Cor Vasa 2007, 49(4):147-151 | DOI: 10.33678/cor.2007.054

Prevence kardiovaskulárních komplikací paroxetinem u osob s ischemickou chorobou srdeční a s depresivní nebo úzkostnou poruchou. Projekt PrevenPar

Milan Vrána
Praha, Česká republika

Výsledky klinických studií potvrdily, že depresivní nebo úzkostná porucha je dalším rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění. Jednou z příčin rizikovosti je zvýšená zpětná resorpce serotoninu serotoninovým transportérem. Ta ruší nejen přenos podráždění v mozku, současně i aktivuje trombocyty, a tím zvyšuje pravděpodobnost trombogeneze při ischemické chorobě srdeční. O výši rizika rozhoduje také polymorfismus genu serotoninového transportéru (5-HTTLPR) v jeho promotorové části (SLC6A4). Přítomnost krátké alely (S) kardiovaskulární riziko snižuje, alely dlouhé (L) naopak zvyšuje. Paroxetin má ze všech dosud známých antidepresiv typu SSRI (Selective Serotonin Reuptake Inhibitors) největší afinitu k serotoninovému transportéru. Inhibice transportéru paroxetinem by proto mohla kompenzovat vliv genového polymorfismu a snížit nejen stupeň depresivní nebo úzkostné poruchy, ale také kardiovaskulární riziko.
V současné době ověřujeme naši pracovní hypotézu v nově organizovaném projektu "PrevenPar". Jsou do něho zařazeni pacienti s ischemickou chorobou srdeční a s pozitivním nálezem depresivní, úzkostné nebo depresivní nebo úzkostné poruchy. Pacienti budou léčeni lege artis kardiologicky a současně psychiatricky paroxetinem. Primárním výstupem projektu PrevenPar je úspěšnost léčby depresivní nebo úzkostné poruchy paroxetinem. Sekundárním výstupem je korelace úspěšnosti/neúspěšnosti léčby kardiologické s úspěšností/neúspěšností léčby psychiatrické. Projekt PrevenPar byl již zahájen a účastní se ho praktičtí lékaři, kardiologové a psychiatři. Příznivý výsledek projektu by měl dát návod, jak eliminovat vliv depresivní nebo úzkostné poruchy - nově objeveného kardiovaskulárního rizikového faktoru.

Klíčová slova: Depresivní nebo úzkostná porucha; Ischemická choroba srdeční; Kardiovaskulární riziko; Serotoninový transportér; Paroxetin; Projekt PrevenPar

