Cor Vasa 2011, 53(10):559-562 | DOI: 10.33678/cor.2011.138

Historie a současnost klinického použití verapamilu, beta-blokátorů a jejich vzájemné kombinace v arytmologii

Peter Hanák*, Radek Jančár, Marcel Heczko, Radim Kryza
Interní oddělení, Městská nemocnice Ostrava, Ostrava, Česká republika

Přehled kombinovaného použití verapamilu, bisoprololu a moxonidinu u 22letého muže při léčbě hypertenze s následným, významně symptomatickým proarytmogenním účinkem dané léčby. Kasuistika přináší celé spektrum sekundárních - iatrogenních arytmií. U daného případu lze nalézt jak poruchu tvorby a vedení vzruchu, tak i aktivaci náhradních center automacie, ektopická ložiska automacie. Dané dysrytmie byly plně reverzibilní, s restitucí sinusového rytmu do 48 hodin po vysazení proarytmogenních antihypertenziv. Terapeutické použití kombinace verapamilu s beta-blokátory v arytmologii představuje rizikovou léčbu, která by se měla provádět jen za hospitalizace při trvalém monitoringu s pozvolnou titrací dávky (především beta-blokátoru), za předpokladu selhání jiných forem léčby.

Klíčová slova: Verapamil; Beta-blokátory; Kombinovaná léčba; Arytmie; Proarytmogenní účinek

Zveřejněno: 1. říjen 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hanák P, Jančár R, Heczko M, Kryza R. Historie a současnost klinického použití verapamilu, beta-blokátorů a jejich vzájemné kombinace v arytmologii. Cor Vasa. 2011;53(10):559-562. doi: 10.33678/cor.2011.138.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Lincová D, Farghali H, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. Praha: Galén, 2002:218-223.
  2. Braunwald E, Zipes DP, Libby P. Heart disease. 6th ed. New York: W. B. Saunders Company, 2001:736.
  3. Krikler DM. Verapamil in arrhytmia. Br J Clin Pharmac 1986;21:183S-189S. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Řiháček I, Souček M, Fráňa P. Betablokátory v léčbě kardiovaskulárních onemocnění. Med Prax 2005;2:58-61.
  5. Vítovec J, Špinar J. Betablokátory. In: Špinar J, Vítovec J, et al. Ischemická choroba srdeční. Praha: Grada, 2003:281-285.
  6. Widimský J. Betablokátory v léčbě srdečního selhání. In: Widimský J, et al. Srdeční selhání. Praha: Triton, 2003:213-232.
  7. Widimský J. Betablokátory. In: Widimský J, et al. Hypertenze. Praha: Triton, 2004:251-271.
  8. Raine AE, Vaughan Williams EM. Adaption to prolonged β-blockade of rabbit atrial, Purkinje and ventricular potentials, and of papillary muscle contraction. Time-course of development of and recovery from adaption. Circ Res 1981;48:804-812. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Braunwald E, Zipes DP, Libby P. Heart Disease. 6th ed. New York:W.B. Saunders Company, 2001:730.
  10. Hombach V, Braun V, Hopp H, ' et al. Electrophysiological effects of cardioselective and non-cardioselective β-adrenoreceptor blockers with and without ISA at rest and during exercise. B J Clin Pharmac 1982;13:285S-293S. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Workman A, Kathleen K, Russel J, et al. Chronic beta-adrenoreceptor blockade and human atrial cell electrophysiology:evidence of pharmacological remodelling. Cardiovasc Res 2003;58:518-525. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Anderson JL, Rodier HE, Green LS. Comperative effects of beta adrenergic blocking drugs on experimental ventricular fibrillation treshold. Am J Cardiol 1983;51:1196-1202. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Parker GW, Michael LH, Hartley CJ, et al. Central beta adrenergic mechanisms may modulate ischemic ventricular fibrillation in pigs. Circulation Res 1990;66:259-270. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Lown B, Verrier RL, Rabinowitz SH. Neural and psychologic mechanisms and problems of sudden cardiac death. Am J Cardiol 1977;39:890-892. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Skinner JE, Lie JT, Entman ML. Modification of ventricular fibrillation latency following coronary artery occlusion in the conscious pig: the effects of psychological stress and beta-adrenergic blockade. Circulation 1975;51:656-667. Přejít k původnímu zdroji...
  16. Estrada JC, Darbar D. Clinical use of and future perspectives on antiarrhythmic drugs. Eur J Clin Pharmacol 2008;64:1139-1146. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Vítovec J, Špinar J, et al. Farmakoterapie kardiovaskulárních onemocnění. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004:248.
  18. Lukl J, Heinc P, et al. Moderní léčba arytmií. Praha: Grada, 2001:154-155.
  19. McGourty JC, Silas JH, Solomon SA. Tolerability of combined treatment with verapamil and beta blockers in angina resistant to monotherapy. Postgrad Med J 1985;61:229-232. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Wayne VS, Harpet RW, Laufer E, et al. Adverse interaction between beta-adrenergic blocking drugs and verapamil - report of three cases. Aust N Z J Med 1982;12:285-289. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. McInnes GT, Findlay IN, Murray GD, Dargie HJ. Calcium antagonists and beta blockers. J R Soc Med 1983;62:69-75.
  22. Fidlay IN, MacLeod K, Fillem G, Elliott AT, et al. A double blind placebo controlled comparison of verapamil, atenolol, and their combination in patiens with chronic stable angina pectoris. Br Heart J 1987;57: 336-343 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. McCourty JC, Silas JH, Tucker GT, Lennard MS. The effect of combined therapy on the pharmacokinetics and pharmacodynamics of verapamil and propranolol in patiens with angina pectoris. Br J Clin Pharmac 1988;25:349-357. Přejít k původnímu zdroji...
  24. Weinshilboum R. Inheritance and drug response. N Engl J Med 2003;348: 529-537. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Wuttke H, Rau T, Heide R, et al. Effect of the CYP2D6 genotype on metoprolol metabolism persists during long-term treatment. Clin Pharmacol Ther 2005;78:536-544.
  26. Vojáček J, Kettner J. Klinická kardiologie. Hradec Králové: Nucleus HK, 2009:460.




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.