Cor Vasa 2011, 53(4-5):242-248 | DOI: 10.33678/cor.2011.054

Diabetes mellitus a kardiovaskulární onemocnění

Terezie Pelikánová

Centrum diabetologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika

Kardiovaskulární komplikace jsou nejčastější příčinou úmrtí nemocných s diabetem. Léčba hyperglykemie významně redukuje riziko rozvoje a progrese mikrovaskulárních komplikací diabetu, a to v kterémkoli stadiu choroby a nezávisle na volbě léčebného prostředku.
Význam léčby hyperglykemie z hlediska redukce kardiovaskulárního rizika je stále předmětem diskusí. V epidemiologických hodnoceních je hyperglykemie, a to zejména postprandiální, jasným nezávislým rizikovým faktorem kardiovaskulární mortality a morbidity. Intervenční studie zveřejněné během posledních dvou let ukazují na nutnost diferencovaného přístupu k nemocným. Významně příznivý účinek na redukci kardiovaskulárního rizika má těsná kompenzace diabetu zejména u osob časně po záchytu diabetu v primární kardiovaskulární prevenci. Uplatňuje se tzv. metabolická paměť. Naopak příliš agresivní léčba hyperglykemie u diabetiků s pokročilými komplikacemi a již manifestním kardiovaskulárním onemocněním riziko kardiovaskulárního úmrtí zvyšuje, pravděpodobně v souvislosti s výskytem hypoglykemií.
V prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění u nemocných s diabetem se uplatňuje řada komplexních opatření, která kromě léčby hyperglykemie zahrnují léčbu dalších ovlivnitelných rizikových faktorů, tj. léčbu hypertenze, dyslipidemie, eventuálně léčbu obezity a antiagregační terapii. Pro léčbu hyperglykemie stanovujeme individuální léčebné cíle. Cílové hodnoty HbA1c u osob s nízkým kardiovaskulárním rizikem jsou < 4,5 %. U nemocných v sekundární prevenci jsme méně přísní (HbA1c < 6 %) a zásadním požadavkem je bezpečnost léčby (nepřítomnost hypoglykemií). Přednost dáváme pozvolnému zlepšování kompenzace. Lékem první volby u diabetiků 2. typu je metformin, jehož podávání zahajujeme ihned po záchytu diabetu spolu s režimovými opatřeními. Pokud monoterapie nezajistí uspokojivou kompenzaci, přidáváme do kombinace další perorální antidiabetika, inkretiny nebo inzulin. Protože není jasné, které hypoglykemizující prostředky jsou výhodné z hlediska dlouhodobé prognózy nemocného, je postup liberální. U nemocného s diabetem 1. typu je metodou volby intenzifikovaný inzulinový režim. Součástí komplexní péče je edukace nemocného a pravidelný screening případných komplikací diabetu.

Klíčová slova: Diabetes mellitus; Kardiovaskulární onemocnění; Hyperglykemie; Metformin; Inzulin

Zveřejněno: 1. duben 2011  Zobrazit citaci