Cor Vasa 2011, 53(6-7):333-339 | DOI: 10.33678/cor.2011.083

Endoskopický odběr vena saphena magna. Pětileté výsledky

Martin Šimek^1,*, Marek Gwozdziewicz¹, Pavel Marcián¹, Kateřina Langová², Petr Šantavý¹, Andrea Steriovský¹, Ivo Fluger¹, Vladimír Lonský¹

¹ Kardiochirurgická klinika, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého

² Ústav lékařské biofyziky, Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, Česká republika

Cíl: Analýza výsledků a vývoje zkušenosti s endoskopickým odběrem vena saphena magna pro chirurgickou revaskularizaci myokardu.

Metoda: Do prospektivního sledování bylo zahrnuto celkem 400 elektivních nemocných, kteří podstoupili endoskopický odběr vena saphena magna v období od září 2005 do září 2010. Hodnoceny byly demografické, perioperační a odběrové charakteristiky a četnost komplikací spojených s endoskopickým odběrem vena saphena magna v krátkodobém a střednědobém sledování. Výsledky odběru byly vztaženy k vývoji zkušeností s technikou odběru a byla doplněna mnohorozměrná analýza vlivu rizikových faktorů poruch hojení na četnost komplikací endoskopického odběru vena saphena magna.

Výsledky: Průměrný věk osob v souboru byl 68,9 ± 8,5 roku, častěji byli zastoupeni muži (69 vs. 31 %) a celkový průměrný BMI dosáhl 31,1 ± 4,1. Odebráno bylo průměrně 2,1 ± 0,8 žilního štěpu celkové délky 34,4 ± 9,6 cm při průměrném času odběru 41,8 ± 10,4 min.
U sedmi nemocných (1,8 %) byl odběr konvertován. V pooperačním období byl u 33 % nemocných zaznamenán hematom sledující průběh odběrového kanálu, u 12 % reziduální otok končetiny, 7,8 % nemocných udávalo mírnou bolest končetiny a u 5,3 % bylo přítomno neurologické postižení v inervační zóně n. saphenus. U žádného nemocného nedošlo k rozvoji ranné infekce, přechodná lymfatická sekrece v místě vstupní incize byla zaznamenána u 1,2 % nemocných. Při sledování s odstupem tří měsíců došlo k poklesu incidence otoku (5 %), neurologického postižení (3,2 %) i bolesti (4 %). V jednorozměrné analýze nebyla nalezena korelace mezi přítomností rizikových faktorů a četností jednotlivých komplikací. Rostoucí zkušenost s metodou vedla k signifikantnímu zkrácení doby odběru, nárůstu délky štěpu a poklesu četnosti jednotlivých komplikací.

Závěr: Endoskopický odběr je zatížen velmi nízkým rizikem komplikací spojených s odběrem v. saphena magna. Přítomnost rizikových faktorů poruch hojení nemá vliv na jeho výsledky, do nichž se promítá hlavně zkušenost s metodou.

Klíčová slova: Odběr žilního štěpu; Endoskopický odběr; Revaskularizace myokardu

Zveřejněno: 1. červen 2011  Zobrazit citaci