Cor Vasa 2008, 50(4):149-154 | DOI: 10.33678/cor.2008.053

Posouzení vlivu stimulace septa nebo hrotu pravé komory na echokardiografické parametry dyssynchronie u nemocných se zachovanou funkcí levé komory srdeční - střednědobé sledování

Kateřina Lefflerová, Petr Lupínek, Jan Bytešník, Robert Čihák, Renata Krausová, Vlastimil Vančura, Josef Kautzner
Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika

Cíl práce:
Řada experimentálních i klinických studií prokazuje, že stimulace hrotu pravé komory (PK) srdeční vede k výrazné asynchronii aktivace komor. Výsledkem může být porucha systolické i diastolické funkce levé komory (LK) srdeční. Řešením je stimulace z alternativních míst PK. Cílem předložené studie je srovnání vlivu stimulace septa vs. hrotu na echokardiograficky hodnocené parametry komorové dyssynchronie ve střednědobém sledování.

Metodika:
Do studie bylo zařazeno 41 pacientů (31 mužů, průměrný věk 73 ± 10 let) s pokročilou AV blokádou a zachovanou ejekční frakcí LK (EF > 45 %). Pacienti byli randomizováni v poměru 2 : 1 k septální nebo hrotové stimulaci. Elektroda s aktivní fixací byla umístěna buď na septum nebo do hrotu PK. Echokardiografické vyšetření včetně hodnocení tkáňového dopplerovského vyšetření (TDE) bylo provedeno do týdne po implantaci a v odstupu šesti měsíců. Hodnotili jsme parametry interventrikulární a intraventrikulární dyssynchronie. Interventrikulární mechanické zpoždění (IVMD) bylo hodnoceno jako rozdíl mezi preejekčním časem levé a pravé komory. Intraventrikulární dyssynchronie LK byla analyzována z výsledků TDE - hodnotili jsme rozdíl rychlosti vrcholu kontrakce septa a laterální stěny LK.

Výsledky:
Bezprostředně po implantaci byl preejekční čas levé komory srdeční ve skupině septální stimulace 141 ± 22 ms, ve skupině hrotové stimulace 148 ± 23 ms, za 6 měsíců pak 142 ± 30 ms, resp. 151 ± 24 ms. IVMD činilo 20 ± 23 ms u stimulace septa, 21 ± 19 ms u stimulace hrotu, za 6 měsíců pak 36 ± 16 ms, resp. 35 ± 21 ms. Rozdíl vrcholu kontrakce septa a laterální stěny činil 28 ± 58 ms a 24 ± 55 ms při vstupním vyšetření a 39 ± 56 ms, resp. 37 ± 56 ms po šesti měsících.

Závěr:
V předložené studii jsme u nemocných se zachovanou funkcí LK neprokázali statisticky významný rozdíl mezi vlivem stimulace septa vs. hrotu PK na parametry interventrikulární a intraventrikulární dyssynchronie ani akutně, ani ve střednědobém sledování. V obou skupinách jsme však zaznamenali velký individuální rozptyl ve všech sledovaných parametrech.

Klíčová slova: Kardiostimulace; Srdeční dyssynchronie; Echokardiografie; Elektroda

