Cor Vasa 2009, 51(1):49-51 | DOI: 10.33678/cor.2009.013

Myslíte na plicní arteriální hypertenzi u pacientů ve vyšším věku?

Blanka Kočišková1,*, Yvona Kotroušová2, Pavel Jansa3
1 Interní ambulance, Blatná
2 Ambulance praktického lékaře, Blatná
3 II. interní klinika kardiologie a angiologie, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika

Je všeobecně známo, že plicní arteriální hypertenze (PAH) je nemoc dědičná; nabízí se předpoklad, že její incidence převládá u osob v mladších věkových skupinách. Faktem zůstává, že diagnóza PAH je většinou stanovena pozdě, přibližně asi ve věku 41-60 let života nemocného. Příčinou pozdního stanovení diagnózy jsou především nespecifické projevy onemocnění. Dále se domníváme, že tomu tak je z důvodu krátkého časového období od vzniku této diagnózy a zároveň i z důvodu nepříliš pokročilých terapeutických možností v nedávné době. Proto bohužel dochází k posunu záchytu a léčby této nemoci směrem k vyššímu věku. Dnes, kdy jsou již známy moderní možnosti léčby PAH, by byla škoda těchto možností nevyužít.

Klíčová slova: Plicní arteriální hypertenze; Specifická léčba; Prostanoidy; Antagonisté endotelinových receptorů; Inhibitory fosfodiesterázy 5

Zveřejněno: 1. leden 2009  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kočišková B, Kotroušová Y, Jansa P. Myslíte na plicní arteriální hypertenzi u pacientů ve vyšším věku? Cor Vasa. 2009;51(1):49-51. doi: 10.33678/cor.2009.013.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Jansa P, Aschermann M, Riedel M, a spol. Doporučení pro diagnostiku a léčbu plicní arteriální hypertenze v ČR. Cor Vasa 2004;46:K 35-K 44. Přejít na PubMed...
  2. Jansa P, Ambrož D, Paleček T, a spol. Plicní arteriální hypertenze. Kardiol Rev 2007;9:145-53.
  3. McLaughlin VV, Channick RN, Packer M, et al. Mechanisms and Evidence-Based Management of Pulmonary Arterial Hypertension (PAH): What every cardiologist needs to know. Medscape 2005. http://www.medscape.com/viewprogram/4060.
  4. Doležal J, Vižďa J, Kopáčová M, a spol. Lokalizace zdroje recidivujícího krvácení v tenkém střevě u hemoragické hereditární teleangiektazie pomocí scintigrafie s in vivo označenými erytrocyty pomocí 99mTc-pertechnetátu. Vnitř Lék 2005;51:583-7.
  5. Khurshid I, Downie GH. Pulmonary arteriovenous malformation. Postgrad Med J 2002;78: 191-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Varnholt H, Kradin R. Pulmonary capillary hemangiomatosis arising in hereditary hemorrhagic telangiectasia. Hum Pathol 2004;35:266-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Zamirian M, Aslani A, Sharifkazemi MB. Prediction of intrapulmonary right to left shunt with left atrial size in patients with liver cirrhosis. Eur J Echocardiogr 2008;9:1-4.
  8. Popelová J. Vrozené srdeční vady v dospělosti. Praha: Grada, 2003.
  9. Groves AM, See TC, Appleton DS, et al. Transpelural ultrasound diagnosis of a pulmonary arteriovenous malfomation. Br J Radiol 2004;7:620-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Gale K. Bosentan May Prolong Survival in Portopulmonary Hypertension. Eur Respir J 2007;30:1096-102. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Linhart A, Paleček T, Aschermann M. Echokardiografie pro praxi: Vyšetření pravostranných oddílů. 1. vydání. Praha: Audioscan-Toshiba, 2002:97-104.
  12. Simonneau G, Galie N, Rubin L, et al. Clinical classification of pulmonary hypertension. J Am Coll Cardiol 2004;43:5-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.