Cor Vasa 2011, 53(10):547-551 | DOI: 10.33678/cor.2011.135
Tanatril Prague TK Projekt
- 1 Kardiologická ambulance, Brandýs nad Labem, Česká republika
- 2 III. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha
- 3 Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno
Úvod: Léčba dlouhodobě působícími antihypertenzivy zabraňuje vzestupu krevního tlaku v ranních hodinách, což příznivě ovlivňuje kardiovaskulární riziko. V desetitýdenní studii jsme pomocí AMTK sledovali vliv imidaprilu na 24hodinovou kontrolu krevního tlaku.
Materiál a metodika: Do studie bylo zařazeno 412 pacientů (52 % mužů) starších 18 let (21-89; průměr 58; medián 60) s mírnou nebo středně závažnou hypertenzí. Monoterapií imidaprilem bylo léčeno 302 pacientů (73 %) (nově léčení či přechod z jiné léčby), kombinací imidaprilu s jiným antihypertenzivem bylo léčeno 65 pacientů (16 %) a od 45 pacientů (11 %) nebylo získáno dostatek dat k vyhodnocení. Během 10 týdnů byly provedeny tři návštěvy se dvěma AMTK (2. kontrola-závěr). Pro získání dat byl použit standardní formulář a krevní tlak včetně AMTK byl monitorován standardním způsobem podle guidelines. Průměrná dávka imidaprilu byla 11 mg denně.
Výsledky: Průměrný krevní tlak při vstupu byl 155/92 mm Hg (medián 155/92) a po osmi týdnech léčby klesl na 132/80 mm Hg (medián 130/80; p < 0,001 pro obě hodnoty TK). U nově zjištěných hypertoniků došlo k poklesu ze 153/92 mm Hg (medián 155/90) na 132/81 mm Hg (medián 130/80) (p < 0,001 pro obě hodnoty). U pacientů, u nichž byla léčba změněna na imidapril (switch) došlo k poklesu ze 155/92 mm Hg (medián 155/95) na 134/79 mm Hg (medián 135/80) (p < 0,001 pro obě hodnoty). U již dříve léčených pacientů došlo k poklesu TK ze 161/95 mm Hg (medián 160/95) na 131/78 mm Hg (medián 130/80) (p < 0,001 pro obě hodnoty). Dvacetičtyřhodinový průměrný TK se snížil ze 141/83 mm Hg na 127/76 mm Hg (p < 0,001 pro všechny hodnoty). Ve skupině léčené monoterapií (noví pacienti, resp. switch) se průměry také snížily statisticky signifikantně na hodnoty doporučené pro AMTK (ze 138/82 na 126/76 mm Hg, resp. ze 142/83 na 128/76 mm Hg; p < 0,001 pro všechny hodnoty) a stejná hladina významnosti (p < 0,001) platila pro změnu denního i nočního průměru. U již dříve léčených pacientů klesl 24hodinový průměr ze 145/84 na 128/75 mm Hg (p < 0,001 pro obě hodnoty). Předčasně byla léčba ukončena u šesti pacientů (1,5 % celého souboru), kteří byli všichni léčeni monoterapií. U poloviny z nich byl důvodem přerušení suchý kašel (0,8 % celého souboru).
Závěr: Léčba imidaprilem v průměrné dávce 11 mg 1× denně vedla k velmi dobré dvacetičtyřhodinové kontrole krevního tlaku, a to jak v monoterapii (nově léčení pacienti i přechod z jiné léčby), tak při kombinaci s jinými antihypertenzivy. Suchý dráždivý kašel se objevil v méně než 1 % případů, což potvrzuje nízký výskyt tohoto nežádoucího účinku z jiných pozorování.
Klíčová slova: Hypertenze; Ambulantní monitorace krevního tlaku; 24hodinová kontrola hypertenze; Dlouhodobě působící přípravky
Zveřejněno: 1. říjen 2011 Zobrazit citaci
Reference
- 2007 Guidelines for the management of arterial hypertension. The Task Force for the Management of Arterial Hypertension of the European Society of Hypertension and of the European Society of Cardiology. Guidelines Committee. J Hypertens 2007;25:1105-1187.
