Cor Vasa 2015, 57(1):e6-e11 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2014.12.002

Srovnání hospitalizovaných a ambulantních pacientů se srdečním selháním v České republice a Evropě - data z ESC Heart Failure Long-Term Registry

Jan Krupička^a,*, Anna Andrusková^b, Markéta Hegarová^c, Marie Lazarová^d, Filip Málek^e, Monika Mikolášková^f, Hana Poloczková^g, Dagmar Vondráková^e, Jaromír Hradec^a

^a III. interní klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha, Česká republika

^b Interní oddělení, Nemocnice Znojmo, Znojmo, Česká republika

^c Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika

^d I. interní klinika - kardiologická, Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc, Česká republika

^e Kardiologické oddělení, Nemocnice Na Homolce, Praha, Česká republika

^f Interní kardiologická klinika, Fakultní nemocnice Brno, Brno, Česká republika

^g I. interní kardioangiologická klinika, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Brno, Česká republika

Úvod: ESC Heart Failure Long-Term Registry (ESC-HFLTR) je prospektivní observační studie, které se účastní 211 kardiologických center z 21 členských zemí Evropské kardiologické společnosti.

Cíl: Porovnat základní demografické a klinické charakteristiky pacientů hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání a pacientů ambulantně sledovaných pro chronické srdeční selhání v České republice s publikovanými celoevropskými daty.

Metodika: Od května 2011 do dubna 2013 bylo v českých centrech do registru ESC-HFLTR zařazeno celkem 692 konsekutivních pacientů (5,6 % z celého registru). Tito pacienti byli v jeden předem daný den v týdnu buď hospitalizováni, nebo ambulantně vyšetřeni pro srdeční selhání. Statisticky byly porovnány mezi sebou základní charakteristiky 160 hospitalizovaných (25,3 %) a 532 ambulantních (74,7 %) pacientů a následně byla tato data srovnána s dostupnými daty z celého registru ESC-HFLTR.

Výsledky: Čeští hospitalizovaní pacienti s akutním srdečním selháním byli obecně starší než ambulantní pacienti s chronickým SS (73 vs. 66 let, p < 0,001) a s nižším zastoupením mužů (62,5 % vs. 75,7 %). Měli rovněž více komorbidit. Naopak ambulantní pacienti se srdečním selháním měli častěji než hospitalizovaní nemocní implantovaný kardiostimulátor nebo provedenu koronární revaskularizaci. Převažující etiologií srdečního selhání byla v obou skupinách ischemická choroba srdeční. Srdeční selhání se zachovanou ejekční frakcí bylo četněji zastoupeno u hospitalizovaných pacientů. Naopak více ambulantních nemocných mělo jako primární příčinu srdečního selhání dilatační kardiomyopatii. Při srovnání s daty z celého registru ESC-HFLTR měli čeští pacienti se srdečním selháním v obou skupinách významně vyšší tělesnou hmotnost, systolický krevní tlak a více komorbidit. Navíc měli rovněž častěji implantovaný kardiostimulátor.

Závěr: Čeští pacienti se srdečním selháním mají horší kardiovaskulární rizikový profil a také vyšší výskyt přidružených onemocnění ve srovnání s pacienty z celého registru ESC-HFLTR.

Klíčová slova: Ambulantní péče; Demografie; Komorbidity; Rizikový profil; Srdeční selhání

Vloženo: 15. říjen 2014; Revidováno: 25. listopad 2014; Přijato: 1. prosinec 2014; Zveřejněno: 1. únor 2015  Zobrazit citaci