Cor Vasa 2011, 53(4-5):268-272 | DOI: 10.33678/cor.2011.060

Preklinická ateroskleróza jako příčina žilního tromboembolismu

Ondřej Auzký1,*, Libuše Pagáčová2, Jan Piťha1
1 Laboratoř pro výzkum aterosklerózy
2 Autotransfuzní jednotka, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika

Přes tradičně oddělený pohled na žilní a arteriální trombózu sdílejí tyto stavy společné charakteristiky a rizikové faktory. Vzhledem k podobnosti žilní a arteriální trombózy a jejich častému výskytu v populaci vzniká otázka vzájemného ovlivnění příčiny a následků obou stavů. Je známo, že ateroskleróza je provázena trombofilním stavem s možnými systémovými důsledky. Výsledky dosud publikovaných prací zabývajících se dopadem aterosklerózy na zvýšení rizika žilní trombózy jsou rozporné. Práce se však liší studovaným vzorkem vyšetřovaných osob i uspořádáním. Recentní data ukazují na vyšší výskyt rizikových faktorů aterosklerózy u pacientů s definovanými trombofilními stavy, kteří prodělali žilní tromboembolii, a vyšší výskyt preklinické aterosklerózy detekované ultrazvukem u pacientů s idiopatickou žilní trombózou. Současná praxe ukazuje, že je nutno lépe stratifikovat riziko žilního tromboembolismu a poměr prospěchu a rizika antikoagulační léčby. Vyšetření známek preklinické aterosklerózy ultrazvukem a hodnocení výskytu tradičních rizikových faktorů aterosklerózy by mohlo přispět k identifikaci nemocných, kteří jsou více ohroženi žilním tromboembolismem.

Klíčová slova: Žilní tromboembolismus; Rizikové faktory; Preklinická ateroskleróza; Trombofilie

