Cor Vasa 2014, 56(1):e1-e10 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2013.10.005

Zavádění perkutánních koronárních intervencí v Rusku u pacientů s akutními koronárními syndromy a klinické faktory, které ovlivňují rozhodovací proces

Anton R. Kiselev*, Yulia V. Popova, Olga M. Posnenkova, Vladimir I. Gridnev, Pavel Ya. Dovgalevsky
Centre of New Cardiological Informational Technologies, Saratov Research Institute of Cardiology, Saratov, Rusko

Úvod: Perkutánní koronární intervence (PCI) u pacientů s akutním koronárním syndromem (AKS) by měla být provedena v případě objektivního průkazu myokardiální ischemie. Naše studie zkoumala přiměřenost provádění PCI u pacientů s AKS v Rusku a hledala klinické faktory asociované s provedením PCI.

Metody a výsledky: Byly analyzovány klinické informace o 65 912 pacientech s AKS (muži 60,5 %, věk 63,2 ± 13,8 roku) zařazených v letech 2010-2011 do Ruského registru AKS. K hodnocení vhodnosti indikace PCI byla použita kritéria American College of Cardiology Foundation (ACCF) 2012. Perkutánní koronární intervence byla provedena u 13,8 % pacientů zahrnutých do studie. Perkutánní koronární intervence byla přiměřená u 68,9 % pacientů (AKS-PCI pacienti). Mezi pacienty, u kterých nebyla PCI provedena (AKS-nonPCI pacienti), by byla vhodná u 57,9 % pacientů. Hlavními klinickými faktory spojenými s provedením PCI byl věk, mužské pohlaví, předcházející PCI, elevace úseku ST na EKG a shoda s jakýmkoliv z kritérií pro vhodnost indikace PCI vydaným ACCF v roce 2012. Tyto faktory byly asociovány pouze s provedením PCI. Korelace mezi těmito faktory a neprovedením PCI byla nízká.

Závěr: Bylo prokázáno, že indikace k intervenci byla u většiny pacientů s AKS přiměřená. U pacientů, kteří PCI nepodstoupili, by tento postup byl vhodný u více než poloviny. Zjistili jsme, že několik klinických charakteristik včetně kritérií ACCF 2012 je podstatných pro rozhodnutí provést PCI. Rozhodnutí neprovést PCI však bylo určeno jinými neklinickými faktory.

Klíčová slova: Akutní koronární syndrom; Kritéria přiměřeného užití; Perkutánní koronární intervence

