Cor Vasa 2014, 56(4):e342-e347 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2014.06.005

Particularities in coronary revascularization in elderly patients presenting with ST segment elevation acute myocardial infarction (STEMI)

Maria Dorobanţu, Lucian Câlmâc*, Andrada Bogdan, Vlad Bătăilă, Bogdan Drăgoescu, Andrei Radu, Mugur Marinescu, Şerban Arvanitopol, Gabriel Tatu-Chiţoiu, Rodica Niculescu
Clinical Emergency Hospital, Bucharest, Rumania

V současné době se stále zvyšuje incidence infarktu myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) u starších osob. V nejnovějších guidelines se doporučuje okamžité invazivní vyšetření a případná primární perkutánní koronární intervence (PCI) u všech pacientů bez ohledu na věk. Podle literárních údajů se však intervenční léčba starších pacientů se STEMI neprovádí v dostatečné míře.
Cílem naší studie bylo posoudit výsledky hospitalizace starších pacientů pro STEMI oproti mladším osobám z hlediska systematické intervenční léčby. Zajímali jsme se rovněž o některá, podle nás významná specifika léčby starších pacientů se STEMI.
Posoudili jsme údaje 975 po sobě následujících pacientů se STEMI přijatých do jednoho centra v období od ledna 2012 do července 2013; z toho 203 (20,8 %) pacientů bylo ve věku 75 let a více.
V porovnání s mladšími osobami byli starší pacienti většinou ženy (47,2 % vs. 22,7 %; p < 0,001) s vyšší prevalencí hypertenze (78,8 % vs. 65,0 %; p < 0,001), avšak nižší prevalencí kuřáctví (13,7 % vs. 48,8 %; p < 0,001) a dyslipidemie (54,7 % vs. 41,3 %; p = 0,03). Ve věkové kategorii ≥ 75 let jsme zaznamenali více kardiovaskulárních komorbidit: cévních mozkových příhod (11,8 % vs. 4,1 %; p < 0,001), fibrilací síní (23,6 % vs. 53,9 %; p < 0,001) a těžkých vaskulopatií (6,8 % vs. 1,2 %; p < 0,001). U starších pacientů byly častěji pozorovány známky srdečního selhání (Killipova třída > I: 21,1 % vs. 7,2 %; p < 0,001). U obou skupin byla stanovena podobná doba ischemie, 54,1 % vs. 55,1 % s převozem do nemocnice do šesti hodin.
U starší skupiny bylo provedeno méně PCI (74,3 % vs. 85,7 %; p = 0,02). Rozsah lézí na koronárních tepnách se významně nelišil, až na dva případy postižení kmene levé věnčité tepny u starších pacientů (12,2 % vs. 5,1 %; p < 0,001).
Mezi oběma skupinami nebyly významné rozdíly v léčbě během hospitalizace (duální antiagregační léčba, antikoagulace, beta-blokátory, inhibitory enzymu konvertujícího angiotensin [ACE]/blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II a statiny). Nemocniční mortalita všech našich pacientů byla 4,41 %, s hodnotami 11,3 % u starší skupiny a 2,59 % ve skupině ve věku < 75 let (p < 0,001).
Výsledky léčby starších pacientů se STEMI během pobytu v nemocnici byly horší, se zvýšenou mortalitou, zvláště u osob se srdečním selháním již při příjmu. U starších pacientů bylo provedeno méně PCI, i když ve farmakoterapii nebyl žádný rozdíl zjištěn. U všech pacientů bez ohledu na věk je nutno uplatňovat strategii okamžitého koronarografického vyšetření a v případě potřeby primární PCI.

