Cor Vasa 2015, 57(1):e1-e5 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2014.11.002

Klinická charakteristika a osud pacientů hospitalizovaných pro podezření na akutní koronární syndrom, u nichž nebyla diagnóza AKS potvrzena: výsledky registrů CZECH-1 a CZECH-2

Lenka Roblová^a, František Toušek^a,*, Petr Toušek^b, Ladislav Pešl^a, David Horák^c, Richard Rokyta^d, Pavel Červinka^e, Michael Želízko^f, Petr Janský^g, Michael Aschermann^h, František Holm^c, Vratislav Pechman^d, Jiří Jarkovskýⁱ, Petr Widimský^b

^a Kardiologické oddělení, Kardiocentrum, Nemocnice České Budějovice, České Budějovice, Česká republika

^b III. interní-kardiologická klinika, Kardiocentrum 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha, Česká republika

^c Kardiologické oddělení, Krajská nemocnice Liberec, Kardiocentrum, Liberec, Česká republika

^d Kardiologické oddělení, Fakultní nemocnice Plzeň, Plzeň, Česká republika

^e Kardiologická klinika, Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem, Česká republika

^f Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika

^g Kardiologická klinika, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, Praha, Česká republika

^h II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha, Česká republika

ⁱ Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika

Úvod: Velký počet pacientů je přijímán do nemocnice pro symptomy spojené s podezřením na akutní koronární syndrom (AKS). Koronární příčina však není během hospitalizace ve vysokém procentu případů potvrzena. Tato problematika je poměrně málo zdokumentována a v literatuře existuje velmi málo dat o charakteristice a osudu této skupiny pacientů.

Cíl: Analýza charakteristiky a osudu pacientů s neprokázaným AKS a jejich porovnání s výsledky pacientů, u nichž byl AKS potvrzen.

Metody a výsledky: Naše práce vychází z výsledků registru CZECH-1 a CZECH-2, shromážděných v listopadu roku 2005 (CZECH-1) a 2měsíčním období (říjen-listopad) roku 2012 (CZECH-2). Oba registry obsahují údaje všech pacientů hospitalizovaných s podezřením na AKS. Během hospitalizace nebyl AKS potvrzen u 578 z 1 921 pacientů (30,1 %) v registru CZECH-1 a u 372 z 1 221 pacientů (30,5 %) v registru CZECH-2. V obou registrech bylo u nepotvrzených oproti potvrzeným případům AKS zaznamenáno vyšší zastoupení žen (52 vs. 36 %; p < 0,001, resp. 46 vs. 33 %; p < 0,01). V obou registrech mělo 25 % pacientů s nepotvrzeným AKS v ana-mnéze infarkt myokardu. Na příjmovém EKG byla u 17 % pacientů s nepotvrzeným AKS přítomna fibrilace síní, respektive jiný než sinusový rytmus, blokáda raménka byla zaznamenána v 18 % případů, deprese úseku ST u 8 %, elevace úseku ST u 3,6 % pacientů. Koronarografie byla provedena u 36 % těchto pacientů v registru CZECH-1 a u 27 % pacientů v registru CZECH-2 (p < 0,01). Nemocniční mortalita pacientů s nepotvrzeným AKS v registru CZECH-1 byla 1,2 %, zatímco v registru CZECH-2 činila 2,1 % (p = NS). V registru CZECH-2 byla 30denní a jednoroční mortalita pacientů s nepotvrzeným AKS významně nižší než u pacientů s potvrzeným AKS (3,5 vs. 6,6 %; p < 0,05, respektive 6,5 vs. 13 %; p < 0,05). Nejčastější konečnou diagnózou pacientů s nepotvrzeným AKS byla bolest muskuloskeletální etiologie a akutní srdeční selhání.

Závěr: Větší část hospitalizovaných pacientů s nepotvrzeným AKS tvořily ženy, přičemž ve vysokém procentu případů byl při příjmu zjištěn patologický EKG nález. Nemocniční mortalita byla velmi nízká; jednoroční mortalita pak ve srovnání s pacienty s potvrzeným AKS významně nižší.

Klíčová slova: Akutní koronární syndrom; Muskuloskeletální bolest; Osud pacientů; Podezření; Srdeční selhání

Revidováno: 9. listopad 2014; Přijato: 5. říjen 2014; Zveřejněno: 1. únor 2015  Zobrazit citaci