Cor Vasa 2009, 51(9):590-594 | DOI: 10.33678/cor.2009.144

Má nová definice kardiorenálního syndromu význam pro klinickou praxi?

Filip Málek
Kardiologické oddělení, Nemocnice Na Homolce, Praha, Česká republika

Spojení kardiovaskulárního poškození a onemocnění ledvin je v posledních letech označováno v literatuře jako kardiorenální syndrom. Kardiorenální syndrom je z hlediska patofyziologického definován jako porucha funkce srdce a ledvin, kdy akutní nebo chronická dysfunkce jednoho orgánu může vést k akutnímu nebo chronickému poškození druhého orgánu. Na základě potřeby upřesnit komplexní vztah mezi poškozením srdeční a renální funkce navrhl prof. Ronco novou definici, která klasifikuje tento syndrom do pěti kategorií. Tato klasifikace rozděluje kardiorenální, resp. renokardiální poškození na akutní a chronické; samostatnou kategorií je sekundární kardio-renální syndrom. Jednotlivé typy kardiorenálního syndromu popisuje klasifikace z pohledu patofyziologického, ale opomíjí rozdělení kategorií kardiálního a renálního poškození podle etiologického hlediska. Z pohledu klinické kardiologie je tato definice nedostatečná a zřejmě nepronikne do běžné terminologie.

Klíčová slova: Srdeční funkce; Renální funkce; Srdeční selhání; Chronické onemocnění ledvin

Zveřejněno: 1. září 2009  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Málek F. Má nová definice kardiorenálního syndromu význam pro klinickou praxi? Cor Vasa. 2009;51(9):590-594. doi: 10.33678/cor.2009.144.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Bongartz LG, Cramer MJ, Doevendans PA, Joles JA, Braam B. The severe cardiorenal syndrome: 'Guyton revisited'. Eur Heart J 2005;26:11-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Shlipak MG, Massie BM. The clinical challenge of cardiorenal syndrome. Circulation 2004;10:1514-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. McAlister FA, Ezekowitz J, Tonelli M, Armstrong PW. Renal insufficiency and heart failure: prognostic and therapeutic implications from a prospective cohort study. Circulation 2004;109:1004-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Dzau VJ. Renal and circulatory mechanisms in congestive heart failure. Kidney Int 1987;31:1402-15. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Hillege HL, Girbes AR, de Kam PJ, et al. Renal function, neurohormonal activation, and survival in patients with chronic heart failure. Circulation 2000;102:203-10. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Cohen N, Gorelik O, Almoznino-Sarafian D, et al. Renal dysfunction in congestive heart failure, pathophysiological and prognostic significance. Clin Nephrol 2004;61:177-84. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Bongartz LG, Cramer MJ, Braam B. The cardiorenal connection. Hypertension 2004; 43:e14. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Ronco C, House AA, Haapio M. Cardiorenal syndrome: refining the definition of a complex symbiosis gone wrong. Intens Care Med 2008;34:957-62. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Cesar AB, Ledezma P, Bagnati RP, et al. Worsening Renal Function in Patients Admitted with Acute Decompensated Heart Failure: Incidence, Predictors, Prognostic Value. J Card Fail 2008;6S:S92.
  10. Deswal A, Petersen NJ, Feldman AM, et al. Cytokines and cytokine receptors in advanced heart failure: an analysis of the cytokine database from the Vesnarinone trial (VEST). Circulation 2006;103:2055-9. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Periyasamy SM, Chen J, Cooney D, et al. Effects of uremic serum on isolated cardiac myocyte calcium cycling and contractile function. Kidney Int 2001;60:2367-76. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Henry RM, Kostense PJ, Bos G, Dekker JM, et al. Mild renal insufficiency is associated with increased cardiovascular mortality: The Hoorn Study. Kidney Int 2002;62:1402-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Fried LF, Shlipak MG, Crump C, et al. Renal insufficiency as a predictor of cardiovascular outcomes and mortality in elderly individuals. J Am Coll Cardiol 2003;41:1364-72. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Sarnak MJ, Levey AS, Schoolwerth AC, et al. American Heart Association Councils on Kidney in Cardiovascular Disease, High Blood Pressure Research, Clinical Cardiology, and Epidemiology and Prevention. Kidney disease as a risk factor for development of cardiovascular disease. Circulation 2003;108:2154-69. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Best PJ, Lennon R, Ting HH, et al. The impact of renal insufficiency on clinical outcomes in patients undergoing percutaneous coronary interventions. J Am Coll Cardiol 2002;39:1113-9. Přejít k původnímu zdroji...
  16. Rao V, Weisel RD, Buth KJ, et al. Coronary artery bypass grafting in patients with non-dialysis-dependent renal insufficiency. Circulation 1997;96 (9 Suppl):II-38-43; discussion II-44-5.
  17. Gibson CM, Pinto DS, Murphy SA, et al. TIMI Study Group Association of creatinine and creatinine clearance on presentation in acute myocardial infarction with subsequent mortality. J Am Coll Cardiol 2003;42:1535-43. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Foley RN, Parfrey PS, Sarnak MJ. Epidemiology of cardiovascular disease in chronic renal disease. J Am Soc Nephrol 1998;9 (Suppl 12):S16-S23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Sarnak MJ. Cardiovascular complications in chronic kidney disease. Am J Kidney Dis 2003;41 (5 Suppl):11-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. National Kidney Foundation: Clinical practice guidelines for chronic kidney disease: Evaluation, classificiation, and stratification. Am J Kidney Dis 2002;2 (Suppl 1):S46.
  21. Herget-Rosenthal S, Marggraf G, et al. Early detection of acute renal failure by serum cystatin C. Kidney Int 2004;66:1115-22. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Honore PM, Joannes-Boyau O, Boer W. The early biomarker of acute kidney injury: in search of the Holy Grail. Intens Care Med 2007;33:1866-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.