Cor Vasa 2007, 49(10):351-354 | DOI: 10.33678/cor.2007.127

Prevalence a klinická charakteristika rezistentní hypertenze ve specializovaném centru

Tomáš Pikus, Jiří Widimský jr., Tomáš Zelinka, Jan Rosa, Branislav Štrauch, Ondřej Petrák, Robert Holaj

Centrum pro hypertenzi, III. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika

Cíl práce:
Zjistit prevalenci a klinickou charakteristiku rezistentní hypertenze ve skupině nemocných vyšetřených v Centru pro hypertenzi.

Metody:
Vyšetřili jsme skupinu 620 osob (průměrný věk 55 ± 10 roků) s arteriální hypertenzí, kteří byli odesláni do Centra pro hypertenzi v průběhu let 2005-2006 za účelem posouzení možné sekundární etiologie hypertenze. U všech nemocných bylo za hospitalizace provedeno komplexní diagnostické vyšetření včetně vybraných hormonálních parametrů, 24hodinového monitorování krevního tlaku a zobrazovacích metod. Rezistentní hypertenzi jsme definovali (po vyloučení sekundárních forem) následujícím způsobem: klinický krevní tlak u lékaře 140/90 mm Hg a vyšší za předpokladu užívání nejméně trojkombinace antihypertenziv, včetně diuretik, nebo krevní tlak v domácím prostředí 135/85 mm Hg a vyšší za předpokladu užívání nejméně trojkombinace antihypertenziv, včetně diuretik, nebo průměrný krevní tlak při 24hodinovém monitorování TK 130/80 mm Hg a vyšší za předpokladu užívání nejméně trojkombinace antihypertenziv včetně diuretik.

Výsledky:
Rezistentní hypertenze byla po vyloučení možnosti sekundární etiologie zjištěna u 61 osob, tj. 10% prevalence. Průměrná délka trvání hypertenze činila 16 ± 9 roků a klinický krevní tlak při vstupním vyšetření činil 188 ± 27/104 ± 18 mm Hg. Normální body mass index byl nalezen jen u 15 % osob, ve zbývajících případech se jednalo o nadváhu (25 %) a obezitu (60 %). Diabetes mellitus se vyskytoval u 21 nemocných (38 %) a kritéria metabolického syndromu splňovalo 22 (40 %) osob; 84 % pacientů užívalo čtyřkombinaci a vícekombinaci antihypertenziv. Průměrná hodnota sérového kreatininu byla 93 ± 29 μmol/l, plazmatické reninové aktivity 1,5 ± 1,9 ng/ml/hod. a plazmatického aldosteronu 153 ± 123 pg/ml.
Výskyt poškození kardiovaskulárních cílových orgánů byl následující: aterogenní změny karotid 59 %, koncentrická remodelace levé komory ve 38 %, a hypertrofie levé komory ve 41 % vyšetřených pacientů.

Závěr:
Naše studie prokázala že rezistentní hypertenze není v klinické praxi vzácná a můžeme se s ní setkat i u nemocných užívajících kombinační léčbu antihypertenziv složenou z více než pěti různých tříd. U nemocných s rezistencí na léčbu jsme zjistili vysoký výskyt obezity, metabolického syndromu, diabetes mellitus a poškození cílových orgánů.

Klíčová slova: Hypertenze; Rezistence na léčbu; Prevalence; Klinická charakteristika

Zveřejněno: 1. říjen 2007  Zobrazit citaci