Cor Vasa 2016, 58(2):e261-e272 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2016.02.003

Význam echokardiografie v diagnostice kardioembolizačních zdrojů ischemické cévní mozkové příhody

Martin Hutyra^a,*, Luděk Pavlů^a, Daniel Šaňák^b, Jan Přeček^a, Martin Köcher^c, Zbyněk Tüdös^c, Tomáš Skála^a, Ondřej Moravec^a, David Vindiš^a, Miloš Táborský^a

^a I. interní klinika - kardiologická, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika

^b Neurologická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika

^c Radiologická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika

Terapie akutní fáze ischemické cévní mozkové příhody je zaměřena na omezení rozsahu poškození mozku co možná nejčasněji podanou reperfuzní léčbou a následnou sekundárně preventivní farmakoterapií. Klíčovým faktorem ve stanovení správné sekundárně preventivní strategie je objasnění etiologie ischemické cévní mozkové příhody zejména s ohledem na fakt, že riziko recidivy cévní mozkové příhody je nejvyšší během prvního týdne od příhody. Vyloučení potenciálních kardiovaskulárních zdrojů s různým embolizačním potenciálem je zásadním krokem v rámci sekundární prevence cévní mozkové příhody. Jícnová echokardiografie je zobrazovací metodou volby v diagnostice možných kardiálních zdrojů embolizace do systémové cirkulace. Vzhledem k variabilitě nálezů zejména ve vztahu k reálné incidenci v různých populacích pacientů, a tedy k rozdílné rizikovosti těchto diagnostikovaných fenoménů a dále vzhledem k absenci randomizovaných dat prokazujících účinky intervence spočívající v ovlivnění působení těchto abnormalit je rutinní použití jícnové echokardiografie u všech pacientů s kryptogenní ischemickou cévní mozkovou příhodou velmi sporné. Zejména u mladých jedinců s kryptogenní mozkovou ischemií bez rizikových kardiovaskulárních faktorů a současně s diagnostikovanou tromboembolickou žilní nemocí, respektive u starších jedinců se strukturálním srdečním onemocněním je vhodné provedení detailního echokardiografického vyšetření s cílem identifikovat všechny možné kardiální a cévní zdroje a cesty pro systémovou a paradoxní embolii.

Klíčová slova: Echokardiografie; Ischemická cévní mozková příhoda; Kardioembolizační zdroje; Profylaxe; Výpočetní tomografie; Zobrazení pomocí magnetické rezonance

Vloženo: 2. prosinec 2015; Revidováno: 6. únor 2016; Přijato: 9. únor 2016; Zveřejněno: 1. duben 2016  Zobrazit citaci