Cor Vasa 2016, 58(3):e293-e302 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2015.08.006

Nákladová analýza telemedicínského sledování pacientů s implantabilními kardiovertery-defibrilátory v podmínkách ČR

Alan Bulava^a,b,c,*, Ondřej Ošmera^a, Michal Šnorek^a, Adam Novotný^a, Ladislav Dušek^d

^a Kardiocentrum - oddělení kardiologie, Nemocnice České Budějovice, a.s., České Budějovice, Česká republika

^b Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, České Budějovice, Česká republika

^c Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, Česká republika

^d Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republik

Úvod: Telemedicínské sledování pacientů s implantabilními kardiovertery-defibrilátory (ICD) je dnes obecně považováno za bezpečnější, účinnější a ekonomicky výhodnější. Cílem práce bylo posoudit dlouhodobý ekonomický přínos dálkového sledování pacientů s nově implantovaným ICD za pomocí systému Home Monitoring™ (HM) ve srovnání se standardní ambulantní péčí v podmínkách ČR.

Metody: Pacienti byli randomizováni k dálkovému sledování systémem HM s denními automatickými přenosy dat a ambulantní kontrolou v intervalu 12 měsíců (HM+) nebo ke standardním ambulantním kontrolám (HM-). Stanovení nákladů bylo provedeno na základě účtů zdravotních pojišťoven, přímých nákladů pacientů a provozních nákladů systému HM jako průměrně vynaložené na jednoho pacienta a měsíc sledování.

Výsledky: Sledováno bylo celkem 198 pacientů po dobu v průměru 37,4 ± 15,2 měsíce. Ve skupině HM+ byl za dobu sledování redukován počet plánovaných kontrol o 48 % (p < 0,001). Ve skupině HM+ byla zaznamenána významně kratší délka hospitalizace. Nákladová data byla získána celkem u 75 % pacientů. Ve skupině HM- byly zaznamenány vyšší náklady za ambulantní péči (223 ± 99 Kč vs. 189 ± 93 Kč, p = 0,039) i transport zdravotní dopravní službou (640 ± 314 Kč vs. 367 ± 187 Kč, p = 0,003). Při započtení nákladů na provoz systému HM k ambulantní péči a přepravě nebyl rozdíl mezi skupinami signifikantní, ale pokud byla do nákladů promítnuta také úhrada výkonu dálkové monitorace a pořízení domácí pacientské jednotky, byl již průměrný náklad vyšší pro skupinu HM+ (541 ± 188 Kč vs. 401 ± 332 Kč, p = 0,002). Nákladově neutrální by v takovém případě zůstal za předpokladu hrazené přepravy všech pacientů k ambulantním kontrolám.

Závěr: Systém HM byl dosud v ČR u pacientů s jedno- nebo dvoudutinovými ICD z hlediska vynaložených výdajů nákladově výhodný pro zdravotní pojišťovny. Při kalkulaci této úhrady na vrub plátců zdravotní péče by systém HM zachoval nákladovou neutralitu pouze v případě hrazené přepravy většiny pacientů. Klinický prospěch dálkové monitorace bezprostředně plyne z kontinuity sledování, možnosti velmi časné detekce událostí a patřičné lékařské intervence, proto se domníváme, že systém HM by měl být hrazen automaticky u všech pacientů s implantovaným ICD, byť za cenu v kontextu celého zdravotnického rozpočtu nevýznamného navýšení nákladů.

Klíčová slova: Ambulantní péče; Dálkové monitorování; Home Monitoring; Implantabilní kardioverter-defibrilátor; Nákladová analýza; Šokové terapie; Telemedicína

Vloženo: 15. červen 2015; Revidováno: 19. srpen 2015; Přijato: 20. srpen 2015; Zveřejněno: 1. červen 2016  Zobrazit citaci