Cor Vasa 2008, 50(7-8):292-298 | DOI: 10.33678/cor.2008.100

Využití spiroergometrie v kardiologii

Jan Bajorek
I. interní klinika, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, Česká republika

Spiroergometrie umožňuje komplexní pohled na fyziologii a patofyziologii fyzické zátěže. Článek shrnuje indikace a uvádí současné poznatky a důkazy, které jsou podkladem pro klinické využití metody v praktické kardiologii. Pozornost je zaměřena na výstupy, jež jsou využitelné ke stanovení prognózy, ale i pro další léčebné postupy u pacientů se srdečním selháváním. Druhá část textu se věnuje přínosu vyšetření v diferenciální diagnostice dušnosti. Z popsaného principu stanovení míry ventilačního omezení v maximu zátěže vyplývají i metody využitelné v diagnostickém algoritmu dušnosti a její limitace.

Klíčová slova: Zátěžové vyšetření; Kyslíková spotřeba; Srdeční selhávání; Ventilační omezení

Zveřejněno: 1. červenec 2008  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bajorek J. Využití spiroergometrie v kardiologii. Cor Vasa. 2008;50(7-8):292-298. doi: 10.33678/cor.2008.100.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Likoff MJ, Chandler SF, Kay HR. Clinical determinants of mortality in chronic congestive heart failure secondary to idiopathic dilated or ischemic cardiomyopathy. Am J Cardiol 1987;59:634-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. John J, Rector R. Prognosis of congestive heart failure and predictors of mortality. Am J Cardiol 1955;62:25A-30A. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Mancini DM, Eisen H, Kussmaul W, et al. Value of peak oxygen consumption for optimal timing of cardiac transplantation in ambulatory patients with heart failure. Circulation 1991;83:778-86. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Francis DP, Shamin W, Ceri Davies L, et al. Cardiopulmonary exercise testing for prognosis in chronic heart failure: continuous and independent prognostic value fromV E/V CO2 slope and peak V O2. Eur Heart J 2000; 21:154-61. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Myers J, Gullestad L, Vagelos R, et al. Cardiopulmonary exercise testing and prognosis in severe heart failure: 14 ml/kg/min revisited. Am Heart J 2000;139:78-84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Opasich C, Pinna GD, Bobbio M, et al Peak oxygen consumption in chronic heart failure: toward efficient use in the individual patient. J Am Coll Cardiol 1998;31: 766-75. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Osman AF, Mehra MR, Lavie CJ, et al. The incremental prognostic importance of body fat adjusted peak oxygen consumption in chronic heart failure. J Am Coll Cardiol 2000;36:2126-31. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Stelken AM, Younis LT, Jennison SH, et al. Prognostic value of cardiopulmonary exercise testing using percent achieved of predicted peak oxygen uptake for patients with ischemic and dilated cardiomyopathy. J Am Coll Cardiol 1996;27:345-52. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Yeh MP, Gardner RM, Adams TD, Yanowith FG, Crapo RO. Anaerobic threshold: problems of determination and validation. J Appl Physiol 1983;55:1178-86. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Cohen-Solal A, Zannad F, Kayanakis JG, et al. Multicenter determination of the oxygen uptake and ventilatory threshold. Eur Heart J 1991;12:1055-63. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Wasserman K, Zhang YY, Gitt A, et al. Lung function and exercise gas exchange in chronic heart failure. Circulation 1997;96:2221-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Johnson RL Jr. Gas exchange efficiency in congestive heart failure II. Circulation 2001;103:916-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Chua TP, Ponikowski P, Harrington D, et al. Clinical correlates and prognostic significance of the ventilatory response to exercise in CHF. J Am Coll Cardiol 1997; 29:1585-90. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Kleber FX, Vietzke G, Wernecke KD, et al. Impairment of ventilatory efficiency in heart failure: prognostic impact. Circulation 2000;101:2803-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Robbins M, Francis G, Pashkow FJ, et al. Ventilatory and heart rate response to exercise: better predictors of heart failure mortality than peak oxygen consumption. Circulation 1999;100:2411-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Lupínek P. Úloha spiroergometrie při odhadu prognózy nemocných se srdečním selháním. Cor Vasa 2002;44: 477-80.
  17. Buller N, Poole-Wilson P. Extrapolated maximal oxygen consumption: a new metod for objektive analysis of respiratory gas exchange during exercise. Br Heart J 1988;59:212-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Clark AL, Poole-Wilson PA, Coats AJS. Effects of motivation of the patient on indices of exercise capacity in chronic heart failure. Br Heart J 1994;71:162-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Corra U, Giordano A, Bosimini E, et al. Oscillatory ventilation during exercise in patients with chronic heart failure: clinical correlates and prognostic implications. Chest 2002;121:1572-80. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Davies LC, Wensel R, Georgiadou P, et al. Enhanced prognostic value from cardiopulmonary exercise testing in chronic heart failure by non-linear analysis: oxygen uptake efficiency slope. Eur Heart J 2006;27: 684-90. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Corra U, Mezzani A, Bosimini E, Gianuzzi P. Cardiopulmonary exercise testing and prognosis in chronic heart failure: a prognostic algorithm for the individual patient. Chest 2004;126:942-50. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Aschermann M, et al. Kardiologie. Praha: Galén, 2004.
  23. Wasserman K, Hansen JE, Darryl YS, et al. Principles of cardiopulmonary exercise testing. Philadephia: Lea&Febiger,1994.
  24. Johnson BD, Reddan WG, Pegelow DF, et al. Flow limitation and regulation of function residual capacity during exercise in a physically active aging population. Am Rev Respir Dis 1991;143:960-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Babb TG, Viggiano R, Hurley B, et al. Effect of mild-to-moderate airflow limitation on exercise capacity. J Appl Physiol 1991;70:223-30. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Johnson BD, Weisman IM, Zebaloos RJ, Beck KC. Emerging concepts in the evaluation of ventilatory limitation during exercise: the exercise tidal flow-volume loop. Chest 1999;116:488-503. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Johnson BD Scanlon P, Beck KC. Regulation of ventilatory capacity in asthmatics. J Appl Physiol 1995;79: 892-901. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Marciniuk DD, Sridhar G, Clemens RE, et al. Lung volumes and expiratory flow limitation during exercise in interstitial lung disease. J Appl Physiol1994;77: 963-73. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Johnson BD, Beck KC, O'Malley KA, et al. Pulmonary mechanics during exercise in patients with chronic heart failure. Eur Respir J 1998;12 (Suppl 28):428S.
  30. Duguet A, Tantucci C, Thomas D, et al. Expiratory flow limitation and orthopnea in patients with acute left heart failure. Am J Respir Crit Care Med 1997; 155:A368.
  31. Dolmage TE, Goldstein, RS. Repeatability of inspiratory capacity during incremental exercise in patients with severe COPD. Chest 2002;121:708-14. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Johnson BD, Reddan WG, Seow KG, et al. Mechanical constraints on exercise hyperpnea in a fit aging population. Am Rev Respir Dis 1991;143:968-77. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.