Cor Vasa 2010, 52(1-2):49-54 | DOI: 10.33678/cor.2010.010

Optimální lokalizace elektrodového systému při srdeční resynchronizační léčbě

Kamil Sedláček1,*, Vlastimil Vančura1, Ivo Skalský2, Tomáš Martinča2, Robert Čihák1, Jan Bytešník1, Josef Kautzner1
1 Klinika kardiologie
2 Klinika kardiovaskulární chirurgie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika

Srdeční resynchronizační léčba se stala neoddělitelnou součástí léčby pacientů s pokročilým chronickým srdečním selháním a srdeční dyssynchronií definovanou jako rozšíření komplexu QRS. Koncept metody vychází z resynchronizace porušené synchronie atrioventrikulární, interventrikulární a intraventrikulární v myokardu levé komory. Jednou z významných determinant výsledku resynchronizační léčby je poloha jednotlivých použitých elektrod, jmenovitě levokomorové, pravokomorové a teoreticky i síňové. V přehledovém článku jsou diskutovány praktické aspekty hledání optimální polohy jednotlivých elektrod a možnosti hodnocení systému pro resynchronizační léčbu s ohledem na klinickou odpověď u individuálních pacientů.

Klíčová slova: Resynchronizační léčba; Chronické srdeční selhání; Dyssynchronie

Zveřejněno: 1. leden 2010  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Sedláček K, Vančura V, Skalský I, Martinča T, Čihák R, Bytešník J, Kautzner J. Optimální lokalizace elektrodového systému při srdeční resynchronizační léčbě. Cor Vasa. 2010;52(1-2):49-54. doi: 10.33678/cor.2010.010.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Cleland JG, Daubert JC, Erdmann E, et al. The effect of cardiac resynchronization on morbidity and mortality in heart failure. N Engl J Med 2005;352:1539-1549. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Bristow MR, Saxon LA, Boehmer J, et al. Cardiac-resynchronization therapy with or without an implantable defibrillator in advanced chronic heart failure. N Engl J Med 2004;350:2140-2150. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Bradley DJ, Bradley EA, Baughman KL, et al. Cardiac resynchronization and death from progressive heart failure: a meta-analysis of randomized controlled trials. JAMA 2003;289:730-740. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Abraham WT, Fisher WG, Smith AL, et al. Cardiac resynchronization in chronic heart failure. N Engl J Med 2002;346:1845-1853. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Cazeau S, Leclercq C, Lavergne T, et al. Effects of multisite biventricular pacing in patients with heart failure and intraventricular conduction delay. N Engl J Med 2001;344:873-880. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Gras D, Böcker D, Lunati M, et al.; CARE-HF Study Steering Committee and Investigators. Implantation of cardiac resynchronization therapy systems in the CARE-HF trial: procedural success rate and safety. Europace 2007; 9:516-522. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Ho SY, Sánchez-Quintana D, Becker AE. A review of the coronary venous system: a road less travelled. Heart Rhythm 2004;1:107-112. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Blanc JJ, Etienne Y, Gilard M, et al. Evaluation of different ventricular pacing sites in patients with severe heart failure: results of an acute hemodynamic study. Circulation 1997;96:3273-3277. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Auricchio A, Stellbrink C, Block M, et al. Effect of pacing chamber and atrioventricular delay on acute systolic function of paced patients with congestive heart failure. The Pacing Therapies for Congestive Heart Failure Study Group. The Guidant Congestive Heart Failure Research Group. Circulation 1999;99:2993-3001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Kass DA, Chen CH, Curry C, et al. Improved left ventricular mechanics from acute VDD paging in patients with dilated cardiomyopathy and ventricular conduction delay. Circulation 1999;99:1567-1573. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Auricchio A, Fantoni C, Regoli F, et al. Characterization of left ventricular activation in patients with heart failure and left bundle-branch block. Circulation 2004;109:1133-1139. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Leclercq C, Faris O, Tunin R, et al. Systolic improvement and mechanical resynchronization does not require electrical synchrony in the dilated failing heart with left bundle-branch block. Circulation 2002;106:1760-1763. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Kass DA. Predicting cardiac resynchronization response by QRS duration: the long and short of it. J Am Coll Cardiol 2003;42:2125-2127. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Ansalone G, Giannantoni P, Ricci R, et al. Doppler myocardial imaging in patients with heart failure receiving biventricular pacing treatment. Am Heart J 2001;142:881-896. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Butter C, Auricchio A, Stellbrink C, et al.; Pacing Therapy for Chronic Heart Failure II Study Group. Effect of resynchronization therapy stimulation site on the systolic function of heart failure patients. Circulation 2001;104: 3026-3029. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Rossillo A, Verma A, Saad EB, et al. Impact of coronary sinus lead position on biventricular pacing: mortality and echocardiographic evaluation during long-term follow-up. J Cardiovasc Electrophysiol 2004;15:1120-1125. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Koos R, Sinha AM, Markus K, et al. Comparison of left ventricular lead placement via the coronary venous approach versus lateral thoracotomy in patients receiving cardiac resynchronization therapy. Am J Cardiol 2004; 94:59-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Young JB, Abraham WT, Smith AL, et al.; Multicenter InSync ICD Randomized Clinical Evaluation (MIRACLE ICD) Trial Investigators. Combined cardiac resynchronization and implantable cardioversion defibrillation in advanced chronic heart failure: the MIRACLE ICD Trial. JAMA 2003;289:2685-2694. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Higgins SL, Hummel JD, Niazi IK, et al. Cardiac resynchronization therapy for the treatment of heart failure in patients with intraventricular conduction delay and malignant ventricular tachyarrhythmias. J Am Coll Cardiol 2003;42:1454-1459. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Heist EK, Fan D, Mela T, et al. Radiographic left ventricular-right ventricular interlead distance predicts the acute hemodynamic response to cardiac resynchronization therapy. Am J Cardiol 2005;96:685-690. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Ypenburg C, van Bommel RJ, Delgado V, et al. Optimal left ventricular lead position predicts reverse remodeling and survival after cardiac resynchronization therapy. J Am Coll Cardiol 2008;52:1402-1409. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Murphy RT, Sigurdsson G, Mulamalla S, et al. Tissue synchronization imaging and optimal left ventricular pacing site in cardiac resynchronization therapy. Am J Cardiol 2006;97:1615-1621. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Becker M, Kramann R, Franke A, et al. Impact of left ventricular lead position in cardiac resynchronization therapy on left ventricular remodelling. A circumferential strain analysis based on 2D echocardiography. Eur Heart J 2007;28:1211-1220. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Becker M, Franke A, Breithardt OA, et al. Impact of left ventricular lead position on the efficacy of cardiac resynchronisation therapy: a two-dimensional strain echocardiography study. Heart 2007;93:1197-1203. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Saxon LA, Olshansky B, Volosin K, et al. Influence of left ventricular lead location on outcomes in the COMPANION study. J Cardiovasc Electrophysiol 2009;20:764-768. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Foster AH, Gold MR, McLaughlin JS. Acute hemodynamic effects of atrio-biventricular pacing in humans. Ann Thorac Surg 1995;59:294-300. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Mair H, Sachweh J, Meuris B, et al. Surgical epicardial left ventricular lead versus coronary sinus lead placement in biventricular pacing. Eur J Cardiothorac Surg 2005;27:235-242. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Navia JL, Atik FA, Grimm RA, et al. Minimally invasive left ventricular epicardial lead placement: surgical techniques for heart failure resynchronization therapy. Ann Thorac Surg 2005;79:1536-1544. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Maessen JG, Phelps B, Dekker AL, Dijkman B. Minimal invasive epicardial lead implantation: optimizing cardiac resynchronization with a new mapping device for epicardial lead placement. Eur J Cardiothorac Surg 2004;25: 894-896. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Joshi S, Steinberg JS, Ashton RC Jr, et al. Follow-up of robotically assisted left ventricular epicardial leads for cardiac resynchronization therapy. J Am Coll Cardiol 2005;46:2358-2359. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Sweeney MO, Hellkamp AS, Ellenbogen KA, et al.; MOde Selection Trial Investigators. Adverse effect of ventricular pacing on heart failure and atrial fibrillation among patients with normal baseline QRS duration in a clinical trial of pacemaker therapy for sinus node dysfunction. Circulation 2003;107:2932-2937. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Wilkoff BL, Cook JR, Epstein AE, et al.; Dual Chamber and VVI Implantable Defibrillator Trial Investigators. Dual-chamber pacing or ventricular backup pacing in patients with an implantable defibrillator: the Dual Chamber and VVI Implantable Defibrillator (DAVID) Trial. JAMA 2002;288:3115-3123. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Steinberg JS, Fischer A, Wang P, et al.; MADIT II Investigators. The clinical implications of cumulative right ventricular pacing in the multicenter automatic defibrillator trial II. J Cardiovasc Electrophysiol 2005;16:359-365. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Schwaab B, Fröhlig G, Alexander C, et al. Influence of right ventricular stimulation site on left ventricular function in atrial synchronous ventricular pacing. J Am Coll Cardiol 1999;33:317-323. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Giudici MC, Thornburg GA, Buck DL, et al. Comparison of right ventricular outflow tract and apical lead permanent pacing on cardiac output. Am J Cardiol 1997;79:209-212. