Cor Vasa 2014, 56(4):e320-e324 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2014.04.009

Protidestičková léčba u pacientů po akutním koronárním syndromu. Srovnání České a Slovenské republiky. Výsledky registru ATHRO

Petr Widimský^a,*, Vasil Hricák^b, Jiří Jarkovský^c, Zuzana Zbožínková^c, Simona Littnerová^c, Daniel Klimeš^c, Lenka Hýblová^d, Bronislava Fraňová^d

^a III. interní-kardiologická klinika, Kardiocentrum 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha, Česká republika

^b Národný ústav srdcových a cievnych chorôb, Bratislava, Slovenská republika

^c Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Brno, Česká republika

^d AstraZeneca, Česká republika

Úvod: Moderní léčba akutních koronárních syndromů zahrnuje časné zahájení duální protidestičkové terapie (DAPT) a provedení koronarografie následované perkutánní koronární intervencí (PCI) nebo indikací aortokoronárního bypassu (CABG). Nedávno byly do praxe zavedeny dva nové velmi účinné protidestičkové léky (ticagrelor a prasugrel). Cílem registru bylo analyzovat léčebné strategie ve dvou sousedních státech: České republice (ČR) a Slovenské republice (SR).
Pacienti a metodika: Bylo zařazeno celkem 1 541 pacientů léčených v průběhu jednoho měsíce v 18 terciárních českých kardiocentrech (n = 1 026) a šesti slovenských kardiocentrech (n = 515). Jejich průměrný věk činil 66 ± 12 let (ČR) vs. 63 ± 12 (SR), diabetes mellitus byl přítomen u 31,1 % (ČR), respektive 32,6 % (SR) z nich. Předchozí revaskularizace byla dokumentována u 21,9 % (ČR) vs. 16,1 % (SR) pacientů.

Výsledky: Infarkt myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) byl konečnou diagnózou u 51,9 % (ČR) vs. 44,9 % (SR), non-STEMI u 34,1 % vs. 31,3 % a nestabilní angina pectoris (NAP) u 14,0 % vs. 23,9 %. PCI byla provedena během úvodní hospitalizace u 83,4 % (ČR) vs. 78,8 % (SR) pacientů. Propouštěcí medikace zahrnovala kyselinu acetylsalicylovou u 95,3 % (obě země), clopidogrel u 75,3 % (ČR) vs. 53,6 % (SR), ticagrelor u 13,1 % (ČR) vs. 17,3 % (SR) a prasugrel u 2,6 % (ČR) vs. 23,1 % (SR). Uvádělo se, že ekonomická omezení ovlivnila výběr inhibitoru P2Y12 u 36,9 % (ČR) vs. 23,9 % (SR) pacientů.
Indikace k terapii ticagrelorem byla u pacientů se STEMI v 73,9 % (ČR) vs. 36,0 % (SR), u non-STEMI v 20,9 % (ČR) vs. 40,4 % (SR) a u NAP v 5,2 % (ČR) vs. 23,6 % (SR). Indikace k podávání prasugrelu byla u STEMI v 81,5 % (ČR) vs. 73,9 % (SR), u non-STEMI v 18,5 % (ČR) vs. 11,8 % (SR) a u NAP v 0,0 % (ČR) vs. 14,3 % (SR).

Závěr: Základní charakteristika pacientů s akutními koronárními syndromy je v obou zemích stejná, čeští pacienti jsou mírně starší a prodělali častěji předchozí revaskularizaci. Slovenští pacienti dostávají častěji moderní účinné inhibitory P2Y12. Výsledky potvrdily, že existující ekonomické překážky brání plné realizaci současných doporučených postupů ESC týkajících se protidestičkové léčby, ale rovněž odhalily nedostatečnou znalost (nebo nedostatečnou realizaci) těchto doporučených postupů u některých lékařů.

Klíčová slova: Akutní koronární syndrom; Clopidogrel; Infarkt myokardu; Prasugrel; Protidestičková léčba; Ticagrelor

Vloženo: 6. duben 2014; Revidováno: 29. duben 2014; Přijato: 29. duben 2014; Zveřejněno: 1. srpen 2014  Zobrazit citaci