Vloženo: 15. září 2013; Revidováno: 22. říjen 2013; Přijato: 26. říjen 2013; Zveřejněno: 1. únor 2014  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kiselev AR, Popova YV, Posnenkova OM, Gridnev VI, Dovgalevsky PY. Zavádění perkutánních koronárních intervencí v Rusku u pacientů s akutními koronárními syndromy a klinické faktory, které ovlivňují rozhodovací proces. Cor Vasa. 2014;56(1):e1-10. doi: 10.1016/j.crvasa.2013.10.005.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. W. Wijns, P. Kolh, N. Danchin, et al., Guidelines on myocardial revascularization, European Heart Journal 31 (2010) 2501-2555. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. G.N. Levine, E.R. Bates, J.C. Blankenship, et al., 2011 ACCF/AHA/SCAI Guideline for Percutaneous Coronary Intervention, Journal of the American College of Cardiology 58 (2011) 1-79. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. E.M. Antman, D.T. Anbe, P.W. Armstrong, et al., ACC/AHA guidelines for the management of patients with ST-elevation myocardial infarction-executive summary: a report of the American College of Cardiology/American Heart Association Task Force on Practice Guidelines (Writing Committee to Revise the 1999 Guidelines for the Management of Patients With Acute Myocardial Infarction), Circulation 110 (2004) 588-636. Přejít k původnímu zdroji...
    4. C. Patrono, F. Bachmann, C. Baigent, et al., Expert Consensus Document on the Use of Antiplatelet Agents. The Task Force on the Use of Antiplatelet Agents in Patients with Atherosclerotic Cardiovascular Disease of the European Society of Cardiology, European Heart Journal 25 (2004) 166-181. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. J.P. Bassand, C.W. Hamm, D. Ardissino, et al., Guidelines for the diagnosis and treatment of non-ST-segment elevation acute coronary syndromes, European Heart Journal 28 (2007) 1598-1660. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. F. Van de Werf, J. Bax, A. Betriu, et al., Management of acute myocardial infarction in patients presenting with persistent ST-segment elevation: the Task Force on the Management of ST-Segment Elevation Acute Myocardial Infarction of the European Society of Cardiology, European Heart Journal 29 (2008) 2909-2945.
    7. E.C Keeley, J.A. Boura, C.L. Grines, Primary angioplasty versus intravenous thrombolytic therapy for acute myocardial infarction: a quantitative review of 23 randomized trials, Lancet 361 (2003) 13-20. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. M.R. Patel, G.J. Dehmer, J.W. Hirshfeld, et al., ACCF/SCAI/STS/AATS/AHA/ASNC 2009 Appropriateness Criteria for Coronary Revascularization, Journal of the American College of Cardiology 53 (2009) 530-553. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. M.R. Patel, G.J. Dehmer, J.W. Hirshfeld, et al. ACCF/SCAI/STS/AATS/AHA/ASNC/HFSA/SCCT 2012 Appropriate use criteria for coronary revascularization focused update, Journal of the American College of Cardiology 59 (2012) 1-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. K. Fitch, P. Lazaro, M.D. Aguilar, et al., European criteria for the appropriateness and necessity of coronary revascularization procedures, European Journal of Cardio-Thoracic Surgery 18 (2000) 380-387. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. S.P. Marso, P.S. Teirstein, D.J. Kereiakes, et al., Percutaneous coronary intervention use in the United States: defining measures of appropriateness, JACC: Cardiovascular Interventions 5 (2012) 229-235. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. L.W. Klein, How appropriate for assessing quality are the 2009 Appropriateness Criteria for Coronary Revascularization?, Journal of Invasive Cardiology 21 (2009) 558-562. Přejít na PubMed...
    13. S.C. Griffin, J.A. Barber, A. Manca, et al., Cost effectiveness of clinically appropriate decisions on alternative treatments for angina pectoris: prospective observational study, British Medical Journal 334 (2007) 624. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. S.A. Boitsov, P.Ya. Dovgalevsky, V.I. Gridnev, et al., Comparative analysis of the data of Russian and foreign acute coronary syndrome registries, Kardiologicheskij Vestnik 5 (1) (2010) 82-86. http://cardioweb.ru/files/Cardiovest/Kardiovest_1_2010.pdf
    15. Russian ACS Registry User Manual. https://62.117.81.30/RegisterACS/Help/RegisterACS_User_Manual_V2.pdf