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. De Cock CC, Meyer A, Kamp O, Visser CA. Hemodynamic benefits of right ventricular outflow tract pacing: comparison with right ventricular apex pacing. Pacing Clin Electrophysiol 1998;21:536-541. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Karpawich PP, Justice CD, Chang CH, et al. Septal ventricular pacing in the immature canine heart: a new perspective. Am Heart J 1991;121:827-833. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Kiuchi K, Yoshida A, Fukuzawa K, et al. Identification of the right ventricular pacing site for cardiac resynchronization therapy (CRT) guided by electroanatomical mapping (CARTO). Circ J 2007;71:1599-1605. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Doshi RN, Daoud EG, Fellows C, et al.; PAVE Study Group. Left ventricular-based cardiac stimulation post AV nodal ablative evaluation (the PAVE study). J Cardiovasc Electrophysiol 2005;16:1160-1165. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Thambo JB, Bordachar P, Garrigue S, et al. Detrimental ventricular remodeling in patients with congenital complete heart block and chronic right ventricular apical pacing. Circulation 2004;110:3766-3772. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Leclercq C, Cazeau S, Lellouche D, et al. Upgrading from single chamber right ventricular to biventricular pacing in permanently paced patients with worsening heart failure: The RD-CHF Study. Pacing Clin Electrophysiol 2007;30(Suppl 1):S23-S30. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Riedlbauchová L, Cihák R, Bytesník J, Vancura V, et al. Optimization of right ventricular lead position in cardiac resynchronisation therapy. Eur J Heart Fail 2006;8:609-614. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Kiuchi K, Yoshida A, Fukuzawa K, et al. Identification of the right ventricular pacing site for cardiac resynchronization therapy (CRT) guided by electroanatomical mapping (CARTO). Circ J 2007;71:1599-1605. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Bulava A, Lukl J. Similar long-term benefits conferred by apical versus mid-septal implantation of the right ventricular lead in recipients of cardiac resynchronization therapy systems. Pacing Clin Electrophysiol 2009;32(Suppl 1):S32-S37. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Shimano M, Inden Y, Yoshida Y, et al. Does RV lead positioning provide additional benefit to cardiac resynchronization therapy in patients with advanced heart failure? Pacing Clin Electrophysiol 2006;29:1069-1074. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Comparison of Right Ventricular Septal and Right Ventricular Apical Pacing in Patients Receiving a CRT-D Device (SEPTAL CRT). ClinicalTrials.gov Identifier: NCT00833352.
    47. Mollerus M, Lipinski M, Munger T. A randomized comparison of defibrillation thresholds in the right ventricular outflow tract versus right ventricular apex. J Interv Card Electrophysiol 2008;22:221-225. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Crossley GH, Boyce K, Roelke M, et al. A prospective randomized trial of defibrillation thresholds from the right ventricular outflow tract and the right ventricular apex. Pacing Clin Electrophysiol 2009;32:166-171. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Cazeau S, Ritter P, Bakdach S, et al. Four chamber pacing in dilated cardiomyopathy. Pacing Clin Electrophysiol 1994;17(11 Pt 2):1974-1979. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Li D, Fareh S, Leung TK, Nattel S. Promotion of atrial fibrillation by heart failure in dogs: atrial remodeling of a different sort. Circulation 1999;100:87-95. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Ohtani K, Yutani C, Nagata S, et al. High prevalence of atrial fibrosis in patients with dilated cardiomyopathy. J Am Coll Cardiol 1995;25: 1162-1169. Přejít k původnímu zdroji...
    52. Papageorgiou P, Monahan K, Boyle NG, et al. Site-dependent intra-atrial conduction delay. Relationship to initiation of atrial fibrillation. Circulation 1996;94:384-389. Přejít k původnímu zdroji...
    53. Bennett DH. Comparison of the acute effects of pacing the atrial septum, right atrial appendage, coronary sinus os, and the latter two sites simultaneously on the duration of atrial activation. Heart 2000;84:193-196. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. Roithinger FX, Abou-Harb M, Pachinger O, Hintringer F. The effect of the atrial pacing site on the total atrial activation time. Pacing Clin Electrophysiol 2001;24:316-322. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    55. Bailin SJ, Adler S, Giudici M. Prevention of chronic atrial fibrillation by pacing in the region of Bachmann's bundle: results of a multicenter randomized trial. J Cardiovasc Electrophysiol 2001;12:912-917. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    56. Bernheim A, Ammann P, Sticherling C, et al. Right atrial pacing impairs cardiac function during resynchronization therapy: acute effects of DDD pacing compared to VDD pacing. J Am Coll Cardiol 2005;45:1482-1487. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Cor et Vasa

    Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

    Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.


    Ne
    Ano