Cor Vasa 2011, 53(6-7):348-352 | DOI: 10.33678/cor.2011.086

Akutní plicní embolie a foramen ovale patens - opomíjená riziková asociace

Martin Hutyra1,*, David Vindiš1, Daniel Šaňák2, Tomáš Skála1
1 I. interní klinika - kardiologická
2 Neurologická klinika, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, Česká republika

Foramen ovale patens (PFO) je fyziologická varianta charakterizovaná přítomností minimálního zkratového toku mezi laminami síňového septa s výskytem u 17-27 % neselektované populace. Akutní plicní embolie je relativně časté onemocnění s velmi variabilním klinickým obrazem a představuje prognosticky velmi heterogenní klinickou entitu. Základním patogenetickým mechanismem je paradoxní embolizace z žilního systému přes kanál PFO, jehož morfologie představuje jednu ze zásadních determinant rizika vzniku této ischemické komplikace. Další možností vzniku embolizace do mozkové cirkulace je in situ trombóza přímo v kanále PFO v důsledku krevní stázy nebo hyperkoagulačního stavu. Bidirekční tok přes PFO je navíc asociován s rizikem zvýšeného výskytu němých mozkových infarktů, které mohou být potenciálně invalidizující a mohou představovat závažný socioekonomický problém. Průkaz PFO s bidirekčním tokem pomocí kontrastní echokardiografie je podle doporučení České kardiologické společnosti indikací k reperfuzní terapii plicní embolie.

Klíčová slova: Plicní embolie; Foramen ovale patens; Paradoxní embolizace; Trombolýza; Echokardiografie

