Psychosociální rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění

Cor Vasa 2005, 46(10):385-390

Psychosociální rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění

Alexandra Pilipčincová: Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika

Publikace přináší přehled psychosociálních faktorů kardiovaskulárních onemocnění (KVO), jako je chování typu A, deprese, úzkost, vitální exhausce, sociální opora a pesimismus/optimismus. Dlouholeté sledování těchto prediktorů srdečně-cévních onemocnění u zdravých jedinců i u pacientů s už manifestovaným onemocněním jednoznačně potvrdilo jejich vztah k morbiditě, mortalitě, prognóze KVO a kvalitě života. Intenzivní zkoumání chování typu A od konce 50. let 20. století, které přineslo mnoho výsledků jež si protiřečily, vedlo koncem let 80. ke konstruování přesnějších vyšetřovacích metod, které se nezaměřují na diagnostiku chování typu A jako celku, ale jeho dílčích komponent. Začátek 50. let je také obdobím zkoumání vztahu mezi depresí, depresivními pacienty a KVO a tento vztah jako předmět výzkumu neztratil na své aktuálnosti ani v současnosti. Deprese, úzkost a stav označovaný jako vitální exhausce byly na základě rozsáhlých longitudinálních studií potvrzeny jako prediktory KVO. Role optimismu/pesimismu v rozvoji somatických onemocnění je relativně novou hypotézou, avšak vztah tzv. dispozičního pesimismu byl prokázán ve vztahu ke KVO, k rozvoji poporodní deprese, prognóze onkologických onemocnění, či prognóze u pacientů po infarktu myokardu (IM) nebo koronárním bypassu. Indexy rizikovosti nedostatku plnohodnotných sociálních kontaktů jsou přirovnávány ke klasickým rizikovým faktorům KVO, jako je zvýšená koncentrace cholesterolu, kouření či hypertenze. Shrneme-li uvedené, psychosociální faktory mají za sebou dlouholetou historii intenzivního zkoumání a navzdory tomu, že mechanismus vysvětlující vztah mezi nimi a KVO je dosud neznámý, jejich původ není vysvětlitelný závažností somatického onemocnění.