Cor Vasa 2009, 51(10):685-690 | DOI: 10.33678/cor.2009.170

Měnící se spektrum rizikových faktorů ischemické choroby srdeční

Vladimír Staněk^1,*, Renata Cífková², Marie Gebauerová¹, Alena Lorencová³, Rudolf Poledne³, Věra Lánská⁴

¹ Klinika kardiologie

² Pracoviště preventivní kardiologie

³ Laboratoř pro výzkum aterosklerózy

⁴ Oddělení statistiky, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika

Cíl studie: Zhodnotit klasické a nově se objevující rizikové faktory (RF) u nemocných s akutním koronárním syndromem (AKS) a u zdravých osob vybraných z náhodného populačního vzorku.

Metodika: Klasické rizikové faktory ischemické choroby srdeční a antropometrické údaje byly analyzovány ve skupině 284 mužů a 50 žen mladších než 60 let, hospitalizovaných pro nefatální akutní koronární syndrom spojený se vzestupem kardiospecifických enzymů. Kontrolní skupina zahrnovala 794 a 960 věkově odpovídajících mužů a žen bez anamnézy kardiovaskulárního onemocnění náhodně vybraných z populačního vzorku.

Výsledky: Muži s AKS měli obdobnou koncentraci celkového cholesterolu (6,04 ± 1,11 vs. 6,09 ± 1,02 mmol/l, NS) a LDL-cholesterolu (3,81 ± 1,02 vs. 3,93 ± 0,91 mmol/l, p < 0,001) a nižší hodnotu HDL-cholesterolu (1,16 ± 0,32 vs. 1,25 ± 34,1 mmol/l, p < 0,001). Kouření (70,1 % vs. 34,1 %, p < 0,001) a diabetes mellitus (22,5 % vs. 7,7 %, p < 0,001) byly častější ve skupině nemocných ve srovnání s kontrolami. Muži s AKS měli obdobný BMI (28,2 ± 4,1 vs. 29,0 ± 4,4 kg/m2), nicméně měli větší obvod pasu (102,7 ± 10,3 vs. 99,9 ± 11,2 cm, p < 0,01) a menší obvod boků (98,0 ± 10,3 vs. 105,0 ± 7,8 cm, p < 0,001). Hodnoty triglyceridů měřené v akutní fázi onemocnění se u nemocných mužů a kontrol nelišily (1,90 ± 1,26 vs. 2,15 ± 1,37 mmol/l, NS). Prevalence hypertenze u nemocných mužů byla vyšší než u kontrolního souboru (41,0 % vs. 55,5 %, p < 0,001). Diabetes mellitus byl nalezen u 22 % nemocných mužů ve srovnání se 7,1 % zdravých kontrolních osob (p < 0,001).
Po adjustaci na hypertenzi, HDL-cholesterol a BMI ukázala logistická regresní analýza u mužů poměr šancí 5,14 pro diabetes mellitus, 4,06 pro obvod pasu > 102 cm, 4,96 pro kouření a 1,33 pro celkový cholesterol vyšší než 5,8 mmol/l.
U žen byly rozdíly mezi pacientkami a kontrolními osobami obdobné. Ženy s AKS a kontrolní osoby měly obdobný celkový cholesterol (6,29 ± 1,17 vs. 6,24 ± 1,13 mmol/l, NS) a LDL-cholesterol (4,05 ± 1,00 vs. 4,02 ± 1,00 mmol/l, NS), zatímco HDL-cholesterol byl u pacientek nižší (1,24 ± 0,34 vs. 1,47 ± 0,38 mmol/l, p < 0,001). Hodnoty triglyceridů se nelišily (1,78 ± 1,00 vs. 1,69 ± 0,96 mmol/l, NS). Nemocné ženy častěji kouřily (76,1 % vs. 23,5 %, p < 0,001) a měly častěji diabetes mellitus (33,3 % vs. 7,2 %, p < 0,001). Obvod pasu byl větší (97,1 ± 10,0 vs. 90,2 ± 13,2 cm, p < 0,001) a obvod boků menší (101,0 ± 7,4 vs. 108,2 ± 11,2 cm, p < 0,001). BMI se nelišil (28,4 ± 5,05 vs. 29,2 ± 5,7). Prevalence hypertenze byla obdobná u pacientek i u kontrol (52,4 % vs. 48,9 %, NS).

Závěr: Centrální obezita a nižší HDL-cholesterol se v pražské populaci jeví jako závažnější rizikové faktory než hypertenze a zvýšená koncentrace celkového cholesterolu a LDL-cholesterolu.

Klíčová slova: Akutní koronární syndrom; Rizikové faktory ICHS; Abdominální obezita; Metabolický syndrom

Zveřejněno: 1. říjen 2009  Zobrazit citaci