Cor Vasa 2011, 53(3):112-117 | DOI: 10.33678/cor.2011.025

Antagonisté aldosteronových receptorů v léčbě chronického srdečního selhání. Výsledky nové studie EMPHASIS-HF

Jiří Widimský

Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika

Antagonisté aldosteronu mají nezastupitelnou úlohu v léčbě chronického srdečního selhání stadia NYHA III a IV, jak to prokázala studie RALES pro spironolacton. Jsou také účinní v léčbě pacientů s akutním infarktem myokardu a srdečním selháním, jak to prokázala studie EPHESUS pro eplerenon. Nové studie ukázaly, že spironolacton významně zlepšuje remodelaci levé komory a její diastolickou funkci u chronického srdečního selhání stadia I až II.
Mortalitní studie EMPHASIS-HF prokázala účinnost léčby eplerenonem i v mírnějším stadiu chronického srdečního selhání, ve stadiu NYHA II. Hlavní cílový ukazatel studie - kombinace kardiovaskulární mortality a hospitalizace pro srdeční selhání - byl snížen dokonce o 37 %, ale také celková mortalita i kardiovaskulární mortalita byly obě významně sníženy o 24 %. Mezi kontraindikace léčby patří výchozí koncentrace kalia ≥ 5 mmol/l a renální dysfunkce (sérový kreatinin > 250 µmol/l). Hlavním nežádoucím účinkem antagonistů aldosteronu může být hyperkalemie, proto je nutná pečlivá monitorace kalia. Brání vzniku hypokalemie. Opatrnost je namístě u starších pacientů a u diabetiků. Zatím není zcela jasné, jak často se může hyperkalemie vyskytnout u pacientů léčených jen thiazidovými místo kličkovými diuretiky. Účinek eplerenonu se jeví jako "class effect", protože nápadně připomíná účinek spironolactonu u těžších forem srdečního selhání. V klinické praxi bude patrně vhodné zahájit léčbu spironolactonem a eplerenon ponechat pro pacienty nesnášející spironolacton. Toto doporučení je důsledkem cenových rozdílů obou léků.

Klíčová slova: EMPHASIS-HF; Eplerenon; Mírné srdeční selhání

Zveřejněno: 1. březen 2011  Zobrazit citaci