Cor Vasa 2015, 57(4):e251-e256 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2015.05.010

Assessment of the acute impact of normobaric hypoxia as a part of an intermittent hypoxic training on heart rate variability

Zdravko Taralov^a,*, Kiril Terziyski^a, Peter Dimov^a, Blagoi Marinov^a, Mika P. Tarvainen^b,c, Renza Perini^d, Stefan Kostianev^a

^a Pathophysiology Department, Medical University of Plovdiv, Plovdiv, Bulgaria

^b Department of Applied Physics, University of Eastern Finland, Kuopio, Finland

^c Department of Clinical Physiology and Nuclear Medicine, Kuopio University Hospital, Kuopio, Finland

^d Department of Clinical and Experimental Sciences, University of Brescia, Brescia, Italy

Cíl: Zjistit dynamiku autonomního nervového systému (ANS) pomocí variability srdeční frekvence (heart rate variability, HRV) během akutní expozice normobarické hypoxii a po ní, k níž dochází během jednoho sezení podle protokolu intermitentního hypoxického tréninku.

Materiál a metody: Čtyřiadvacet zdravých mužů ve věku 28,0 ± 7,2 (průměr ± SD) vdechovalo po dobu jedné hodiny hypoxický vzduch (inspirační koncentrace kyslíku [FiO2] 12,3 ± 1,5 %) z hypoxického generátoru (AltiPro 8850 Summit+, Altitude Tech, Kanada). Před expozicí hypoxii, během ní a po ní se provádělo vyšetření pulsní oxymetrií a měřila se variabilita HRV.

Výsledky: Na konci hypoxického sezení vykazovali všichni hodnocení jedinci vyšší nízkou frekvenci (lnLF) (6,9 ± 1,1 ms² vs. 7,5 ± 1,1 ms²; p = 0,042), LF/HF (1,5 ± 0,8 vs. 3,3 ± 2,8; p = 0,007) a směrodatnou odchylku 2 na Poincarého mapě (SD2) (92,8 ± 140,0 ms vs. 120,2 ± 54,2 ms; p = 0,005) i nárůst celkové síly (7,7 ± 1,1 ms² vs. 8,1 ± 1,2 ms²; p = 0,032) a směrodatné odchylky intervalu mezi dvěma normálními tepy (SDNN) (57,3 ± 31,0 ms vs. 72,3 ± 41,1 ms; p = 0,024), avšak nižší entropii vzorku (SampEn) (1,6 ± 0,2 vs. 1,4 ± 0,2; p = 0,010). Bezprostředně po expozici hypoxii se snížila hodnota LF/HF (3,3 ± 2,8 vs. 2,2 ± 1,8; p = 0,001) při současném významném zvýšení lnHF (6,6 ± 1,4 ms² vs. 7,1 ± 1,3 ms²; p = 0,020).

Závěr: Akutní normobarická hypoxie jako součást jednoho sezení v rámci tréninkového protokolu intermitentní hypoxie vede ke změnám aktivity ANS. Během expozice hypoxii převažuje tonus sympatiku a okamžitě po zrušení účinku hypoxií indukovaného faktoru dochází k nárůstu tonu parasympatiku.

Klíčová slova: Autonomní nervový systém; Hypoxie; Trénink intermitentní hypoxie; Variabilita srdeční frekvence; Výška

Vloženo: 2. únor 2015; Revidováno: 14. květen 2015; Přijato: 15. květen 2015; Zveřejněno: 1. srpen 2015  Zobrazit citaci