Cor Vasa 2014, 56(3):e207-e216 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2014.04.001

Profile of CZECH AF 2012. Profil pacientů s fibrilací síní užívajících antitrombotickou léčbu před zavedením nových antikoagulancií

Jindřich Špinar^a,*, Jiří Vítovec^b, Lenka Špinarová^b, Viktor Musil^a

^a Interní kardiologická klinika, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, Brno, Česká republika

^b I. interní kardioangiologická klinika, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Brno, Česká republika

Profile of Czech AF 2012 je epidemiologický průzkum, jehož cílem bylo poskytnout komplexní pohled na pacienty s nevalvulární fibrilací síní v České republice zaměřený na prevenci cévní mozkové příhody (CMP) a kterého se zúčastnilo 197 českých lékařů - internistů a kardiologů.
Vyhodnocena byla data 982 nemocných, průměrný věk byl 69,9 ± 10,04 roku. V souboru mírně převažovali muži (n = 543, 55,3 %), především ve věkové skupině do 65 let. Naopak ve skupině pacientů nad 75 let převažovaly ženy (44,3 % mužů, 55,7 % žen).
Jedna čtvrtina nemocných (25,1 %) měla fibrilaci síní méně než dva roky, 23,2 % 2-5 let, 13,5 % 6-10 let a 8,6 % déle než deset let. Paroxysmální fibrilaci síní mělo 20,7 %, 58,5 % udávalo fibrilaci síní permanentní, tedy trvající déle než jeden rok. 58,7 % nemocných mělo medikaci regulující srdeční rytmus, 44,0 % mělo další antiarytmickou medikaci. 13,8 % nemocných udávalo, že užívá léky jednou denně, 55,1 % dvakrát denně a 29,6 % třikrát denně. Po kardioverzi bylo 38,7 % nemocných, po ablaci 7,9 %. 91,5 % nemocných užívalo warfarin samotný či duální terapii (1,4 %). Středně těžká a těžká porucha funkce ledvin byla uvedena jen u 8,7 % nemocných. Pouze 7,5 % sledovaných užívalo kyselinu acetylsalicylovou, 0,2 % mělo duální antiagregaci.
CHADS2 0 měla pouze 3,0 % nemocných, střední riziko (CHADS2 1-2) 55,8 % a vysoce rizikových nemocných (CHADS2 > 2) bylo 41,2 %. Jedno přidružené onemocnění uvedlo 22,1 % nemocných, dvě přidružená onemocnění 27,5 %, tři přidružená onemocnění 19,8 %, čtyři a více přidružených onemocnění 28,7 % nemocných a žádné přidružené onemocnění uvedla či na tuto otázku neodpověděla pouze 2,0 % nemocných. Nejčastějším přidruženým onemocněním byla hypertenze v 90,2 %, následována ischemickou chorobou srdeční v 50,9 % a diabetes mellitus v 41,8 % případů.
U 95 (9,7 %) nemocných bylo uvedeno, že prodělali embolickou příhodu při užívání antitrombotické léčby. Klinicky významné krvácení u pacientů užívajících antitrombotickou léčbu bylo uvedeno u 102 (10,4 %) nemocných a k hospitalizaci vedlo u 51 nemocných.
Průměrný roční počet měření INR byl 10,2, u kardiologů 10,4, u internistů 10,1. Počet INR v terapeutickém rozmezí 2-3 dosahoval 61,6 %.

Závěr: Nemocní s fibrilací síní jsou často starší polymorbidní a vysoce rizikoví pacienti, kteří užívají dva- až třikrát denně farmakologickou medikaci. Kontrola INR se blížila úrovni popisované ve velkých mezinárodních studiích, v terapeutickém rozmezí byly téměř dvě třetiny nemocných.

Klíčová slova: Fibrilace síní; Krvácení; Nová antikoagulancia; Riziko; Warfarin

Vloženo: 18. prosinec 2013; Revidováno: 28. březen 2014; Přijato: 7. duben 2014; Zveřejněno: 1. červen 2014  Zobrazit citaci