Cor Vasa 2016, 58(4):e426-e430 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2015.08.008

Současný pohled na syndrom posturální tachykardie

Karel Vykoupil
I. interní klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika

Úvod: Syndrom posturální tachykardie (postural tachycardia syndrome, POTS) je jednou z častých příčin ortostatické intolerance. Jde o patofyziologicky heterogenní poruchu charakterizovanou ortostatickou intolerancí a zvýšením srdeční frekvence o 30 tepů/min v prvních deseti minutách po změně polohy z vleže/vsedě do polohy vstoje nebo během vyšetření na nakloněné rovině (head-up tilt test, HUTT) bez ortostatické hypotenze.
Klinické charakteristiky: Symptomy provázející tento syndrom jsou důsledkem hypoperfuze mozku a hyperaktivity sympatiku a dělí se na ortostatické, neortostatické a difuzní přidružené.
Klasifikace: Pro tuto heterogenní skupinu poruch byla navržena řada různých klasifikačních systémů. Nejpraktičtějším z nich, který je ve shodě se současnými poznatky v oblasti medicíny i z hlediska užitečnosti v klinické praxi, je zřejmě klasifikace založená na fenotypech POTS: parciální dysautonomní (neuropatická) forma POTS, hyperadrenergní POTS, POTS v souvislosti s nízkou tělesnou zdatností a POTS s dysregulací objemu cirkulující krve.
Diagnostika a vyšetření: Pro správnou léčbu POTS je naprosto zásadní systematický a praktický přístup. U pacienta je nutno provést důkladné kardiologické a neurologické vyšetření včetně holterovského i ambulantního monitorování krevního tlaku. Je prokázán přínos HUTT v rámci vyšetření u pacientů se synkopou neznámé etiologie včetně POTS.
Diferenciální diagnostika: Klinické projevy POTS mohou připomínat feochromocytom, vasovagální synkopu, sinusovou tachykardii a jiné supraventrikulární tachyarytmie. U pacientů s neurologickým deficitem, jehož příčinou je autonomní neuropatie, např. diabetes mellitus, je nutné tento deficit diagnostikovat, kompenzovat a vyloučit jako primární příčinu.
Léčba: Léčba POTS je především nefarmakologická. Všechny pacienty je nutno edukovat a seznámit je s různými aspekty POTS. Nesmírně přínosný může být strukturovaný cvičební program. Farmakoterapie má podpůrnou úlohu a je zaměřena na volumexpanzi, sympatolýzu, vasokonstrikci a zvýšení vagového tonu.

Závěr: I když byl POTS poprvé popsán již v 90. letech 20. století, řada aspektů této multisystémové ortostatické poruchy zůstává nejasná. Tento syndrom významně ovlivňuje kvalitu pacientova života. Je třeba rozšířit obecné poznatky lékařů v první linii, kteří pracují v soukromých a specializovaných praxích, aby se uměli postarat o pacienty s POTS a odesílat je na specializovaná pracoviště s dostupnými komplexními diagnostickými postupy a péčí.

Klíčová slova: Diagnostika; Léčba; Ortostatická intolerance; Patofyziologie; Péče; POTS; Synkopa; Vyšetření na nakloněné rovině

Vloženo: 26. květen 2015; Revidováno: 20. srpen 2015; Přijato: 25. srpen 2015; Zveřejněno: 1. srpen 2016  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vykoupil K. Současný pohled na syndrom posturální tachykardie. Cor Vasa. 2016;58(4):e426-430. doi: 10.1016/j.crvasa.2015.08.008.
Stáhnout citaci

