Cor Vasa 2006, 48(12):421-425 | DOI: 10.33678/cor.2006.135

Konverze na tacrolimus u pacientů po transplantaci srdce s rekurentní rejekcí

Blanka Dufková^*, Ivan Málek, Yevheniya Vymětalová

Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika

Cíl:
Posoudit účinek konverze z cyklosporinu A (CyA) na tacrolimus (TAC) u nemocných po ortotopické transplantaci srdce (OTS) s rekurentními epizodami buněčné rejekce.

Metodika:
Sledovali jsme soubor 17 pacientů po OTS (5 žen, 12 mužů, věkový průměr 53 ± 11 let), u nichž byla v letech 2001-2005 provedena konverze na TAC pro opakované nálezy vyšších stupňů akutní rejekce v endomyokardiálních biopsiích (EMB). Porovnávali jsme výskyt akutních rejekcí celkem v šesti EMB u každého pacienta, z nichž tři byly provedeny před konverzí a zbylé tři po konverzi na TAC. Každý stupeň Banffské klasifikace byl bodově ohodnocen (škála 1-6 bodů); následně byl proveden součet bodů a průměr pro celý soubor. Dalšími sledovanými parametry byl vliv TAC na krevní tlak, koncentraci sérového kreatininu a cholesterol. Při konverzi následovala první dávka TAC 12 hodin po posledním podání CyA, počáteční dávka byla 0,1-0,15 mg/kg, byla rozdělena do dvou denních dávek, koncentrace byla stanovena po podání pěti dávek. U všech pacientů bylo dosaženo cílových koncentrací (10-20 ng/ml).

Výsledky:
U všech pacientů byl TAC tolerován. Ovlivnění probíhající akutní rejekce a pokles výskytu vyšších stupňů akutních rejekcí po konverzi na TAC bylo statisticky významné (před konverzí 8,75 ± 1,61, po konverzi 2,56 ± 1,59, p < 0,001). Pokles hodnot systolického krevního tlaku (mm Hg) nebyl statisticky významný (před konverzí 133 ± 12,5, po konverzi 128 ± 9, p = 0,0775), rovněž u diastolického tlaku nebyl pokles významný (před konverzí 84,4 ± 9,5, po konverzi 83 ± 7,4, p = 0,516).
Koncentrace sérového kreatininu se po konverzi změnila pouze nevýznamně (před konverzí 105 ± 26,1 μmol/l, po konverzi 109 ± 26,07 μmol/l, p = 0,158). Naopak koncentrace cholesterolu se po konverzi statisticky významně snížily (před konverzí 5,2 ± 1,06 mmol/l, po konverzi 4,7 ± 0,84 mmol/l, p = 0,0026).

Závěr:
Tacrolimus příznivě ovlivňuje nejen probíhající rekurentní akutní rejekce, ale snižuje i další výskyt rejekčních epizod. Po konverzi z cyklosporinu A na tacrolimus byl zaznamenán pokles koncentrací cholesterolu. Konverze na tacrolimus je vhodnou léčebnou metodou u pacientů s opakovanými akutními rejekcemi.

Klíčová slova: Transplantace srdce; Akutní buněčná rejekce; Tacrolimus; Cyklosporin A

Zveřejněno: 1. prosinec 2006  Zobrazit citaci