Cor Vasa 2007, 49(9):293-301 | DOI: 10.33678/cor.2007.110

Jak se v ČR mění klinický obraz a léčba stabilní anginy pectoris

Jaromír Hradec¹, Martina Sachová²

¹ III. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

² Servier, s. r. o., Praha, Česká republika

Cíl:
V roce 2001 byl v ČR proveden průzkum ATP I (Angina Treatment Patterns Survey), který přinesl informace o stavu diagnostiky a léčby nemocných se stabilní anginou pectoris (AP) v ČR. V roce 2006 byl proveden podobný průzkum ATP III. Výsledky obou průzkumů byly porovnány.


Soubory nemocných:
Průzkumu ATP I se zúčastnilo 640 nemocných a průzkumu ATP III 1 308 ambulantních nemocných se stabilní AP.

Výsledky:
Co se za posledních 5 let, od roku 2001 do roku 2006 změnilo:
1. Nemocní s AP byli v průměru o 2 roky starší (69 ± 10 vs. 67 ± 9 roků).
2. Zvýšily se jejich průměrné hodnoty krevního tlaku (139 ± 15/83 ± 9 vs. 136 ± 15/81 ± 8 mm Hg) a přibylo hypertoniků (83 vs. 71 %).
3. Zvýšil se počet nemocných s dyslipidemií (78 vs. 66 %), ale průměrné plazmatické koncentrace celkového i LDL-cholesterolu se snížily (5,1 ± 1,3 vs. 5,6 ± 0,9 mmol/l a 3,1 ± 0,9 vs. 3,4 ± 1,0 mmol/l).
4. Výrazně se zvýšil počet nemocných, kteří prodělali infarkt myokardu (49,6 vs. 33,0 %) a také těch, kteří byli vyšetřeni koronarograficky (55,2 vs. 16,3 %).
5. Velmi dramaticky se změnila léčba. Počet nemocných, kteří byli léčeni invazivně, se více než zdvojnásobil (56,0 vs. 24,4 %), především zásluhou PCI (39,7 vs. 13,3 %).
6. Významné změny nastaly i ve farmakoterapii. Zvýšil se počet nemocných léčených betablokátory (79,7 vs. 64,4 %) a snížil počet nemocných léčených nitráty (65,9 vs. 82,8 %). Významně se zvýšilo užívání hypolipidemik (82,4 vs. 57,0 %), mezi nimiž naprosto převládly statiny (90,1 vs. 61,9 %), naopak je zřetelný odklon od fibrátů (9,2 vs. 32,6 %). Častěji se užívají inhibitory ACE (60,7 vs. 54,8 %), navíc se nově používají také sartany (19,9 vs. 1,3 %). Více nemocných je na perorálních antikoagulanciích (12,5 vs. 4,2 %), přičemž procento nemocných užívajících antiagregancia se takřka nezměnilo (88,6 vs. 87,0 %). Dosti významně se změnilo spektrum používaných přípravků a je zřetelná tendence k používání vyšších denních dávek.

Závěr:
Za posledních 5 let se v ČR významně zvýšil rizikový profil nemocných se stabilní AP. Zdvojnásobil se počet nemocných léčených invazivně a významně se zlepšila i medikamentózní léčba.

Klíčová slova: Stabilní angina pectoris; Farmakoterapie; Průzkum ATP; Sekundární prevence ICHS

Zveřejněno: 1. září 2007  Zobrazit citaci