Reference

  1. E.E. Benarroch, Postural tachycardia syndrome: a heterogeneous and multifactorial disorder, Mayo Clinic Proceedings 87 (2012) 1214-1225. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. S.R. Raj, The postural tachycardia syndrome (POTS): pathophysiology, diagnosis & management, Indian Pacing and Electrophysiology Journal 6 (2006) 84-99. Přejít na PubMed...
  3. P.A. Low, T.L. Opfer-Gehrking, S.C. Textor, Postural tachycardia syndrome (POTS), Neurology 45 (4 Suppl. 5) (1995) S19-S25.
  4. P. Sandroni, T.L. Opfer-Gehrking, B.R. McPhee, P.A. Low, Postural tachycardia syndrome: clinical features and follow-up study, Mayo Clinic Proceedings 74 (1999) 1106-1110. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. M.J. Thieben, P. Sandroni, D.M. Sletten, Postural orthostatic tachycardia syndrome: the Mayo Clinic experience, Mayo Clinic Proceedings 82 (2007) 308-313. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. R. Schondorf, J. Benoit, T. Wein, D. Phaneuf, Orthostatic intolerance in the chronic fatigue syndrome, Journal of the Autonomic Nervous System 75 (1999) 192-201. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. G. Jacob, F. Costa, J.R. Shannon, The neuropathic postural tachycardia syndrome, New England Journal of Medicine 343 (2000) 1008-1014. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. B.P. Grubb, Y. Kanjwal, D.J. Kosinski, The postural tachycardia syndrome: a concise guide to diagnosis and management, Journal of Cardiovascular Electrophysiology 17 (2006) 108-112. Přejít k původnímu zdroji...
  9. B.P. Grubb, P. Row, H. Calkins, Postural tachycardia, orthostatic intolerance and the chronic fatigue syndrome, in: B.P. Grubb, B. Olshansky (Eds.), Syncope: Mechanisms and Management, 2nd ed., Malden, MA: Blackwell/Future Press; 2005, p. 225-244. Přejít k původnímu zdroji...
  10. S. Vernino, P.A. Low, R.D. Fealy, et al., Autoantibodies to ganglionic acetylcholine receptors in autoimmune autonomic neuropathies, New England Journal of Medicine 343 (2000) 847-855. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. S. Vincent, D. Robertson, Hyperadrenergic postural tachycardia syndrome, in: D. Robertson (Ed.), Primer on the Autonomic Nervous System, San Diego, CA: Elsevier Academic Press; 2004, p. 344-345. Přejít k původnímu zdroji...
  12. V.C. Nwazue, S.R. Raj, Confounders of vasovagal syncope: postural tachycardia syndrome, Cardiology Clinics 31 (2013) 101-109. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. S. Masuki, J.H. Eisenach, C.P. Johnson, et al., Excessive heart rate response to orthostatic stress in postural tachycardia syndrome is not caused by anxiety, Journal of Applied Physiology 102 (2007) 896-903. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. D.H. Streeten, D. Thomas, D.S. Bell, The roles of orthostatic hypotension, orthostatic tachycardia, and subnormal erythrocyte volume in the pathogenesis of the chronic fatigue syndrome, American Journal of the Medical Sciences 320 (2000) 1-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. J.M. Stewart, A.J. Ocon, D. Clarke, et al., Defects in cutaneous angiotensin-converting enzyme 2 and angiotensin-(1-7) production in postural tachycardia syndrome, Hypertension 53 (2009) 767-774. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. P.A. Low, POTS, in: P.A. Low, E.E. Benarroch (Eds.), Clinical Autonomic Disorders, 3rd ed., Philadelphia, PA: Lippincott; 2008, p. 515-533.
  17. P.A. Low, T.L. Opfer-Gehrking, S.C. Textor, et al., Postural tachycardia syndrome (POTS), Neurology 45 (1995) S19-S25.
  18. F.M. Fouad, L. Tadena Thome, E.L. Bravo, R.C. Tarazi, Idiopathic hypovolemia, Annals of Internal Medicine 104 (1986) 298-303. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. R.D. Hoeldtke, G.E. Dworkin, S.R. Gaspar, B.C. Israel, Sympathotonic orthostatic hypotension: a report of four cases, Neurology 39 (1989) 34-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. M. Thieben, P. Sandroni, D. Sletten, et al., Postural orthostatic tachycardia syndrome - Mayo Clinic experience, Mayo Clinic Proceedings 82 (2007) 308-313. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. F. Abi-Samra, J.D. Maloney, F.M. Fouad-Tarazi, L.W. Castle, The usefulness of head-up tilt testing and hemodynamic investigations in the workup of syncope of unknown origin, Pacing and Clinical Electrophysiology 11 (1988) 1202-1214. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Q. Fu, T.B. Vangundy, S. Shibata, et al., Exercise training versus propranolol in the treatment of the postural orthostatic tachycardia syndrome, Hypertension 58 (2011) 167-175. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Q. Fu, T.B. Vangundy, M.M. Galbreath, et al., Cardiac origins of the postural orthostatic tachycardia syndrome, Journal of the American College of Cardiology 55 (2010) 2858-2868. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. G. Jacob, J.R. Shannon, B. Black, et al., Effects of volume loading and pressor agents in idiopathic orthostatic tachycardia, Circulation 96 (1997) 575-580. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. S.R. Raj, I. Biaggioni, P.C. Yamhure, et al. Renin-aldosterone paradox and perturbed blood volume regulation underlying postural tachycardia syndrome. Circulation 111 (2005) 1574-1582. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. S.T. Coffin, B.K. Black, I. Biaggioni, et al., Desmopressin acutely decreases tachycardia and improves symptoms in the postural tachycardia syndrome, Heart Rhythm 9 (2012) 1484-1490. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. S.R. Raj, B.K. Black, I. Biaggioni, et al. Propranolol decreases tachycardia and improves symptoms in the postural tachycardia syndrome: less is more. Circulation 120 (2009) 725-734. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. B.P. Grubb, B. Karas, D. Kosinski, K. Boehm, Preliminary observations on the use of midodrine hydrochloride in the treatment of refractory neurocardiogenic syncope, Journal of Interventional Cardiac Electrophysiology 3 (1999) 139-143. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. S.R. Raj, B.K. Black, I. Biaggioni, et al., Acetylcholinesterase inhibition improves tachycardia in postural tachycardia syndrome, Circulation 111 (2005) 2734-2740. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. W. Singer, T.L. Opfer-Gehrking, K.K. Nickander, et al., Acetylcholinesterase inhibition in patients with orthostatic intolerance, Journal of Clinical Neurophysiology 23 (2006) 476-481. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. K. Kanjwal, B. Karabin, M. Sheikh, et al., Pyridostigmine in the treatment of postural orthostatic tachycardia: a single-center experience, Pacing and Clinical Electrophysiology 34 (2011) 750-755. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.