Cor Vasa 2007, 49(1):19-24 | DOI: 10.33678/cor.2007.009

Výskyt, diagnostika a léčba plicní embolie na interním oddělení. Část 2. Léčba, mortalita a srovnání se souborem z let 1996-1998

Jan Mrózek^*, Vladimír Srp, Kamil Novobílský, Petr Černý

II. interní-kardiovaskulární oddělení, Městská nemocnice Ostrava, Ostrava, Česká republika

Cíl práce a metodika:
Jsou popsány v první části našeho sdělení (CV 2006;48/12/:433-440).

Výsledky:
Nefrakcionovaný heparin intravenózně (dále UFH) byl podán 67 pacientům (55,8 %), subkutánní nízkomolekulární heparin - enoxaparin (dále LMWH) 55 pacientům (45,8 %). Z důvodů kontraindikací či krvácivých komplikací nebylo možno účinně antikoagulovat 18 pacientů (15 %); tito pacienti měli výrazně vyšší mortalitu (50%). Trombolýza byla podána 14 pacientům (11,7 %), kavární filtr byl implantován 15 pacientům (12,5 %), 19 pacientů bylo hospitalizováno na jednotce intenzivní péče /JIP/ (15,8 %), 9 pacientům (7,5 %) byly podány vazopresory. Dva pacienti (1,8 %) byli pro nález rozsáhlé ileofemorální flebotrombózy - charakteru Phlegmasia coerulea - přeloženi na angiologické pracoviště k provedení lokální trombolýzy. Z našeho souboru zemřelo 10 pacientů (8,3 %), z nich 7 do 24 hodin od objevení se příznaků. Se zvýšenou mortalitou byly nejvýrazněji spojovány: nutnost podání vazopresorů, hospitalizace na JIP, nutnost podání trombolýzy, nemožnost antikoagulace a hypotenze v úvodu.
V porovnání se souborem z let 1996-1998 bylo v našem souboru méně pacientů hemodynamicky nestabilních - hypotenze a/nebo tachykardie (19 % vs. 8,9 %) - s tím souvisela výrazně nižší mortalita. Spektrum neinvazivních vyšetření bylo podobné - s výjimkou spirální CT-angiografie (CTA), která nebyla ještě v předchozím souboru dostupná. V našem nynějším souboru bylo prováděno daleko méně invazivních vyšetření - pravostranná katetrizace 3,3 vs. 11,3 % a plicní angiografie 2,5 vs. 8,7 %. Z léčebných opatření je jasná tendence k většímu využití LMWH (45,8 vs. 15,7 %) proti UFH a dále vyšší počet trombolyzovaných pacientů (11,7 vs. 2,8 %).

Závěr:
Léčebná opatření u plicní embolie (PE) na našem oddělení se nelišila od doporučených postupů - standardní podání UFH či LMWH - následováno perorální antikoagulací warfarinem. Trombolyzováni byli pacienti s masivní PE, individuálně i pacienti se submasivní PE. Zvýšená mortalita byla asociována zejména s nepříznivým vstupním klinickým stavem a dále nemožností podání antikoagulační léčby. Ve srovnání se souborem pacientů z let 1996-1988 bylo v našem souboru méně pacientů hemodynamicky nestabilních a z toho vyplývající nižší mortalita.

Klíčová slova: Plicní embolie; Výskyt; Diagnóza; Léčba

Zveřejněno: 1. leden 2007  Zobrazit citaci