Zveřejněno: 1. duben 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Auzký O, Pagáčová L, Piťha J. Preklinická ateroskleróza jako příčina žilního tromboembolismu. Cor Vasa. 2011;53(4-5):268-272. doi: 10.33678/cor.2011.060.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Gillum RF. Pulmonary embolism and thrombophlebitis in the United States, 1970-1985. Am Heart J 1987;114:1262-1264. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Nordström M, Lindblad B, Bergqvist D, Kjellström T. A prospective study of the incidence of deep-vein thrombosis within a defined urban population. J Intern Med 1992;232:155-160. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Anderson FA, Wheeler HB, Goldberg RJ, et al. A population-based perspective of the hospital incidence and case-fatality rates of deep vein thrombosis and pulmonary embolism. The Worchester DVT study. Arch Intern Med 1991;151:933-938. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Oger E. Incidence of venous thromboembolism: a community-based study in Western France. Thromb Haemost 2000;83:657-660. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Silverstein MD, Heit JA, Mohr DN, et al. Trends in the incidence of deep vein thrombosis and pulmonary embolism. A 25-year population-based study. Arch Intern Med 1998;158:585-593. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Auzký O, Piťha J. Výskyt a příčiny hluboké žilní trombózy dolních končetin v neselektované populaci interních pacientů. Cor Vasa 2005;47:45-49.
  7. Mackman N. Triggers, targets, and treatments for thrombosis. Nature 2008;451:914-918. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Holvoet P, Collen D. Thrombosis and atherosclerosis. Curr Opin Lipidol 1997;8:320-328. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Anderson TJ. Nitric oxide, atherosclerosis and the clinical relevance of endothelial dysfunction. Heart Fail Rev 2003;8:71-86. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Blann AD. Assessment of endothelial dysfunction: focus on atherothrombotic disease. Pathophysiol Haemost Thromb 2003;33:256-261. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Davignon J, Ganz P. Role of endothelial dysfunction in atherosclerosis. Circulation 2004;109:III27-III32. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Cortellaro M, Baldassarre D, Cofrancesco E, et al. Relation between hemostatic variables and increase of common carotid intima-media thickness in patients with peripheral arterial disease. Stroke 1996;27:450-454. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Sambola A, Osende J, Hathcock J, et al. Role of risk factors in the modulation of tissue factor aktivity and blood thrombogenicity. Circulation 2003;107:973-977. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Salomaa V, Stinson V, Kark JD, et al. Association of fibrinolytic parameters with early atherosclerosis. The ARIC Study. Atherosclerosis Risk in Communities Study. Circulation 1995;91:284-290. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Švehla C, Ryšánek K, Koenig J, et al. Hyperkolagulace krve u arteriosklerózy. Čas Lék Čes 1965;40:1087-1092.
  16. Švehla C. Some findings on hypercoagulation mechanism in relation to atherosclerosis. Rev Czech Med 1969;15:65-78.
  17. Sobieszcyk P, Fishbein MC, Goldhaber SZ. Acute pulmonary embolism. Don't ignore the platelets. Circulation 2002;106:1748-1749. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Migliacci R, Becattini C, Pesavento R, et al. Endothelial dysfunction in patients with spontaneous venous thromboembolism. Haematologica 2007;92:812-818. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Jezovnik MK, Poredos P. Idiopathic venous thrombosis is related to systemic inflammatory response and to increased levels of circulating markers of endothelial dysfunction. Int Angiol 2010;29:226-231. Přejít na PubMed...
  20. Ageno W, Prandoni P, Romualdi E, et al. The metabolic syndrome and the risk of venous thrombosis: a case-control study. J Thromb Haemost 2006;4:1914-1918. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Ageno W, Becattini C, Brighton T, et al. Cardiovascular risk factors and venous thromboembolism: a meta-analysis. Circulation 2008;117:93-102. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Vaya A, Mira Y, Ferrando F, et al. Hyperlipidaemia and venous thromboembolism in patients lacking thrombophilic risk factors. Br J Haematol 2002;118:255-259. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Lowe GD. Common risk factors for both arterial and venous thrombosis. Br J Haematol 2008;140:488-495. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Tsai AW, Cushman M, Rosamond WD, et al. Cardiovascular risk factors and venous thromboembolism incidence: the longitudinal investigation of thromboembolism etiology. Arch Intern Med 2002;162:1182-1189. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Rosendaal FR, Siscovick DS, Schwartz SM, et al. Factor V Leiden (resistance to activated protein C) increases the risk of myocardial infarction in young women. Blood 1997;89:2817-2821. Přejít k původnímu zdroji...
  26. Eitzman DT, Westrick RJ, Shen Y, et al. Homozygosity for factor V Leiden leads to enhanced thrombosis and atherosclerosis in mice. Circulation 2005;111:1822-1825. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Bank I, Libourel EJ, Middeldorp S, et al. Prothrombin 20210A mutation: a mild risk factor for venous thromboembolism but not for arterial thrombotic disease and pregnancy-related complications in a family study. Arch Intern Med 2004;164:1932-1937. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Weischer M, Juul K, Zacho J, et al. Prothrombin and risk of venous thromboembolism, ischemic heart disease and ischemic cerebrovascular disease in the general population. Atherosclerosis 2010;208:480-483. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Mahmoodi BK, Brouwer JL, Veeger NJ, van der Meer J. Hereditary deficiency of protein C or protein S confers increased risk of arterial thromboembolic events at a young age: results from a large family cohort study. Circulation 2008;118:1659-1667. