Cor Vasa 2011, 53(6-7):381-384 | DOI: 10.33678/cor.2011.092

Psychosociální faktory jako možné rizikové faktory náhlé srdeční smrti

Eliška Sovová1,2,*, Kateřina Ivanová3,4, Jana Ondrušková1, Dalibor Pastucha2
1 I. interní klinika - kardiologická
2 Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého
3 Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky, Lékařská fakulta Univerzity Palackého
4 Ústav zdravotnického managementu, Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého, Olomouc, Česká republika

Kardiovaskulární onemocnění jsou stále na prvním místě v příčinách úmrtí v České republice. Náhlá srdeční smrt je definována jako úmrtí z přirozených příčin, které se vyskytne do jedné hodiny od vzniku symptomů. Ke snížení počtu náhlých srdečních smrtí je třeba vyhledávat pacienty, kteří mají rizikové faktory pro vznik náhlé srdeční smrti. Tyto faktory lze rozdělit na faktory patofyziologické a psychosociální, tj. faktory životního stylu. Psychosociální a socioekonomické faktory hrají významnou roli při vzniku náhlé srdeční smrti a v počtu přeživších pacientů. Tyto faktory můžeme rozdělit na depresivní poruchy, úzkostné poruchy, pocity hněvu a nepřátelství, osobnostní charakteristiky, sociální vazby, podporu, sociální konflikt, akutní a chronický životní stres. Autoři uvádějí nejnovější poznatky vlivu jednotlivých rizikových faktorů na vznik náhlé srdeční smrti. Vzhledem ke společenskému významu a ekonomické náročnosti náhlé srdeční smrti je třeba se tomuto problému cíleně věnovat. V současné době neexistují žádné jednoznačné testy a strategie, které by v běžné populaci stratifikovaly osoby s rizikem náhlé srdeční smrti. Primární prevenci náhlé srdeční smrti je třeba zaměřit na známé rizikové faktory včetně těch psychosociálních.

Klíčová slova: Náhlá srdeční smrt; Psychosociální faktory; Socioekonomické faktory

