Cor Vasa 2016, 58(4):e403-e410 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2015.12.001

Elevated systolic pulmonary artery pressure for prediction of myocardial necrosis and right ventricular dysfunction in acute pulmonary embolism

Karsten Keller^a,b,*, Martin Geyer^a, Meike Coldewey^a,b, Johannes Beule^c, Jörn Oliver Balzer^d,e, Wolfgang Dippold^c

^a Department of Medicine II, University Medical Center Mainz, Johannes Gutenberg-University Mainz, Mainz, Germany

^b Center for Thrombosis and Hemostasis, University Medical Center Mainz, Johannes Gutenberg-University Mainz, Mainz, Germany

^c Department of Internal Medicine, St. Vincenz and Elisabeth Hospital Mainz (KKM), Mainz, Germany

^d Department of Radiology and Nuclear Medicine, Catholic Clinic Mainz (KKM), Mainz, Germany

^e Department of Diagnostic and Interventional Radiology, University Clinic, Johann Wolfgang Goethe-University Frankfurt/Main, Frankfurt, Germany

Kontext: Echokardiografie je v současnosti hlavní metodou pro vyšetření dysfunkce pravé komory (right ventricular dysfunction, RVD) u akutní plicní embolie (PE). Dysfunkce pravé komory je sice spojena s nepříznivou prognózou, dosud však nebyla přijata žádná obecně uznávaná definice. Systolický tlak v plicnici (systolic pulmonary artery pressure, sPAP) většinou není součástí kritérií RVD. Cílem naší studie bylo zhodnotit možnost použití sPAP v predikci nekrózy myokardu a RVD u akutní PE.

Metody: Retrospektivně byly analyzovány údaje 182 pacientů s akutní PE. Pacienti s PE a hodnotami sPAP ≤ 30 mm Hg byli srovnáváni s pacienty s PE a hodnotami sPAP > 30 mm Hg. Vztahy mezi sPAP na jedné straně a nekrózou myokardu a RVD na straně druhé se hodnotily pomocí logistické regresní analýzy. Navíc byly vyneseny křivky ROC a vypočítány mezní hodnoty sPAP predikující nekrózu myokardu i RVD.

Výsledky: Do studie bylo zařazeno 134 pacientů (průměrného věku 67,8 ± 15,2 roku; 59,7 % žen) s akutní PE příhodou. Průměrná hodnota sPAP byla 33,96 ± 18,14 mm Hg. Pacienti s PE a s hodnotou sPAP > 30 mm Hg (59,7 %) byli významně starší (71,2 ± 13,8 roku vs. 62,7 ± 15,7 roku; p = 0,000489), častěji se jednalo o ženy (66,3 % vs. 50,0 %; p = 0,0609), byly u nich naměřeny vyšší hodnoty srdeční frekvence (98,8 ± 25,5 tepu/min vs. 87,7± 22,1 tepu/min; p = 0,00266), šokového indexu (0,76 ± 0,42 vs. 0,63 ± 0,26; p = 0,00892), srdečního troponinu I (0,15 ± 0,30 ng/ml vs. 0,14 ± 0,32 ng/ml; p = 0,00670) a RVD byla u nich diagnostikována častěji (80,0 % vs. 29,6 %; p < 0,000001).
V mnohorozměrném regresním modelu byly hodnoty sPAP spojeny s nekrózou myokardu (OR 1,021; 95% CI 0,998-1,045; p = 0,0736) a s RVD (OR 1,100; 95% CI 1,064-1,136, p < 0,000001).
Analýza ROC pro sPAP jako prediktor nekrózy myokardu nalezla hodnotu plochy pod křivkou plazmatické koncentrace (AUC) 0,628 při mezní hodnotě sPAP 41,00 mm Hg. Analýza ROC pro sPAP jako prediktor RVD prokázala hodnotu AUC 0,829 při mezní hodnotě sPAP 31,00 mm Hg.

Závěr: Hodnoty sPAP jsou spojeny s incidencí RVD i nekrózy myokardu. Systolický tlak v plicnici vysoce účinně predikoval rozvoj RVD. Hodnoty sPAP > 31 mm Hg ukazují na přítomnost RVD.

Klíčová slova: Dysfunkce pravé komory; Nekróza myokardu; Plicní embolie; Stratifikace rizika; Systolický tlak v plicnici

Vloženo: 18. srpen 2015; Revidováno: 3. prosinec 2015; Přijato: 7. prosinec 2015; Zveřejněno: 1. srpen 2016  Zobrazit citaci