Cor Vasa 2011, 53(10):535-541 | DOI: 10.33678/cor.2011.133

Jsou naše kritéria pro výběr kandidátů resynchronizační terapie správná?

Jolana Lipoldová^*, Jaroslav Meluzín, Miroslav Novák, Eva Ozábalová

I. interní kardioangiologická klinika, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny, Brno, Česká republika

Úvod: Řada studií prokázala vliv srdeční resynchronizační léčby (CRT) na zlepšení funkčního stavu a navození reverzní remodelace levé komory. Při současných indikačních kritériích je popisováno až 30-40 % pacientů nereagujících na CRT, tzv. non-responderů.

Cíl: U pacientů s přístroji CRT posoudit vliv CRT na změnu funkční třídy NYHA a na změnu echokardiografických parametrů, posoudit vliv etiologie srdečního selhání a vstupního rytmu a stanovit predikční schopnost šířky komplexu QRS a parametrů komorové dyssynchronie na účinek CRT.

Pacienti a metody: Bylo hodnoceno 194 pacientů po úspěšné implantaci přístroje CRT. Stanovení funkční třídy NYHA, šířky komplexu QRS a echokardiografických parametrů včetně parametrů komorové dyssynchronie (SPWMD - septal-to-posterior wall motion delay, Ts-bas-lat - časový rozdíl v maximální systolické rychlosti septa a laterální stěny v TDI zobrazení, IVMD - interventrikulární mechanické zpoždění) provedeno před implantací a tři měsíce, příp. 12 měsíců po implantaci.

Výsledky: Zlepšení funkční třídy NYHA tři měsíce po implantaci bylo významné oproti stavu před implantací a významně lepší než stav 12 měsíců po implantaci. Responderů (pacienti se zlepšením třídy NYHA) bylo 61 %, resp. 49 % po třech, resp. 12 měsících po implantaci. Respondeři vykazovali zlepšení ejekční frakce (LVEF) a zmenšení end-diastolického a end-systolického rozměru (LVEDD, LVESD) na rozdíl od non-responderů. Účinek CRT byl srovnatelný u pacientů s ischemickou a neischemickou kardiomyopatií a horší u pacientů s fibrilací síní ve srovnání s pacienty se sinusovým rytmem. Zlepšení parametrů komorové dyssynchronie bylo patrné u všech podskupin pacientů. Šířka komplexu QRS a SPWMD vykazovaly relativně dobrou senzitivitu, ale špatnou specificitu, IVMD naopak. Šířka komplexu QRS a IVMD měly lepší výpovědní hodnotu u pacientů s neischemickou kardiomyopatií.

Závěr: CRT vede ke zlepšení třídy NYHA, LVEF, LVEDD a LVESD. Zlepšení je patrno jen u responderů. Účinek CRT se neliší podle etiologie srdečního selhání. Pacienti s fibrilací síní profitují z CRT méně. Žádný z testovaných parametrů komorové dyssynchronie nevykazoval dobrou predikční schopnost. Naše závěry jsou podobné s výsledky multicentrické kontrolované studie PROSPECT a SCART.

Klíčová slova: Resynchronizační léčba; Komorová dyssynchronie; Výběr kandidátů CRT

Zveřejněno: 1. říjen 2011  Zobrazit citaci