Zveřejněno: 1. červen 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hutyra M, Vindiš D, Šaňák D, Skála T. Akutní plicní embolie a foramen ovale patens - opomíjená riziková asociace. Cor Vasa. 2011;53(6-7):348-352. doi: 10.33678/cor.2011.086.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Noboa S, Mottier D, Oger E; on behalf of EPI-GETBO Study Group. Estimation of a potentially preventable fraction of venous thromboembolism: a community-based prospective study. J Thromb Haemost 2006;4:2720-2722. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Oger E. Incidence of venous thromboembolism in a community-based study in western France. Thromb Haemost 2000;83:657-660. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Modam B, Sharon E, Jelin W. Factors contributing to the incorrect diagnosis of pulmonary embolism. Chest 1972;62:388-393. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Morpurgo M, Schmid C. Clinico-pathological correlations in pulmonary embolism. A prospective evaluation. Prog Respir Res 1980;13:8-15. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Kasper W, Konstantinides S, Greibel A, et al. Management strategies and determinants of outcome in acute pulmonary embolism: results of a multicenter registry. J Am Coll Cardiol 1997;30:1165-1171. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Goldhaber SZ, Visani L, DeRosa M; for ICOPER. Acute pulmonary embolism: clinical outcomes in the International Cooperative Pulmonary Embolism Registry (ICOPER). Lancet 1999;353:1386-1389. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Bottiger BW. Efficacy and safety of thrombolytic therapy after initially unsuccessful cardiopulmonary resuscitation: a prospective clinical trial. Lancet 2001;357:1583-1585. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Jerjes-Sanchez C, Ramirez-Rivera A, Garcia M de L, et al. Streptokinase and heparin versus heparin alone in massive pulmonary embolism; a randomized controlled trial. J Thromb Thrombolysis 1995;2:227-229. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Kreit JW. The impact of right ventricular dysfunction on the prognosis and therapy of normotensive patients with pulmonary embolism. Chest 2004;125:1539-1545. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Ten Wolde M, Sohne M, Quak E, et al. Prognostic value of echocardiographically assessed right ventricular dysfunction in patients with pulmonary embolism. Arch Intern Med 2004;164:1685-1689. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Kucher N, Rossi E, De Rosa M, Goldhaber SZ. Prognostic role of echocardiography among patients with acute pulmonary embolism and a systolic arteria pressure of 90 mmHg or higher. Arch Intern Med 2005;165:1777-1781. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Binder L, Pieske B, Olschewski M, et al. N-terminal pro-brain natriuretic peptide or troponin testing followed by Echocardiography for risk stratification of acute pulmonary embolism. Circulation 2005;112:1573-1579. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Kucher N, Wallmann D, Carone A, et al. Incremental prognostic value of troponin I and echocardiography in patients with acute pulmonary embolism. Eur Heart J 2003;24:1651-1656. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Scridon T, Scridon C, Skali H, Alvarez, et al. Prognostic significance of troponin elevation and right ventricular enlargement in acute pulmonary embolism. Am J Cardiol 2005;96:303-305. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Kasper W, Konstantinides S, Geibel A, et al. Management strategies and determinants of outcome in acute major pulmonary embolism: results of a multicenter registry J Am Coll Cardiol 1997;30:1165-1171. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Konstantinides S. A randomized trial comparing alteplase plus heparin with heparin alone in patients with acute major pulmonary embolism. NEJM 2002;347:1143-1150. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Meissner I, Whisnant JP, Khandheria BK, et al. Prevalence of potential risk factors for stroke assessed by transesophageal echocardiography and carotid ultrasonography: the SPARC study. Stroke Prevention: Assessment of Risk in a Community. Mayo Clin Proc 1999;74:862-869. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Schneider B, Harath P, Vogel P, Meinertz T. Improved morphologic characterization of atrial septal aneurysm by transesophageal echocardiography: relation to cerebrovascular events. J Am Coll Cardiol 1990;16:1000-1009. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Mas JL, Arquizan C, Lamy C, et al. Recurrent cerebrovascular events associated with patent foramen ovale, atrial septal aneurysm, or both. N Engl J Med 2001;345:1740-1746. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Handke M, Harloff A, Olschewski M, Hetzel A, Geibel A. Patent foramen ovale and cryptogenic stroke in older patients. N Engl J Med 2007;357:2262-2268. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Overell JR, Bone I, Lees KR. Interatrial septal abnormalities and stroke: a meta-analysis of case-control studies. Neurology 2000;55:1172-1179. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Di Tullio MR, Sacco RL, Sciacca RR, et al. Patent foramen ovale and the risk of ischemic stroke in a multiethnic population. J Am Coll Cardiol 2007;49:797-802. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Meissner I, Khandheria BK, Heit JA, et al. Patent foramen ovale: innocent or guilty? Evidence from a prospective population-based study. J Am Coll Cardiol 2006;47:440-445. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Agostoni P, Gasparini G, Sestro G. Acute myocardial infarction probably caused by paradoxical embolus in a pregnant woman. Heart 2004;90:e12. (www.heartjnl.com/cgi/contents/full/90/ 3/e12). Přejít k původnímu zdroji...
    25. Meier-Ewert HK, Labib SB, Schick EC. Paradoxical embolism in the left main coronary artery: Diagnosis by transesophageal echocardiography. Mayo Clin Proc 2003;78:103-106. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Carvalho J, Pinto JA, Vidoedo JC, et al. Paradoxical peripheral embolism - a rare and underestimated event. Eur J Vasc Endovasc Surg Extra 2009;17:36-38. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Erkut B, et al. Massive pulmonary embolism complicated by a patent foramen ovale with straddling thrombus: Report of a case. Surg Today 2006;36:528-533. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Berthet K, Lavergne T, Cohen A, et al. Significant association of atrial vulnerability with atrial septal abnormalities in young patients with ischemic stroke of unknown cause. Stroke 2000;31:398. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Mattioli AV, Aquilina M, Oldani A, et al. Atrial septal aneurysm as a cardioembolic source in adult patients with stroke and normal carotid arteries. A multicentre study. Eur Heart J 2001;22:261-268. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Konstantinides S, Geibel A, Kasper W, et al. Patent foramen ovale is an important predictor of adverse outcome in patients with major pulmonary embolism. Circulation 1998;97:1946-1951. Přejít k původnímu zdroji...
    31. Widimský J, Malý J, et al. Doporučení diagnostiky, léčby a prevence plicní embolie. Verze 2007. Doporučení České kardiologické společnosti. Vnitř lék 2008;54(Suppl. 1):S25-S72.
    32. Clergeau MR, Hamon M, Morello R, et al. Silent cerebral infarcts in patients with pulmonary embolism and a patent foramen ovale. A prospective diffusion-weighted MRI study. Stroke, 2009;40:3758-3762. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Torbicki A, Galie N, Covezzoli A, et al. Right heart thrombi in pulmonary embolism: results from the International Cooperative Pulmonary Embolism Registry. J Am Coll Cardiol 2003;41:2245-2251. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Casazza F, Bongarzoni A, Centonze F, Morpurgo M. Prevalence and prognostic significance of right-sided cardiac mobile thrombi in acute massive pulmonary embolism. Am J Cardiol 1997;79:1433-1435. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Ferrari E, Benhamou M, Berthier F, Baudouy M. Mobile thrombi of the right heart in pulmonary embolism: delayed disappearance after thrombolytic treatment. Chest 2005;127:1051-1053. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Safety and efficacy of the STARFlex septal closure system vs. best medical therapy in patients with a stroke or TIA due to presumed paradoxical embolism through a PFO. Presented by Dr. Anthony Furlan at the American Heart Association Scientific Sessions, Chicago, IL, November 15, 2010.
    37. The European Stroke Organisation (ESO) Executive Committee and the ESO Writing Committee. Guidelines for management of ischemic stroke and transient ischaemic attack 2008. Cerebrovasc Dis 2008;25:457-507. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Steinberg DH, Staubach S, Franke J, et al. Defining structural heart disease in the adult patient: current scope, inherent challenges and future directions. Eur Heart J 2010;12(Suppl E):E2-E9. Přejít k původnímu zdroji...
    39. Delgado V, van der Kley F, Schalij MJ, et al. Optimal imaging for planning and guiding interventions in structural heart disease: a multi-modality imaging approach. Eur Heart J 2010;12(Suppl E):E10-E23. Přejít k původnímu zdroji...
    40. Pepi M, Evangelista A, Nihoyannopoulos P, et al. Recommendations for echocardiography use in the diagnosis and management of cardiac sources of embolism. Eur J Echocardiogr 2010;11:461-464. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Almekhlafi MA, Wilton SB, Rabi DM, et al. Recurrent cerebral ischemia in medically treated patent foramen ovale: A meta-analysis. Neurology 2009;73;89-97. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Sacco RL, Adams R, Albert G, et al. Guidelines for prevention of stroke in patients with ischemic stroke or transient ischemic attack: A statement for healthcare professionals from the co-sponsored by the Council on Cardiovascular Radiology and Intervention. Stroke 2006;37;577-617. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Cor et Vasa

    Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

    Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.


    Ne
    Ano