littnerová^e, Tomáš Adam^f, Jan Přeček^a, Miloš Táborský^a

^a I. interní klinika - kardiologická, Univerzita Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika

^b Komplexní cerebrovaskulární centrum, Neurologická klinika, Univerzita Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika

^c Radiologická klinika, Univerzita Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika

^d Ústav lékařské biofyziky, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká republika

^e Institut biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika

^f Oddělení klinické biochemie, Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika

Úvod: Cílem prospektivní studie bylo stanovení významu echokardiografie a kardiomarkerů v predikci hospitalizační mortality a rizika mozkových infarktů během 12měsíčního sledování u pacientů s plicní embolií (PE) léčených antikoagulační terapií.

Metody: Prospektivně bylo vyšetřeno 88 pacientů s akutní PE (39 mužů, průměrný věk 63 let), kteří byli sledováni po dobu 12 měsíců. Osmasedmdesát pacientů bylo v úvodu vyšetřeno magnetickou rezonancí (MR) mozku a transezofageální echokardiografií (TEE).
Po 12 měsících sledování 58 pacientů podstoupilo kontrolní MR mozku. Hospitalizační mortalita a výskyt ischemických cévních mozkových příhod (CMP)/ischemických lézí mozku (ILM) byly analyzovány na základě výsledku echokardiografie (přítomnost patentního foramen ovale s průkazem pravolevého zkratového toku - PFO/RLS; poměr rozměru pravé a levé komory [right ventricular to left ventricular diameter ratio, RV/LD]; systolická exkurze trikuspidálního anulu [tricuspid annulus plane systolic excursion, TAPSE; vrcholová systolická rychlost trikuspidálního anulu - ST; odhad systolického tlaku v plicnici [pulmonary artery systolic pressure, PASP]) a výsledných hodnot kardiomarkerů (N-terminální konec prohormonu natriuretického peptidu B [N-terminal pro-B type natriuretic peptide, NT-proBNP] a srdeční troponin T [cTnT]).

Výsledky: Z 88 pacientů s PE byla u 11 (12,5 %) jedinců stanovena vysoce riziková forma PE, u 24 (27,3 %) PE s vyšším středním rizikem, u 19 (21,6 %) PE s nižším středním rizikem a u 34 (38,6 %) pacientů nízkoriziková forma PE. Jedenáct (10,2 %) pacientů zemřelo v průběhu hospitalizace, z toho 6 z 9 (66,6 %) s vysoce rizikovou formou PE a 3 z 24 (12,5 %) s vyšším středním rizikem PE. cTnT (odds ratio [OR] 4,3; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,59-31,3, p = 0,014), NT-proBNP (OR 14,2 [95% CI 1,5-133,4], p = 0,02), RV/LD ≥ 0,79 (OR 36,6 [95% CI 4,2-316,4], p = 0,001), TAPSE (OR 0,55 [95% CI 0,34-0,92], p = 0,022) a PASP ≥ 51,5 mm Hg (OR 33,3 [95% CI 3,8-292,6], p = 0,022) predikovaly hospitalizační mortalitu. Sedmnáct pacientů (19,3 %) prodělalo CMP (n = 8) nebo u nich byly zaznamenány nové ILM (n = 9). V multivariantní analýze byly PFO/RLS (OR 27,1 [95% CI 3,0-245,3], p = 0,003) a ST ≤ 14,5 cm/s (OR 34,1 [95% CI 3,4-344,0], p = 0,003) identifikovány jako nezávislé prediktory rizika CMP/infarktu myokardu (IM).

Závěry: U pacientů s akutní PE srdeční troponin T, NT-proBNP, dilatace/systolická dysfunkce pravé komory a plicní hypertenze predikují hospitalizační mortalitu. Přítomnost PFO/RLS a ST jsou asociovány s rizikem CMP a rozvojem nových mozkových ischemických lézí.

Klíčová slova: Echokardiografie; Magnetická rezonance; Mortalita; Mozkový infarkt; Natriuretické peptidy; Plicní embolie; Srdeční troponin

Vloženo: 17. duben 2017; Revidováno: 24. duben 2017; Přijato: 25. duben 2017; Zveřejněno: 1. duben 2018  Zobrazit citaci