Klíčová slova: AKS; Doporučení; Intervenční; Primární PCI; Reperfuze; Revaskularizace; Starší osoby; STEMI

Vloženo: 6. únor 2014; Revidováno: 16. červen 2014; Přijato: 16. červen 2014; Zveřejněno: 1. srpen 2014  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Dorobanţu M, Câlmâc L, Bogdan A, Bătăilă V, Drăgoescu B, Radu A, et al.. Particularities in coronary revascularization in elderly patients presenting with ST segment elevation acute myocardial infarction (STEMI). Cor Vasa. 2014;56(4):e342-347. doi: 10.1016/j.crvasa.2014.06.005.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Global Atlas on Cardiovascular Disease Prevention and Control, World Health Organization, Geneva, 2011.
  2. T.J. Arciero, S.J. Jacobsen, G.S. Reeder, et al., Temporal trends in the incidence of coronary disease, American Journal of Medicine 117 (2004) 228-233. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. E.S. Ford, U.A. Ajani, J.B. Croft, et al., Explaining the decrease in U.S. deaths from coronary disease, 1980-2000, New England Journal of Medicine 356 (2007) 2388-2398. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. D. Lyoyd-Jones, R.J. Adams, T.M. Brown, et al., Executive summary: heart disease and stroke statistics - 2010 update: a report from American Heart Association, Circulation 121 (2010) 948-954. Přejít k původnímu zdroji...
  5. W. Rosamond, K. Flegal, K. Furie, et al., Heart disease and stroke statistics - 2008 update: a report from American Heart Association Statistics Committee and Stroke Statistics Subcommittee, Circulation 117 (2008) e25-e146. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. K.P. Alexander, L.K. Newby, C.P. Cannon, et al., Acute coronary care in the elderly, part I: non-ST-segment-elevation acute coronary syndromes: a scientific statement for healthcare professionals from the American Heart Association Council on Clinical Cardiology: in collaboration with the Society of Geriatric Cardiology, Circulation 115 (2007) 2549-2569. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. C.B. Granger, R.J. Goldberg, O. Dabbous, et al., Predictors of hospital mortality in the global registry of acute coronary events, Archives of Internal Medicine 163 (2003) 2345-2353. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. D. Khera, D. Kolte, C. Palaniswamy, et al., ST-elevation myocardial infarction in the elderly - temporal trends in incidence, utilization of percutaneous coronary intervention and outcomes in the United States, International Journal of Cardiology 168 (4) (2013) 3683-3690. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. O. Manfrini, M. Dorobantu, Z. Vasiljevic, et al., Acute coronary syndrome in octogenarian patients: results from the international registry of acute coronary syndromes in transitional countries (ISACS-TC) registry, European Heart Journal Supplements 16 (Suppl. A) (2014) A87-A94. Přejít k původnímu zdroji...
  10. P.G. Steg, S.K. James, D. Atar, et al., ESC Guidelines for the management of acute myocardial infarction in patients presenting with ST-segment elevation: the Task Force on the Management of ST-segment Elevation Acute Myocardial Infarction of the European Society of Cardiology (ESC), European Heart Journal 33 (2012) 2569-2619.
  11. K.P. Alexander, L.K. Newby, P.W. Armstrong, et al., Acute coronary care in the elderly, part II: ST-segment-elevation myocardial infarction: a scientific statement for healthcare professionals from the American Heart Association Council on Clinical Cardiology: in collaboration with the Society of Geriatric Cardiology, Circulation 115 (2007) 2570-2589. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. P. Grosmaitre, O. Le Vavasseur, E. Yachouh, et al., Significance of atypical symptoms for the diagnosis and management of myocardial infarction in elderly patients admitted to emergency departments, Archives of Cardiovascular Diseases 106 (11) (2013) 586-592. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. P.T. O'Gara, F.G. Kushner, D.D. Ascheim, et al., 2013 ACCF/AHA guideline for the management of ST-elevation myocardial infarction: a report of the American College of Cardiology Foundation/American Heart Association Task Force on Practice Guidelines, Circulation 127 (2013) e362-e425. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. K.A. Eagle, S.G. Goodman, A. Avezum, et al., Practice variation and missed opportunities for reperfusion in ST-segment-elevation myocardial infarction: findings from the Global Registry of Acute Coronary Events (GRACE), Lancet 359 (2002) 373-377. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. E.H. Vandecasteele, M. De Buyzere, S. Gevaert, et al., Reperfusion therapy and mortality in octogenarian STEMI patients: results from the Belgian STEMI registry, Clinical Research in Cardiology 102 (2013) 837-845. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. J.S. Hochman, C.E. Buller, L.A. Sleeper, et al., Cardiogenic shock complicating acute myocardial infarction - etiologies, management and outcome: a report from the SHOCK Trial Registry: SHould we emergently revascularize Occluded Coronaries for cardiogenic shocK?, Journal of the American College of Cardiology 36 (Suppl. A) (2000) 1063-1070. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. J.S. Hochman, L.A. Sleeper, J.G. Webb, et al., Early revascularization in acute myocardial infarction complicated by cardiogenic shock, New England Journal of Medicine 341 (1999) 625-634. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Y.P. Yoo, K.-W. Kang, H.S. Yoon, et al., One-year clinical outcomes in invasive treatment strategies for acute ST-elevation myocardial infarction complicated by cardiogenic shock in elderly patients, Journal of Geriatric Cardiology 10 (3) (2013) 235-241. Přejít na PubMed...
  19. F. Kiemeneij, G.J. Laarman, Percutaneous transradial artery approach for coronary Palmaz-Schatz stent implantation, American Heart Journal 128 (1994) 167-174. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. S.S. Jolly, S. Yusuf, J. Cairns, et al., Radial versus femoral access for coronary angiography and intervention in patients with acute coronary syndromes (RIVAL): a randomised, parallel group, multicentre trial, Lancet 377 (2011) 1409-1420. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. E. Romagnoli, G. Biondi-Zoccai, A. Sciahbasi, et al., Radial versus femoral randomized investigation in ST-segment elevation acute coronary syndrome: the RIFLE-STEACS (Radial Versus Femoral Randomized Investigation in ST-Elevation Acute Coronary Syndrome) study, Journal of the American College of Cardiology 60 (2012) 2481-2489. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. I. Bernat, D. Horak, J. Stasek, et al., ST-segment elevation myocardial infarction treated by radial or femoral approach in a multicenter randomized clinical trial: the STEMI-RADIAL trial, Journal of the American College of Cardiology 63 (2014) 964-972. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. G.G. Secco, L. Marinucci, L. Uguccioni, et al., Transradial versus transfemoral approach for primary percutaneous coronary interventions in elderly patients, Journal of Invasive Cardiology 25 (5) (2013) 254-256. Přejít na PubMed...
  24. X. Freixa, M. Trilla, M. Feldman, et al., Right versus left transradial approach for coronary catheterization in octagenarian patients, Catheterization and Cardiovascular Interventions 80 (2) (2012) 267-272. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. H. Khachab, Y. Rahal, L. Boulain, et al., Le syndrome coronarien aigu chez le sujet âgé: expérience du centre hospitalier d'Aix-en-Provence, Annales de Cardiologie et d'Angéiologie 62 (2013) 308-315. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. L.P. Fried, L. Ferrucci, J. Darer, et al., Untangling the concepts of disability, frailty, and comorbidity: implications for improved targeting and care, Journal of Gerontology Series A: Biological Sciences and Medical Sciences 59 (2004) 255-263. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. G. Abellan van Kan, Y. Rolland, M. Houles, et al., The assessment of frailty in older adults, Clinics in Geriatric Medicine 26 (2010) 275-286. Přejít na PubMed...
  28. L.P. Fried, C.M. Tangen, J. Walston, et al., Frailty in older adults: evidence for a phenotype, Journal of Gerontology Series A: Biological Sciences and Medical Sciences 56 (2001) M146-M156. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. J.L. Purser, M.N. Kuchibhatla, G.G. Fillenbaum, et al., Identifying frailty in hospitalized older adults with significant coronary artery disease, Journal of the American Geriatrics Society 54 (2006) 1674-1681. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. M. Singh, C.S. Rihal, R.J. Lennon, et al., Influence of frailty and health status on outcomes in patients with coronary disease undergoing percutaneous revascularization, Circulation: Cardiovascular Quality and Outcomes 4 (2011) 496-502. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.