Cor Vasa 2017, 59(4):e345-e352 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2017.05.004

Střednědobé výsledky hybridní léčby fibrilace síní systémem AtriCure

Alan Bulava^a,b,c,*, Aleš Mokráček^c,d, Martin Eisenberger^a,c, Vojtěch Kurfirst^d, Ladislav Dušek^e

^a Kardiologické oddělení, Kardiocentrum, Nemocnice České Budějovice, a.s., České Budějovice, Česká republika

^b Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, Česká republika

^c Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice, Česká republika

^d Kardiochirurgické oddělení, Kardiocentrum, Nemocnice České Budějovice, a.s., České Budějovice, Česká republika

^e Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika

Úvod: Léčba perzistující a dlouhodobě perzistující fibrilace síní (FS) katetrizační ablací v dlouhodobém horizontu selhává. Jednou ze současných možností, jak překonat limitace katetrizační ablace, je hybridní přístup.

Cíl: Zjistit bezpečnost a střednědobou úspěšnost léčby pacientů s perzistující a dlouhodobě perzistující FS hybridní metodou.

Metody: Pacienti podstoupili epikardiální thorakoskopickou radiofrekvenční (RF) izolaci plicních žil (PŽ) za pomoci klešťového instrumentária AtriCure, která byla doplněna vytvořením lineárních lézí v levé síni (LS) pomocí lineárního pera, disrupcí Marshallova ligamenta a exkluzí ouška LS pomocí speciálního klipu (AtriClip). S odstupem dvou až tří měsíců po výkonu podstoupili všichni pacienti elektrofyziologické vyšetření (EFV) a RF katetrizační ablaci s cílem endokardiálně eliminovat případné recidivy elektrického vedení do/z PŽ nebo napříč lineárními lézemi a eliminovat všechny spontánní i inducibilní síňové arytmie. V následném období byly recidivy arytmií hodnoceny pomocí sedmidenního holterovského monitorování prováděného v prvním roce každé tři měsíce a následně každých šest měsíců.

Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 70 pacientů (49 mužů, medián 63,5 roku). Elektrofyziologické vyšetření bylo provedeno za 87 dnů (medián) od primárního thorakoskopického výkonu. Šestasedmdesát procent pacientů mělo v době EFV normální sinusový rytmus (SR), 7 % typický flutter síní, 11 % síňovou tachykardii a 6 % FS. Výsledkem dokončeného hybridního přístupu byla izolace všech PŽ v 100 % případů a dosažení blokády vedení napříč všemi zamýšlenými lineárními lézemi u 88,6 % pacientů. Po 12 měsících od zákroku bylo stabilního SR dosaženo u 77,1 % pacientů bez jakékoliv antiarytmické léčby či reablací. Racionální kontroly arytmie bylo dosaženo u 95,5 % pacientů po průměrnou dobu sledování 936 ± 432 dnů.

Závěr: Sekvenční hybridní přístup představuje v současné době patrně nejúčinnější a po překonání učební křivky i bezpečnou metodu invazivní léčby perzistující a dlouhodobě perzistující FS s extrémně nízkým počtem recidiv arytmie ve střednědobém horizontu po zákroku. Zavedení hybridních přístupů do klinické praxe vyžaduje nutnost komplexní spolupráce kardiologického a kardiochirurgického týmu.

Klíčová slova: Epikardiální ablace; Fibrilace síní; Hybridní léčba; RF katetrizační ablace

Vloženo: 17. březen 2017; Přijato: 3. květen 2017; Zveřejněno: 1. srpen 2017  Zobrazit citaci