Cor Vasa 2011, 53(1-2):84-90

Periadventiciální systém s řízeným uvolňováním sirolimu pro prevenci neointimální hyperplazie u autologních žilních štěpů

Ivo Skalský^1,*, Ondrej Szárszoi¹, Elena Filová^2,3, Martin Pařízek^2,3, Andriy Lytvynets², Jana Malušková⁴, Alena Lodererová⁴, Jana Olšovská^5,8, Zdeněk Kameník⁵, Eduard Brynda⁶, Zdeněk Plichta⁶, Tomáš Riedel⁶, Věra Lisá², Zuzana Burdíková², Martin Čapek², Ľubica Grausová², Tomáš Suchý⁷, Jan Pirk¹, Lucie Bačáková^2,3

¹ Klinika kardiovaskulární chirurgie, Institut klinické a experimentální medicíny

² Fyziologický ústav, AV ČR

³ Centrum výzkumu chorob srdce a cév

⁴ Pracoviště klinické a transplantační patologie, Institut klinické a experimentální medicíny

⁵ Mikrobiologický ústav, AV ČR

⁶ Ústav makromolekulární chemie, AV ČR

⁷ Ústav struktury a mechaniky hornin, AV ČR

⁸ Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, Praha, Česká republika

Cíl: Autologní žilní štěpy jako aortokoronární bypass často podléhají intimální hyperplazii a v důsledku toho vznikají zúžení a uzávěry. Cílem práce bylo zamezení intimální hyperplazie pomocí nově vyvinutého perivaskulárního systému, který dlouhodobě uvolňuje sirolimus.

Metodika: Systém s řízeným uvolňováním tvoří polyesterová síťka potažená kopolymerem kyseliny L-mléčné a ε-kaprolaktonu uvolňující sirolimus, která je určena na ovinutí kolem autologního žilního štěpu současně při jeho implantování. Hodnotili jsme uvolňování sirolimu a jeho účinky na hladké svalové a endoteliální buňky in vitro. Síťky s řízeným uvolňováním sirolimu byly implantovány do a. carotis com. králíkům a následně byla hodnocena neointimální hyperplazie žilních graftů po třech a šesti týdnech.

Výsledky: Polyesterová síťka potažená kopolymerem uvolňovala in vitro sirolimus šest týdnů. Sirolimus uvolňovaný ze síťky inhiboval růst hladkých svalových buněk i endotelových buněk v sedmidenních experimentech in vitro. Počet hladkých svalových buněk klesl o 29 % a počet endotelových buněk o 75 % po sedmi dnech uvolňování sirolimu ze síťky při zachování vysoké viability buněk. Po implantaci sítěk uvolňujících sirolimus do králíků došlo ke snížení tloušťky intimy o 47 % po třech týdnech a o 56 % po šesti týdnech od implantace ve srovnání s žilou. Implantovaná čistá síťka bez sirolimu snížila tloušťku intimy o 35 % po třech týdnech a o 46 % po šesti týdnech.

Závěry: Systém řízeného uvolňování sirolimu určený k periadventiciální aplikaci u autologních žilních štěpů inhiboval růst hladkých svalových buněk in vitro a zabránil rozvoji neointimální hyperplazie in vivo u králíků. Perivaskulárně aplikovaná síťka uvolňující sirolimus je proto slibným prostředkem pro prevenci vzniku stenóz a uzávěrů autologních cévních štěpů.

Klíčová slova: Jugulární žíly; Sirolimus; Nosiče léků; Autologní transplantace; Restenóza

Zveřejněno: 1. leden 2011  Zobrazit citaci