- Widimský J, jr., Cífková R, Špinar J, Filipovský J, et al. Doporučení diagnostických a léčebných postupů u arteriální hypertenze - verze 2007. Doporučení České společnosti pro hypertenzi. Vnitř Lék 2008;54:101-110.
Přejít na PubMed...
- Cífková R, Škodová Z, Lánská V, et al. Prevalence, awarness, treatment, and control of hypertension in the Czech Republic. Results of two nationwide cross-sectional surveys in 1997/1998 and 2000/2001, Czech post-MONICA study. J Hypertens 2004;18:571-579.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Cífková R, Škodová Z, Bruthans J, et al. Longitudinal trends in major cardiovascular risk factors in the Czech population between 1985 and 2007/8. Czech MONICA and Czech post-MONICA. Atherosclerosis 2010, doi:10.1016/j.atherosclerosis.2010.04.007
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Mancia G, Laurent S, Agabi-Rosei E, et al. Reappraisal of European guidelines on hypertension managment: a European Society of Hypertension Task Force document. J Hypertens 2009;27:2121-2158.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- O'Brien E, Pickering T,Asmar R, et al. Working Group on Blood Pressure Monitoring of the EuropeanSociety of Hypertension International Protocol for Validation of Blood PressureMeasuring Devices in Adults. Blood Press Monit 2002;7:3-17.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- O'Brien E. Ambulatory blood pressure measurement is indispensable to good clinical practice. Hipertens riesgo vasc. 2009. doi:10.1016/j.hipert.2009.02.002.
Přejít k původnímu zdroji...
- Mazzaglia G, Ambrosioni E, Alacqua M, et al. Adherence to antihypertensive medications and cardiovascular morbidity among newly diagnosed hypertensive patients. Circulation 2009;120:1598-1605.
Přejít k původnímu zdroji...
- Stergiou GS, Efstathiou SP, Skeva II, et al. Assessment of drug effects on blood pressure and pulse pressure using clinic, home and ambulatory measurements. J Hum Hypertens 2002;16:729-735.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Cushman WC, Basile J. Achieving blood pressure goals: why aren't we? J Clin Hypertens 2006;8:865-872.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Staessen JA, Fagard RH, Lijnen PJ, et al. Mean and range of the ambulatory pressure in normotensive subjects from a meta-analysis of 23 studies. Am J Cardiol 1991;67:723-727.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Hirotsu C, Ohta E, Hirose N, et al. Profile analysis of 24-hours measurements of blood pressure. Biometrics 2003; 59:907-915.
Přejít k původnímu zdroji...
- Staessen JA, Thijs L, Fagard R, et al. Predicting cardiovascular risk using conventional vs ambulatory blood pressure in older patients with systolic hypertension. JAMA 1999;282:539-546.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Clement DL, De Buyzere ML, De Bacquer DA, et al. Prognostic value of ambulatory blood-pressure recordings in patients with treated hypertension. N Engl J Med 2003;348:2407-2415.
Přejít k původnímu zdroji...
- Dolan E, Stanton A, Thijs L, et al. Superiority of ambulatory over clinic blood pressure measurement in predicting mortality: the Dublin outcome study. Hypertension 2005;46:156-161.
Přejít k původnímu zdroji...
- Dolan E, Stanton AV, Thom S, et al. Ambulatory blood pressure monitoring predictscardiovascular events in treated hypertensive patients - an Anglo-Scandinavian cardiac outcomes trial substudy. J Hypertens 2009;27:876-885.
Přejít k původnímu zdroji...
- Rodriguez-Roca GC, Alonso-Moreno FJ, Garcia-Jimenez A, et al. Cost-effectiveness of ambulatory blood pressure monitoring in the follow-up of hypertension. Blood Press 2006;15:27-36.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Staessen JA, Byttebier G, Buntinx F, et al. Antihypertensive treatment based on conventional or ambulatory blood pressure measurement: a randomized controlled trial. JAMA 1997;278:1065-1072.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Rodriguez-Roca GC, Alonso-Moreno FJ, Garcia-Jimenez A, et al. Cost-effectiveness of ambulatory blood pressure monitoring in the follow-up of hypertension. Blood Press 2006;15:27-36.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Gardner SF, Schneider EF. 24-hour ambulatory blood pressure monitoring in primary care. J Am Board Fam Pract 2001;14:166-171.
Přejít na PubMed...