Zveřejněno: 1. červen 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Sovová E, Ivanová K, Ondrušková J, Pastucha D. Psychosociální faktory jako možné rizikové faktory náhlé srdeční smrti. Cor Vasa. 2011;53(6-7):381-384. doi: 10.33678/cor.2011.092.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Zdravotnická ročenka 2009. http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky-2009.
    2. Kautzner J. Náhlá srdeční smrt a kardiopulmonální resuscitace. In: Aschermann M, et al. Kardiologie. Praha: Galén, 2004:1181-1193.
    3. Křivan L. Primární prevence náhlé srdeční smrti. Intern Med Prax 2005;1:7-9.
    4. Křivan L. Primární prevence náhlé srdeční smrti - ICD pro všechny pacienty s dysfunkcí srdeční komory? Cor Vasa 2010;52:30-35. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Kozák M. Náhlá srdeční smrt. Intern Med Prax 2009;11:211-214.
    6. Le Fanu J. Vzestup a pád moderní medicíny. Praha: Academia, 2001.
    7. Cupples LA, Gangon DR, Kannel WB. Long and short term risk of sudden coronary death. Circulation 1992;95:111-118.
    8. Fejfar Z. Náhlá srdeční smrt. Praha: Praha Publishing, 1998.
    9. Jouven X, Desnos M, Guerot C, et al. Predicting sudden death in the population. The Paris Prospective Study. Circulation 1999;99:1978-1983. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Albert CM, Chae CU, Grodstein F, et al. Prospective study of sudden cardiac death among women in the United States. Circulation 2003;107:2096-2101. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Šimon J. Psychosomatická a psychosociální problematika kardiovaskulárních chorob. Psychiatr Prax 2004;1:23-25.
    12. Everson-Rose S, Lewis TT. Psychosocial factors and cardiovascular diseases. Ann Rew Public Health 2005;26:469-500. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Roest AM, Martens EJ, de Jone P, et al. Anxiety and risk of incident coronary heart disease: a meta-analysis. J Am Coll Cardiol 2010;56:38-56. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Lichtman JH, Bigger T, Blumenthal JA, et al. Depression and coronary heart disease. Recommendations for screening, referral and treatment. A science advisory from the American Heart Association Prevention committee of the Council on Cardiovascular Nursing, Council of Clinical Cardiology, Council on Epidemiology nad Prevention, and Interdisciplinary Council on Quality of Care and Outcomes Research. Circulation 2008;118:1768-1775. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Wellin C, Lappas L, Lappas G. Independent importance of psychosocial factors for prognosis after myocardial infarction. J Intern Med 2000;247: 629-639. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Pidrman V. Deprese u kardiovaskulárního onemocnění. Kardiol Rev 2007; 9:165-169.
    17. Janszky I, Ahnve S, Lundberg I, et al. Early-onset depression, anxiety and risk of subsequent coronary heart disease. J Am Coll Cardiol 2010;56:31-37. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Chang PP, Ford DE, Meoni LA, et al. Anger in young men and subsequent premature cardivascular disease: the precursors study. Arch Intern Med 2002;162:901-906. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Childa Y, Steptoe A. The association of anger and hostility with future coronary heart disease: a meta-analytic review of prospective evidence. J Am Coll Cardiol 2009;53:936-946. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Večeřová-Procházková A, Honzák R. Stres, eustres a distres. Intern Med 2008;10:188-192.
    21. Baštecká B, Goldmann P. Základy klinické psychologie. Praha: Portál, 2005:436.
    22. Baštecký J, Šavlík J, Šimek J, et al. Psychosomatická medicína. Praha: Grada, Avicenum, 1993:363.
    23. Mohapl P. Úvod do psychologie nemoci a zdraví. Olomouc: Vydavatelství University Palackého, 1992.
    24. Denollet J. DS14: standard assessment of negative affectivity, social inhibition, and type D. Psychosom Med 2005;67:89-97. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Nabi H, Kivimäki M, Zins M, et al. Does personality predict mortality? Results from the GAZEL French study. Int J Epidemiol 2008;37:386-396. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Strand B, Tverdal A. Can cardiovascular risk factors and lifestyle explain the educational inequalities in mortality from ischaemic heart disease and from other diseases? 26-year follow-up of 50 000 Norwegian men and women. J Epidemiol Community Health 2004;58:705-709. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Laaksonen M, Talala K, Martelin T, et al. Health behavior as explanation for educational level differences in cardiovascular and all cause mortality: a follow up of 60 000 men and women over 23 years. Eur J Public Health 2008;18:38-43. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Strike PC, Steptoe A. Psychosocial factors in the development of coronary artery disease. Progress in Cardiovasc Dis 2004;46:337-347. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Šolcová I, Kebza V. Nezaměstnanost a zdraví. ČesSlov Psychol 2001;45: 127-134.
    30. Behr E, Wood DA, Wright M, et al. Cardiological assessment of first-degree relatives in sudden arrhythmic death syndrome. Lancet 2003; 362:1457-1459. Přejít k původnímu zdroji...
    31. Kebza V. Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia, 2005: 110,151,152.
    32. Šolcová I, Kebza V. Sociální opora jako významný protektivní faktor. ČesSlov Psychol 1999;43:19-38.
    33. De Backer G. Socioeconomic aspects of risc prediction. In: Graham IM. Managing cardiovascular risk. Oxford: Clinical Publishing, 2007:3-10.
    34. Kebza V, Šolcová I. Syndrom vyhoření, vybrané psychologické proměnné a rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. ČesSlov Psychol 2010;54:1-16.
    35. Kaplan GA, Keil JE. Socioeconomic factors and cardiovascular disease: a review of the literature. Circulation 1993;88:1973-1988. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Diez Roux AV, Stein Merkin S, Arnett D, et al. Neighborhood of residence and incidence of coronary heart disesase. N Engl J Med 2001;345:99-106. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Šolcová I, Kebza V. Psychoneuroimunologie a zvládání stresu. ČesSlov Psychol 1998;42:32-41.
    38. Stalnikowicz R, Tsafrir A. Acute psychological stress and cardiovascular events. Am J Emerg Med 2002;20:488-491. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Pleskot M, Kajzr J, Kvasnička J, et al. Mimonemocniční oběhová zástava ve východočeském regionu. Interv Akut Kardiol 2005;4:10-17.
    40. Manoušek J, Dudrová H, Špaková J. Přežití pacientů po náhlé zástavě oběhu mimo nemocnici a jejich následné hospitalizaci. Anest Intenziv Med 2004;5:232-236.
    41. Al-Khatib SM, Sanders GD, Bigger JT, et al. Preventing tomorrow's sudden cardiac death today: Part I: current data on risk stratification for sudden cardiac death. Am Heart J 2007;153:941-950. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Kirchhof P, Breithardt G, Eckardt L. Primary prevention of sudden cardiac death. Heart 2006;92:1873-1878. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Kusmirek SL, Gold M. Sudden cardiac death: a role of stratification. Am Heart J 2007;153:25-33. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Cor et Vasa

    Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

    Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.


    Ne
    Ano