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Folsom AR, Ohira T, Yamagishi K, Cushman M. Low protein C and incidence of ischemic stroke and coronary heart disease: the Atherosclerosis Risk in Communities (ARIC) Study. J Thromb Haemost 2009;7: 1774-1778. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Dönmez Y, Kanadasi M, Tanriverdi K, et al. Prothrombin 20210GA and factor V Leiden mutations in patients less than 55 years old with myocardial infarction. Jpn Heart J 2004;45:505-512. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Baccarelli A, Martinelli I, Zanobetti A, et al. Exposure to particulate air pollution and risk of deep vein thrombosis. Arch Intern Med 2008;168:920-927. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Brook RD. Air pollution: what is bad for the arteries might be bad for the veins. Arch Intern Med 2008;168:909-911. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Glynn RJ, Danielson E, Fonseca FA, et al. A randomized trial of rosuvastatin in the prevention of venous thromboembolism. N Engl J Med 2009;360:1851-1861. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Steffen LM, Folsom AR, Cushman M, et al. Greater fish, fruit, and vegetable intakes are related to lower incidence of venous thromboembolism: the Longitudinal Investigation of Thromboembolism Etiology. Circulation 2007;115:188-195. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Prandoni P. Links between arterial and venous disease. J Intern Med 2007;262:341-350. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Piťha J. Detekce preklinické aterosklerózy. Intern Med 2007;4:175-177.
  38. Holaj R, Spáčil J, Petrášek J, et al. Vztah tloušťky intimy a medie společné karotidy, aterosklerotických plátů na karotidách a manifestní aterosklerózy tepen dolních končetin ke koronární ateroskleróze. Čas Lék Čes 1998; 137:716-720.
  39. Cífková R, Býma S, Češka R, et al. Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku - společné doporučení českých odborných společností. Vnitř Lék 2005;51:1021-1036.
  40. Belcaro G, Barsotti A, Nicolaides AN. Ultrasonic biopsy: a non-invasive screening technique to evaluate the cardiovascular risk and to follow up the progression and the regression of arteriosclerosis. Vasa 1991;20:40-50.
  41. Belcaro G, Nicolaides AN, Laurora G, et al. Ultrasound morphology classification of the arterial wall and cardiovascular events in a 6-year follow-up study. Arterioscler Thromb Vasc Biol 1996;16:851-856. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  42. Veller MG, Fisher CM, Nicolaides AN, et al. Measurement of the ultrasonic intima-media complex thickness in normal subjects. J Vasc Surg 1993;17:719-725 Přejít k původnímu zdroji...
  43. Schmidt C, Fagerberg B, Hulthe J. Non-stenotic echolucent ultrasound-assessed femoral artery plaques are predictive for future cardiovascular events in middle-aged men. Atherosclerosis 2005;181:125-130. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  44. Prandoni P, Bilora F, Marchiori A, et al. An association between atherosclerosis and venous thrombosis. N Engl J Med 2003;348:1435-1441. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  45. Hong C, Zhu F, Du D, et al. Coronary artery calcification and risk factors for atherosclerosis in patients with venous thromboembolism. Atherosclerosis 2005;183:169-174. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  46. Becattini C, Agnelli G, Prandoni P, et al. A prospective study on cardiovascular events after acute pulmonary embolism. Eur Heart J 2005;26:77-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  47. Bova C, Marchiori A, Noto A, et al. Incidence of arterial cardiovascular events in patients with idiopathic venous thromboembolism. A retrospective cohort study. Thromb Haemost 2006;96:132-136. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  48. Sørensen HT, Horvath-Puho E, Pedersen L, et al. Venous thromboembolism and subsequent hospitalisation due to acute arterial cardiovascular events: a 20-year cohort study. Lancet 2007;370:1773-1779. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  49. van der Hagen PB, Folsom AR, Jenny NS, et al. Subclinical atherosclerosis and the risk of future venous thrombosis in the Cardiovascular Health Study. J Thromb Haemost 2006:1903-1908. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  50. Reich LM, Folsom AR, Key NS, et al. Prospective study of subclinical atherosclerosis as a risk factor for venous thromboembolism. J Thromb Haemost 2006;4:1909-1913. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  51. Grant PJ. Is hypercoagulability an issue in arterial thrombosis? Yes. J Thromb Haemost 2004;2:690-691. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  52. Reitsma PH. Is hypercoagulability an issue in arterial thrombosis? No. J Thromb Haemost 2004;2:692-694. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  53. Jezovnik MK, Poredos P, Lusa L. Idiopathic venous thrombosis is associated with preclinical atherosclerosis. J Atheroscler Thromb 2010;17:304-311. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  54. Auzký O, Pagáčová L, Šejda T, Piťha J. Preclinical atherosclerosis and other determinants of venous thromboembolism in patients with thrombophilias. Physiol Res 2010;59:721-728. Přejít k původnímu zdroji...
  55. Remkova A, Remko M. The role of renin-angiotensin system in prothrombotic state in essential hypertension. Physiol Res 2010;59:13-23. Přejít k původnímu zdroji...
  56. Glynn RJ, Rosner B. Comparison of risk factors for the competing risks of coronary heart disease, stroke, and venous thromboembolism. Am J Epidemiol 2005;162:975-982. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  57. Quist-Paulsen P, Naess IA, Cannegieter SC, et al. Arterial cardiovascular risk factors and venous thrombosis: results from a population-based, prospective study (the HUNT 2). Haematologica 2010;95:119-125. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  58. Eichinger S, Weltermann A, Mannhalter C, et al. The risk of recurrent venous thromboembolism in heterozygous carriers of factor V Leiden and a first spontaneous venous thromboembolism. Arch Intern Med 2002; 162:2357-2360. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.