Cor Vasa 2016, 58(2):e234-e237 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2016.01.005

Simultánní revaskularizace myokardu a karotická endarterektomie

Jiří Ničovský^a,b,*, Jiří Ondrášek^a, Pavel Piler^a,b, Robert Wágner^a,b, Tomáš Ostřížek^a, Vladimír Horváth^a,b, Petr Němec^a,b

^a Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Brno, Česká republika

^b Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Brno, Česká republika

Úvod: Ischemická choroba srdeční patří mezi nejčastější kardiovaskulární onemocnění vůbec. Kombinace ischemické choroby srdeční a stenózy karotických tepen svědčí pro rozsáhlé aterosklerotické postižení a je nepříznivým prognostickým ukazatelem. U nemocných s ischemickou chorobou srdeční, kteří podstupují karotickou endarterektomii, existuje zvýšené riziko vzniku infarktu myokardu během tohoto výkonu. Na druhé straně se uvádí vyšší riziko vzniku cévní mozkové příhody u nemocných, kteří podstoupí revaskularizaci myokardu a mají zároveň významnou stenózu karotidy. Abychom předešli těmto závažným komplikacím, je možné ve vybraných případech provést revaskularizaci myokardu a karotickou endarterektomii v jedné době.

Materiál a metodika: Během pětiletého období, od ledna 2010 do prosince 2014, jsme u 54 pacientů (46 mužů, 8 žen, průměrný věk 70,3 roku, v rozmezí 52-85 let) provedli v jedné době karotickou endarterektomii a revaskularizaci myokardu. Jednalo se o nemocné s ischemickou chorobou srdeční, kteří měli současně významné postižení karotických tepen. Sledovali jsme demografická a klinická data, jako je prodělaný infarkt myokardu, hypertenze, diabetes, hyperlipidemie, onemocnění tepen dolních končetin a kuřáctví. Vyšetření karotických tepen bylo provedeno pomocí ultrazvuku a CT angiografie. Kombinovaná operace byla provedena v celkové anestezii. Nejdříve byla provedena karotická endarterektomie a poté revaskularizace myokardu.

Výsledky: Průměrná doba hospitalizace byla 14,5 dne (7-95 dnů). Z celého souboru zemřel jeden nemocný na následky nekrózy tračníku. Hospitalizační mortalita tedy činila 1,9 %. V souvislosti s výkonem jsme nezaznamenali žádný infarkt myokardu. Jeden nemocný se symptomatickou stenózou karotidy měl přechodný neurologický deficit. Jednou bylo nutné pro známky srdečního selhávání po operaci zavést intraaortální balonkovou kontrapulsaci. Poruchu hojení sternotomie jsme zaznamenali u pěti operovaných. Sedmnáct pacientů mělo paroxysmální fibrilaci síní, patnáct pacientů mělo přechodný psychosyndrom a jeden nemocný byl revidován pro pooperační krvácení.

Závěr: Na základě našich zkušeností a výsledků můžeme říct, že současné provedení karotické endarterektomie a revaskularizace myokardu je u těchto vysoce rizikových pacientů bezpečnou a účinnou metodou léčby.

Klíčová slova: Ischemická choroba srdeční; Karotická endarterektomie; Revaskularizace myokardu; Stenóza karotidy

Vloženo: 30. listopad 2015; Přijato: 8. leden 2016; Zveřejněno: 1. duben 2016  Zobrazit citaci