Cor Vasa 2010, 52(3):176-182 | DOI: 10.33678/cor.2010.045

Srdeční resynchronizační léčba pacientů s chronickým srdečním selháním - hemodynamické změny

Eva Ozábalová1,*, Miroslav Novák1, Jan Krejčí1, Petr Hude1, Jolana Lipoldová1, Jaroslav Meluzín1, Pavel Vank2, Jiří Vítovec1
1 I. interní kardioangiologická klinika, Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno
2 Klinika funkční diagnostiky a rehabilitace, Fakultní nemocnice u sv. Anny, Brno, Česká republika

Cíl práce: Zhodnotit časný (po třech měsících) a pozdní (po 12 měsících) terapeutický účinek biventrikulární stimulace u pacientů s chronickým srdečním selháním, kteří jsou symptomatičtí i přes adekvátní farmakologickou medikaci, především ovlivnění hemodynamických parametrů.

Soubor a metodika: V období 2000-2006 podstoupilo 118 pacientů s chronickým srdečním selháním, kteří byli ve funkční třídě NYHA II-IV, implantaci biventrikulárního systému. Věkový průměr souboru byl 62,17±5,68 roku, u všech nemocných byla přítomna deprese systolické funkce s EFLK o průměrné hodnotě 20,5±5,3 %, všichni měli blokádu levého raménka Tawarova a s rozšířeným komplexem QRS průměrně 160,28±25,05 ms na EKG. Statisticky jsme hodnotili hemodynamické parametry získané při pravostranné srdeční katetrizaci, maximální spotřebu kyslíku při zátěžovém spiroergometrickém vyšetření, echokardiografické parametry a změny ve funkční třídě NYHA. Sledovali jsme případné komplikace implantace biventrikulárního systému, příčiny hospitalizace pacientů a změny ve farmakoterapii.

Výsledky: U 77 pacientů byl implantován biventrikulární kardiostimulátor a u 41 biventrikulární implantabilní kardioverter-defibrilátor. Levokomorová elektroda byla úspěšně zavedena cestou koronárního sinu u 111 pacientů, u dalších sedmi pacientů epimyokardiálně v celkové anestezii na kardiochirurgickém sále z laterální minithorakotomie.
Srovnání změn parametrů získaných před implantací, tři a 12 měsíců po implantaci bylo provedeno u 66 nemocných. V tomto souboru došlo ke statisticky významnému zlepšení ve funkční třídě NYHA (z 2,8±0,4 na 2,3±0,5 po 3 měs., p

Klíčová slova: Chronické srdeční selhání; Srdeční resynchronizační léčba; Blokáda levého raménka Tawarova; Pravostranná srdeční katetrizace