Zveřejněno: 1. duben 2007  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vrána M. Prevence kardiovaskulárních komplikací paroxetinem u osob s ischemickou chorobou srdeční a s depresivní nebo úzkostnou poruchou. Projekt PrevenPar. Cor Vasa. 2007;49(4):147-151. doi: 10.33678/cor.2007.054.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Rosengren A, Hawken S, Ovnpov S A, et al. Association of psychosocial risk factors with risk of acute myocardial infarction in 11 119 cases and 13 684 controls from 52 countries (the INTERHEART study): Case control study. Lancet 2004;364:953-62. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Empana JP, Jouven X, Lemaitre RN, et al. Clinical depression and risk of out-of-hospital arrest. Arch Intern Med 2006;166:195-200. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Lespérance F, Frasure-Smith N, Talajic M, Bourassa MG. Five-year risk of cardiac mortality in relation to initial severity and one-year changes in depression symptoms after myocardial infarction. Circulation 2002; 105:1049-53. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Spijkerman TA, van den Brink RHS, May JF, et al. Decreased impact of postmyocardial infarction on cardiac prognosis. J Psychosom Res 2006;61:493-99. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Blumenthal JA, Lett HS, Babyak MA, et al. Depression as risk factor for mortality after coronary artery bypass surgery. Lancet 2003;362:604-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Strik JJMH, Dennolet J, Lousberg R, Honig A. Comparing symptoms of depression and anxiety as predictors of cardiac events and increased health care consumption after myocardial infarction. J Am Coll Cardiol 2003;42: 1801-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Frazure-Smith N, Lespérance F. Reflections on depression as a cardiac risk factor. Psychosom Med 2005;67: S19-S25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Cífková R, Býma S, Češka R, a spol. Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku. Společná doporučení českých odborných společností. Vnitř Lék 2005;51:1021-36.
    9. Posener JA, De Battista Ch, Veldhuis JD, Province MA, Williams GH, Schatzberg AF. Process irregularity of cortisol and adrenocorticotropin secretion in men with major depressive disorder. Psychoneuroendocrin 2004; 29:1129-37. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Otte Ch, Marmar ChR, Pipkin SS, Moos R, Browner WS, Whooley MA. Depression and 24-hour urinary cortisol in medical outpatients with coronary heart disease: The Heart and Soul Study. Biol Psychiatry 2004;56:241-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Lespérance F, Frazure-Smith N, Théroux P, Irwin M. The association between major depression and levels of soluble intercellular andhesion molecule 1, interleukine-6, and C-reactive protein in patients with recent acute coronary syndromes. Am J Psychiatry 2004;161:271-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Otte Ch, Neylan TC, Pipkin SS, Browner WS, Whooley MA. Depressive symptoms and 24-hour urinary norepinephrine excretion levels in patients with coronary disease: Findings from the Heart and Soul Study. Am J Psychiatry 2005;2139-45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Carney RM, Blumenthal JA, Freedland KE, et al. Low heart rate variability and effect of depression on postmyocardial infarction mortality. Arch Intern Med 2005; 165:1486-91. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Bruce EC, Musselman DL. Depression, alterations in platelet function, and ischemic heart disease. Psychosom Med 2005;67:S34-S36. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Tsao Ch-W, Lin Y-S, Chen Ch-Ch, Bai Ch-H, et al. Cytokines and serotonin transporter in patients with major depression. Prog Neuropsychopharmacol Biol Psychiatry 2006;30:899-905. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Coto E, Reguero JR, Alvarez V, et al. 5-Hydroxytryptamine 5-HT2A receptor and 5-hydroxytryptamine transporter polymophism in acute myocardial infarction. Clin Sci (Lond) 2003; 104:241-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Fumeron F, Betoulle D, Nicaud V, et al. Serotonin transporter gene polymorphism and myocardial infarction. Circulation 2002;105:2943-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Nakatani D, Sato H, Sakata Y, et al. Influence of serotonin transporter gene polymorphism on depressive symptoms and new cardiace events after acute myocardial infarction. Am Heart J 2005;150:652-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Fumeron F, Betoulle D, Aubert R, et al. Association of a functional 5-HT transporter gene polymorphism with anorexia nerviosa and food intake. Mol Psychiatry 2001;6:1-916. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Murphy GM, Hollander SB, Rodriges HE, et al. Effect of serotonin transporter gene promoter polymorphism on myrtazapine and paroxetine efficacy and adverse events in geriateric depression. Arch Gern Psychiatry 2004; 61:1163-9. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Glassman AH, O'Connor CM, Califf RM, et al. Sertraline antidepressant medication heart attact randomized trial (SADHART). Am Heart J 1999;137:1110-7.
    22. Taylor BC, Youngblood ME, Catellier D, et al. Effect of antidepressant medication on morbidity and mortality in depressed patients. Arch Gen Psychiatry 2005;62:792-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Vermeten E, Vythilingam M, Schmahl Ch, et al. Alterations in stress reactivity after long-term treatment with paroxetine in women with posttraumatic stress disorders. Ann NY Acad Sci 2006;1071:184-202. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Stocchi F, Nordera G, Jokinen RH, et al. Efficacy and tolerability of paroxetine for the long-term treatment of generalized anxiety disorder. J Clin Psychiatry 2003; 64:250-8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Sheenan DV, Burnham DB, Iyengar MK, Perera P. Efficacy and tolerability of controlled-release paroxetine treatment of panic disorder. J Clin Psychiatry 2005;66:34-40. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Pollock BG, Fouzia L-T, Wagner W. Evaluation of platelet activation in depressed patients with ischemic heart disease after paroxetine or nortriptyline treatment. J Clin Psychopharmacol 2000;20:137-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Sauer WH, Berlin JA, Kimmel SE. Effect of antidepressants and their relative affinity for the serotonin transporter on the risk of myocardial infarction. Circulation 2003;108:32-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Carney RM, Freedland KE, Veith RC. Depression, the autonomic nervous system and coronary disease. Psychosom Med 2005;67:S29-S33. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Yeragani VK, Pesce V, Jayaraman A, Roose S. Major depression with ischemic heart disease: Effects of paroxetine and nortriptyline on long-term heart rate variability measures. Biol Psychiatry 2002;52:418-29. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Alvarez W, Pickworth KK. Safety of antidepressant drugs in the patient with cardiac disease: A review of literature. Pharmacotherapy 2003;23:754-71. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Vrána M, Honzák R. Lze snížit kardiovaskulární riziko při ischemické chorobě srdeční léčbou deprese? Farmakoterapie 2006;3:318-22.

    Zpět na obsah


    Cor et Vasa

    Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

    Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.


    Ne
    Ano