Zveřejněno: 1. duben 2008  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Lefflerová K, Lupínek P, Bytešník J, Čihák R, Krausová R, Vančura V, Kautzner J. Posouzení vlivu stimulace septa nebo hrotu pravé komory na echokardiografické parametry dyssynchronie u nemocných se zachovanou funkcí levé komory srdeční - střednědobé sledování. Cor Vasa. 2008;50(4):149-154. doi: 10.33678/cor.2008.053.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Furman S, Schwedel JB. An intracardiac pacemaker for Stokes-Adams seizure. New Engl J Med 1959;261:943-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Wiggers CJ. The muscle reactions of the mammalian ventricles to artificial surface stimuli. Am J Physiol 1925;73:346-78. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Vassalo JA, Cassidy DM, Miller JM, et al. Left ventricular endocardial activation during right ventricular pacing: effect of underlying heart disease. J Am Coll Cardiol 1986;7:1228-33. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Rosenquist M, Isaaz K, Botvinick EH, et al. Relative importance of activation sequence compared to atrioventricular synchrony in left ventricular function. Am J Cardiol 1991;67:148-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. van Oosterhout MF, Prinzen FW, Arts T, et al. Asynchronous electrical activation induces asymetrical hypertrophy of the left ventricular wall. Circulation 1998; 98:588-95. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Lee MA, Dae MW, Langberg JJ, et al. Effects of long-term right ventricular apical pacing on left ventricular perfusion, innervation, function and histology. J Am Coll Cardiol 1994;24:225-32. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Karpawich PP, Justice CD, Chang CH, et al. Septal ventricular pacing in the immature canine heart: a new perspective. Am Heart J 1991;121:827-33. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Prinzen FW, Cheriex EM, Delhaas T, et al. Asymmetric thickness of the left ventricular wall resulting from asynchronous electrical activation. A study in patients with left bundle branch block and in dogs with ventricular pacing. Am Heart J 1995;130:1045-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Thambo JB, Bordachar P, Garrigue S, et al. Detrimental ventricular remodeling in patients with congenital complete heart block and chronic right ventricular apical pacing. Circulation 2004;110:3766-72. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Abdomian GE. Myofibrillar disarray produced in normal hearts by chronic electrical pacing. Am Heart J 1986;112:79-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Sweeney MO, Hellkamp AS, Ellenbogen KA, et al. Adverse effect of ventricular pacing on heart failure and atrial fibrillation among patients with normal baseline QRS duration in a clinical trial of pacemaker therapy for sinus node dysfunction. Circulation 2003;107:2932-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Nielson JC, Kristensen L, Andersen HR, et al. A randomized comparison of atrial and dual-chamber pacing in 177 consecutive patients with sick sinus syndrome. J Am Coll Cardiol 2004;42:614-23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Andersen HR, Nielsen JC, Thomsen PE, et al. Long-term follow-up of patiens from a randomised trial of atrial versus ventricular pacing for sick-sinus syndrome. Lancet 1997;350:1210-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Tantengco MV, Thomas RL, Karpawich PP. Left ventricular dysfunction after long-term right ventricular apical pacing in the young. J Am Coll Cardiol 2001;37:2093-100. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. The DAVID Trial Investigators. Dual-Chamber Pacing or Ventricular Backup Pacing in Patients With an Implantable Defibrillator: The Dual Chamber and VVI Implantable Defibrillator (DAVID) Trial. JAMA 2002;288:3115-23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Mond HG, Hillock RJ, Stevenson IH, et al. The Right ventricular outflow tract: The road to septal pacing. Pacing Clin Electrophysiol 2007;30:482-91. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Lefflerová K, Kautzner J. Alternativní místo stimulace pravé komory srdeční. Interv Akut Kardiol 2007;6:135-8.
  18. Victor F, Leclerq C, Mabo P, et al. Optimal right ventricular pacing site in chronically implanted patients. J Am Coll Cardiol 1999;33:311-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Bourke JP, Hawkins T, Keavey P, et al. Evolution of ventricular function during permanent pacing from either right ventricular apex or outflow tract following AV-junction ablation for atrial fibrillation. Europace 2002;4:219-28. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Stambler BS, Ellenbogen KA, Zhang X, et al. Right ventricular outflow versus apical pacing in pacemaker patients with congestive heart failure and atrial fibrillation. J Cardiovasc Electrophysiol 2003;14:1180-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Tse HF, Yu CM, Wong KK, et al. Functional abnormalities in patients with permanent right ventricular pacing. The effect of sites of electrical stimulation. J Am Coll Cardiol 2002;40:1451-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Mera F, Delurgio D, Patterson RE, et al. A comparison of ventricular function during high right ventricular septal and apical pacing after His-bundle ablation for refractory atrial fibrillation. Pacing Clin Electrophysiol 1999;22:1234-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Levicka-Nowak E, Dabrovska-Kugacka A, Tybura S, et al. Right ventricular apex versus right ventricular outflow tract pacing: prospective, randomized, long-term clinical and echocardiographic evaluation. Kardiol Pol 2006;64:1082-91. Přejít na PubMed...
  24. Cleland JGF, Daubert JC, Erdmann E, et al. for the Cardiac Resynchronization - Heart Failure (CARE-HF) Study Investigators. The effect of cardiac resynchronization on morbidity and mortality in heart failure. New Engl J Med 2005;352:1539-49. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Bax JJ, Bleeker GB, Marwick TH, et al. Left ventricular dyssynchrony predicts response and prognosis after cardiac resynchronization therapy. J Am Coll Cardiol 2004;44:1834-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Yu CM, Abraham WT, Bax J, et al. PROSPECT investigators. Predictors of response to cardiac resynchronization therapy (PROSPECT) - study design. Am Heart J 2005;149:600-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Richardson M, Freemantle N, Calvert MJ, et al. CARE-HF Study Steering Committee Investigators. Predictors and treatment response with cardiac resynchronization therapy in patients with heart failure characterized by dyssynchrony: a pre-defined analysis from the CARE-HF trial. Eur Heart J 2007;28:1827-34. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Stockburger M, Fateh-Moghadam S, Nitardy A, et al. Baseline Doppler parameters are useful predictors of chronic left ventricular reduction in size by cardiac resynchronization therapy. Europace 2007; v tisku. Přejít k původnímu zdroji...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.