Zveřejněno: 1. březen 2010  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Ozábalová E, Novák M, Krejčí J, Hude P, Lipoldová J, Meluzín J, et al.. Srdeční resynchronizační léčba pacientů s chronickým srdečním selháním - hemodynamické změny. Cor Vasa. 2010;52(3):176-182. doi: 10.33678/cor.2010.045.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Packer M, Coats AJ, Fowler MB, et al; Carvedilol Prospective Randomized Cumulative Survival Study Group. Effect of carvedilol on survival in severe chronic heart failure. N Engl J Med 2001;344:1651-1658. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Effect of metoprolol CR/XL in chronic heart failure: Metoprolol CR/XL Randomised Intervention Trial in Congestive Heart Failure (MERIT-HF). Lancet 1999;353:2001-2007.
    3. The Cardiac Insufficiency Bisoprolol Study II (CIBIS-II): a randomised trial. Lancet 1999;353:9-13. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Bulava A, Lukl J. Resynchronizační terapie v léčbě chronického srdečního selhání - aktuální přehled problematiky. Intern Med Prax 2005;5: 229-236.
    5. Peichl P, Kautzner J, Čihák R, et al. Inter- and intraventricular delays in patients with left ventricular conduction disturbances. PACE 2003;26:S56.
    6. Xiao HB, Roy C, Fujimoto S, et al. Natural history of abnormal conduction and its relation to prognosis in patients with dilated cardiomyopathy. Int J Cardiol 1996;53:163-170. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Gottipaty V, Kreiss SP, Lu F, et al. The resting electrocardiogram provides a sensitive and inexpensive marker of prognosis in patients with chronic congestive heart failure. J Am Coll Cardiol 1999;33:145A.
    8. Kautzner J, Riedlbauchová L, Čihák R, et al. Biventrikulární stimulace srdce. Vnitř Lék 2003;49:734-739. Přejít na PubMed...
    9. Bax JJ, Abraham T, Barold SS, et al. Cardiac resynchronization therapy. J Am Coll Cardiol 2005;12:2153-2182. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Curnis A, Neri R, Mascioli G, Cesario AS. Left ventricular pacing lead choice based on coronary sinus venosus anatomy. Eur Heart J Suppl 2000;2(Suppl J): J31-J35. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Fukuda S, Grimm R, Song JM, et al. Electrical conduction disturbance effects on dynamic changes of functional mitral regurgitation. J Am Coll Cardiol 2005;12: 2270-2276. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Abraham WT, Fisher WG, Smith AL, et al. Cardiac resynchronization in chronic heart failure. N Engl J Med 2002;346:1845-1853. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Alonso C, Leclercq C, et al. Six year experience of transvenous left ventricular lead implantation for permanent biventricular pacing in patients with advanced heart failure: technical aspects. Heart 2001;86:405-410. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Valls-Bertault V, Mansourati J, et al. Adverse events with transvenous left ventricular pacing in patients with severe heart failure: early experience from a single centre. Europace 2001;3:60-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Leclerecq C, Kass DA. Retiming the failing heart: principles and current clinical status of cardiac resynchronization. J Am Coll Cardiol 2002;39: 194-201. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Dekker AL, Phelps B, Dijkman B, et al. Epicardial left ventricular lead placement for cardiac resynchronization therapy: Optimal pace site selection with pressure-volume loops. J Thorac Cardiovasc Surg 2004;127:1641-1647. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Butter C, Auricchio M, et al. Effect of resynchronization therapy stimulation site on the systolic function of the heart failure patients. Circulation 2001; 104:3026-3029. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Salukhe TV, Dimopoulos K, Francis D. Cardiac resynchronisation may reduce all-cause mortality: meta-analysis of preliminary COMPANION data with CONTAK-CD, InSync ICD, MIRACLE and MUSTIC. Int J Cardiol 2004;93:101-103. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Bhatta L, Luck JC, Wolbrette DL, Naccarelli GV. Complications of biventricular pacing. Curr Opin Cardiol 2004;19:31-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Cleland JG, Daubert JC, Erdmann E, et al.; CARE-HF study Steering Committee and Investigators. Baseline characteristics of patients recruited into the CARE-HF study. Eur J Heart Fail 2005;7:205-214. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. William TA. Rationale and design of a randomized clinical trial to assess the safety and efficacy of cardiac resynchronization therapy in patients with advanced heart failure: The Multicenter InSync Randomized Clinical Evaluation (MIRACLE). J Card Fail 2000;6:54-58. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Linde C, Braunschweig F, Gadler F, et al. Long-term improvements in quality of life by biventricular pacing in patients with chronic heart failure: results from the Multisite Stimulation in Cardiomyopathy study (MUSTIC). Am J Cardiol 2003;91:1090-1095. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Yong J, Abraham WT, Smith AL, et al. Combined cardiac resynchronization and implantable cardioversion defibrillation in advanced chronic heart failure: the MIRACLE ICD Trial. JAMA 2003;8:122-128. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Bax JJ, Bleeker GB, Marwick TH, et al. Left ventricular dyssynchrony predicts response and prognosis after cardiac resynchronization therapy. J Am Coll Cardiol 2004;44:1834-1840. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Juliano S, Fisher SG, Karasik PE, et al. QRS duration and mortality in patients with congestive heart failure. Am Heart J 2002;143:1085-1091. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Baldasseroni S, Gentile A, Gorini M, et al. Intraventricular conduction defects in patients with congestive heart failure: left but not right bundle branch block is an independent predictor of prognosis. A report from the Italian Network on Congestive Heart Failure (IN-CHF database). Ital Heart J 2003;4:607-613. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Shenkman HJ, Pampati V, Khandelwal AK, et al. Congestive heart failure and QRS duration: establishing prognosis study. Chest 2002;122:528-534. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Shamin Q, Francis DP, Yousufuddin M, et al. Intraventricular conduction delay: a prognostic marker in chronic heart failure. Int J Cardiol 1999;70:171-178. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Auricchio A, Fantoni C, Regoli F, et al. Characterization of left ventricular activation in patients with heart failure and left bundle-branch block. Circulation 2004;109:1133-1139. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Wyse DG, Love JC, Tao O, et al. Atrial fibrillation: a risk factor for increased mortality. An AVID registry analysis. J Interv Card Electrophysiol 2001;3: 267-273. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah


    Cor et Vasa

    Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

    Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.


    Ne
    Ano