Cor Vasa 2010, 52(3):183-186 | DOI: 10.33678/cor.2010.046

Ovlivnění periferního a centrálního krevního tlaku losartanem

Jiří Widimský jr.*, Ondřej Petrák, Branislav Štrauch, Alice Vranková, Tomáš Zelinka, Jana Dvořáková, Robert Holaj
Centrum pro hypertenzi, III. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika

Autoři sledovali antihypertenzní účinky 100 mg losartanu podávaného jednou denně po dobu šesti měsíců pomocí klinického měření krevního tlaku (TK) i 24hodinového monitorování krevního tlaku (AMTK) u nemocných s mírnou esenciální hypertenzí. Kromě periferního krevního tlaku byl měřen i centrální krevní tlak a aortální rigidita pomocí přístroje Sfygmocor.
Léčba losartanem vedla k významnému snížení systolického i diastolického TK v ordinaci (134 ± 15 vs. 143 ±13 mm Hg, p < 0,05, 78 ± 6 vs. 82 ± 8 mm Hg, p < 0,04). Čtyřiadvacetihodinové monitorování krevního tlaku prokázalo výrazné, losartanem indukované snížení systolického i diastolického TK (126 ± 7 vs. 142 ± 5 mm Hg, p < 0,00002, 76 ± 6 vs. 85 ± 6 mm Hg, p < 0,00001). Léčba losartanem snížila významně centrální (aortální) systolický TK (119 ± 12 vs. 129 ± 13 mm Hg, p < 0,01) i diastolický TK (79 ± 8 vs. 82 ± 10, p < 0,03). Použití losartanu vedlo i k příznivému ovlivnění aortální tuhosti měřené pomocí rychlosti pulsové vlny (PWV) (7,3 ± 1,8 vs. 7,8 ± 1,7 m/s, p < 0,04) a augmentačního indexu (AI) (14 ± 18 vs. 19 ± 14 %, p < 0,007). Losartan v dávce 100 mg příznivě ovlivnil periferní i centrální TK a aortální tuhost při mírné hypertenzi.

Klíčová slova: Arteriální hypertenze; Krevní tlak; Losartan

Zveřejněno: 1. březen 2010  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Widimský J, Petrák O, Štrauch B, Vranková A, Zelinka T, Dvořáková J, Holaj R. Ovlivnění periferního a centrálního krevního tlaku losartanem. Cor Vasa. 2010;52(3):183-186. doi: 10.33678/cor.2010.046.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Kaplan N. Clinical Hypertension. Philadelphia: Lippincott, Williams and Wilkins, 2006:518.
  2. Cheng JW. Aliskiren: renin inhibitor for hypertension management. Clin Ther 2008;30(1):31-46. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Widimský J jr, Cífková R, Špinar J, et al. Doporučení diagnostických a léčebných postupů u arteriální hypertenze - verze 2007. Doporučení České společnosti pro hypertenzi. Cor Vasa 2008;50:K3-K16.
  4. Weber MA. Angiotensin receptor blockers. In: Izzo JL Jr, Sica D, Black HR, eds. Hypertension Primer. Philadelphia: Wolters Kluwer/Lippincott, Williams and Wilkins, 2008:461-464.
  5. Boutouyrie P, Tropeano AI, Asmar R, et al. Aortic stiffness is an independent predictor of primary coronary events in hypertensive patients: a longitudinal study. Hypertension 2002;39:10-15. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Blacher J, Asmar R, Djane S, et al. Aortic pulse wave velocity as a marker of cardiovascular risk in hypertensive patients. Hypertension 1999;33: 1111-1117. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Amar J, Ruidavets JB, Chamontin B, et al. Arterial stiffness and cardiovascular risk factors in a population-based study. J Hypertens 2001;19: 381-387. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Willum-Hansen T, Staessen JA, Torp-Pedersen C, et al. Prognostic value of aortic pulse wave velocity as index of arterial stiffness in the general population. Circulation 2006;113:664-670. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. O'Rourke MF, Pauca A, Jiang XJ. Pulse wave analysis. Br J Clin Pharmacol 2001;51:507-522. Přejít k původnímu zdroji...
  10. Conlin PR, Spence JD, Wiliams B, et al. Angiotensin II antagonists for hypertension: are there differences in efficacy? Am J Hypertens 2000;13(4 Pt 1): 418-426. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Fabia MJ, Abdilla N, Oltra R, et al. Antihypertensive activity of angiotensin II AT1 receptor antagonists: a systematic review of studies with 24 h ambulatory blood pressure monitoring. J Hypertens 2007;25:1327-1336. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Krupička J, Ceypová K, Kristenová P, Hauser T. Bezpečnost dlouhodobého podávání losartanu v běžné klinické praxi: neintervenční studie NCT-CZ 14/04/LOZ. Vnitř Lék 2008;54:1031-1038. Přejít na PubMed...
  13. O'Brien E, Asmar R, Beilin L, et al. European Society of Hypertension recommendations for conventional, ambulatory and home blood pressure measurement. J Hypertens 2003;21:821-848. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Lindholm LH, Ibsen H, Dahlhöf B, et al. LIFE Study Group. Cardiovascular morbidity and mortality in patients with diabetes in the Losartan Intervention for Endpoint reduction in hypertension study (LIFE): a randomised trial against atenolol. Lancet 2002;359:1004-1010. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Dahlhöf B, Devereux RB, Kjeldsen SE, et al. LIFE Study Group. Cardiovascular morbidity and mortality in the Losartan Intervention For Endpoint reduction in hypertension study (LIFE): a randomised trial against atenolol. Lancet 2002;359:995-1003. Přejít k původnímu zdroji...
  16. Brenner BM, Cooper ME, de Zeeuw D, et al. RENAAL Study Investigators. Effects of losartan on renal and cardiovascular outcomes in patients with type 2 diabetes and nephropathy. N Engl J Med 2001;345:861-869. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Lithell H, Hansson L, Skoog I, et al. The Study on Cognition and Prognosis in the Elderly (SCOPE): principal results of a randomised double-blind intervention trial. J Hypertens 2003;21:875-886. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Widimský J jr. Léčba hypertenze u metabolického syndromu. Vnitř Lék 2009;55:7-8, 631-635. Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.