Cor Vasa 2013, 55(6):698-700 | DOI: 10.33678/cor.2013.054

Kvalita života mladších nemocných po prodělaném infarktu myokardu

Petra Fujanová1,*, Milan Hromádka, Richard Rokyta, Pavlína Mokrejšová, Ladislava Vodičková
1 Kardiologická JIP, Komplexní kardiovaskulární centrum, Fakultní nemocnice Plzeň

Východisko: Při péči o osoby po infarktu myokardu (IM) se do popředí cílených intervencí dostávají behaviorální a psychosociální faktory. Cílem studie bylo zmapovat tyto faktory u mladších osob v dostatečném časovém odstupu po provedené perkutánní koronární intervenci pro akutní infarkt myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI).

Metody: Sledování zahrnovalo všechny mladší pacienty po STEMI (muži ≤ 50 let, ženy ≤ 60 let) z Kardiologické jednotky intenzivní péče FN Plzeň za období šesti měsíců. Hodnotili jsme vybrané klinické a laboratorní parametry a relevantní anamnestické údaje. Půl roku po IM vyplnily sledované osoby anonymně náš originální dotazník mapující vývoj jejich chování, prožívání a kvalitu sexuálního života a dotazník kvality života WHOQOL-BREF.

Výsledky: Výsledný soubor (n = 66) se skládal z 25 žen a 41 mužů průměrného věku 48 let. Na začátku sledování bylo 73 % kuřáků, šest měsíců po IM nadále kouří 61 % osob. Kontrola lipidogramu byla provedena pouze u 65 %, o možnosti absolvovat lázeňskou léčbu bylo aktivně informováno jen 53 % pacientů. Sport provozuje příležitostně pouze 42 % nemocných. Únavu a nedostatek energie po IM popisuje 50 % pacientů, pocity smutku a beznaděje udává 29 % nemocných. Pocit úzkosti subjektivně popisuje 75 % osob. Obavu ze selhání při sexu vyjádřilo 42 % a z dalšího IM během sexu 38 % respondentů. Edukováno ohledně sexuální aktivity nebylo 61 % osob.

Závěr: I přes nesporné pokroky v péči o nemocné s kardiovaskulárním onemocněním by neměly být opomíjeny psychosociální a behaviorální faktory následné péče a sekundární prevence.

Klíčová slova: Behaviorální faktory; Infarkt myokardu; Kvalita života; Mladší osoby; Sekundární prevence

Zveřejněno: 1. prosinec 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Fujanová P, Hromádka M, Rokyta R, Mokrejšová P, Vodičková L. Kvalita života mladších nemocných po prodělaném infarktu myokardu. Cor Vasa. 2013;55(6):698-700. doi: 10.33678/cor.2013.054.
Stáhnout citaci

Reference

  1. S. Býma, J. Hradec, Prevence kardiovaskulárních onemocnění, Novelizace 2009. Centrum doporučených postupů pro všeobecné praktické lékaře, SVL, Praha, 2009, s. 3-7.
  2. D. Hromadová, Kardiovaskulární onemocnění, Nakladatelství Neptun, Brno, 2004, s. 97-131.
  3. R. Špaček, P. Widimský, Infarkt myokardu, Galén, Praha, 2003, s. 39-70.
  4. A. Dragomerická, J. Prajsová, WHOQOL-OLD, příručka pro uživatele české verze dotazníku, Protisk s.r.o., České Budějovice, 2009, s. 48-62.
  5. J. Kolář, et al., Kardiologie pro sestry intenzivní péče, Galén, Praha, 2009, s. 217-221.
  6. J. Křivohlavý, Psychologie nemoci, Grada Publishing, Praha, 2002, s.110-116.




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.