    16. W.S. Weintraub, R.P. Karlsberg, J.E. Tcheng, et al., ACCF/AHA 2011 key data elements and definitions of a base cardiovascular vocabulary for electronic health records: a report of the American College of Cardiology Foundation/American Heart Association Task Force on Clinical Data Standards, Journal of the American College of Cardiology 58 (2011) 202-222. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. K.P. Alexander, L.K. Newby, C.P. Cannon, et al., Acute coronary care in the elderly, Part I: non-ST-segment-elevation acute coronary syndromes: a scientific statement for healthcare professionals from the American Heart Association Council on Clinical Cardiology: in collaboration with the Society of Geriatric Cardiology, Circulation 115 (2007) 2549-2569. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. K.P. Alexander, L.K. Newby, P.W. Armstrong, et al., Acute coronary care in the elderly, Part II: ST-segment-elevation acute coronary syndromes: a scientific statement for healthcare professionals from the American Heart Association Council on Clinical Cardiology: in collaboration with the Society of Geriatric Cardiology, Circulation 115 (2007) 2570-2589. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. J. Schulter, B. Maier, S. Behrens, W. Thimme, Present treatment of acute myocardial infarction in patients over 75 years - data from the Berlin Myocardial Infarction Registry (BHIR), Clinical Research in Cardiology 95 (2006) 360-367. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. A.D. Érlikh, N.A. Gratsiansky, Invasive treatment of ST-elevation acute coronary syndrome in Russian hospitals is predominantly used in lower risk patients, Circulation 126 (2012) A18269.
    21. A.D. Érlikh, M.S Kharchenko, O.L. Barbarash, et al., Adherence to guidelines on management of acute coronary syndrome in Russian hospitals and outcomes of hospitalization (data from the RECORD-2 Registry), Kardiologija 53 (1) (2013) 14-22.
    22. L. Mandelzweig, A. Battler, V. Boyko, et al., The second Euro Heart Survey on acute coronary syndromes: characteristics, treatment and outcome of patients with ACS in Europe and the Mediterranean basin in 2004, European Heart Journal 27 (2006) 2285-2293. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. I.I. Shevchenko, A.D. Érlikh, R.R. Islamov, et al., Comparison of data from registries of acute coronary syndromes RECORD and RECORD-2: management of patients and its results in noninvasive hospitals, Kardiologija 53 (8) (2013) 4-10.
    24. A.D. Érlikh, N.A. Gratsiansky, Registry of acute coronary syndromes RECORD. Characteristics of patients and results of inhospital treatment, Kardiologija 49 (7-8) (2009) 4-12.
    25. N. Danchin, A. Battler, J. Birkhead, et al., Euro Heart Survey acute coronary syndrome snapshot 2009: Characteristics, management and in-hospital outcome of AMI patients throughout ESC member countries, ECS Congress (2010) http://spo.escardio.org/eslides/view.aspx?eevtid=40&fp=5204
    26. G. Andrikopoulos, S. Tzeis, I. Mantas, et al., Epidemiological characteristics and in-hospital management of acute coronary syndrome patients in Greece: results from the TARGET study, Hellenic Journal of Cardiology 53 (2012) 33-40.
    27. W.J.M. Scholte op Reimer, A.K. Gitt, E. Boersma, M.L. Simoons (Eds.), Cardiovascular Diseases in Europe, Euro Heart Survey - 2006, Sophia Antipolis, European Society of Cardiology, 2006.
    28. P. Widimsky, W. Wijns, J. Fajadet, et al., Reperfusion therapy for ST elevation acute myocardial infarction in Europe: description of the current situation in 30 countries, European Heart Journal 31 (2010) 943-957. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. P.S. Chan, M.R. Patel, L.W. Klein, et al., Appropriateness of percutaneous coronary intervention, Journal of the American Medical Association 306 (2011) 53-61. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. S.M. Bradley, C. Maynard, C.L. Bryson, Appropriateness of percutaneous coronary interventions in Washington State, Circulation: Cardiovascular Quality and Outcomes 5 (2012) 445-453. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. S.J. Brener, S.A. Haq, S. Bose, T.J. Sacchi, Three-year survival after percutaneous coronary intervention according to appropriateness criteria for revascularization, Journal of Invasive Cardiology 21 (2009) 554-557. Přejít na PubMed...
    32. P. Sabouret, P. Asseman, J. Dallongeville, et al., Observational study of adherence to European clinical practice guidelines for the management of acute coronary syndrome in revascularized versus non-revascularized patients - the CONNECT Study, Archives of Cardiovascular Diseases 103 (2010) 437-446. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. E. Elbarasi, S.G. Goodman, R.T. Yan, et al., Management patterns of non-ST segment elevation acute coronary syndromes in relation to prior coronary revascularization, American Heart Journal 159 (2010) 40-46. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Cor et Vasa

    Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

    Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.


    Ne
    Ano