Hypertenze a diabetes mellitus v ordinacích praktických lékařů. Výskyt hypertenze a její kontrola
- 1 Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha
- 2 II. interní klinika, Fakultní nemocnice u sv. Anny, Brno
- 3 Servier, Praha
- 4 Úsek náměstka pro odbornou činnost, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha, Česká republika
Cíl práce:
Přítomnost diabetes mellitus výrazně zhoršuje prognózu hypertenze jak při vzniku aterosklerotických (makrovaskulárních), tak mikrovaskulárních komplikací. Směrnice Evropské společnosti pro hypertenzi a Evropské kardiologické společnosti proto doporučují podstatně důraznější léčbu hypertenze s dosažením cílových hodnot krevního tlaku nižších než 130/80 mm Hg.
V naší předchozí práci jsme popsali vysokou prevalenci hypertenze v ordinacích 150 praktických lékařů v České republice. Zároveň jsme zjistili špatnou kontrolu hypertenze, neboť cílových hodnot krevního tlaku nižších než 140 a nižších než 90 mm Hg bylo dosaženo jen u 21,8 % hypertoniků, kteří byli léčeni farmakologicky. Cílem naší studie bylo ověřit si kontrolu hypertenze u diabetiků v klinické praxi praktických lékařů.
Metodika:
Průzkumu se účastnilo 150 praktických lékařů z Čech a Moravy. Každý zúčastněný praktický lékař vyšetřil a zaznamenal údaje u 15 po sobě přicházejících pacientů (ve věku 45 a více let) bez ohledu na účel jejich návštěvy. Byl tak získán soubor celkem 2 211 pacientů ve věku 45 let a více. Pro účely této studie jsme z tohoto souboru 2 211 pacientů ve věku 45 let a více vybrali populaci pacientů s diabetes mellitus, porušenou lačnou glykemií, a soubor hypertoniků bez diabetes mellitus a bez porušené lačné glykemie.
Výsledky:
Cílových hodnot krevního tlaku méně než 130 mm Hg a méně než 80 mm Hg bylo dosaženo jen u 4,7 % diabetiků léčených antihypertenzivy. Tyto výsledky názorně ukazují, že kontrola hypertenze u diabetiků je ještě horší než u hypertoniků bez diabetes mellitus.
Kombinací tří a více antihypertenziv byla léčena jen jedna pětina nemocných. Zatímco kontrola systolického tlaku se s věkem významně zhoršuje - ve věkových skupinách 65-74 let a nad 74 let má nekontrolovaný systolický tlak ł 130 mm Hg 92,4 % a 93,1 % - ve skupině nejmladší je těchto pacientů (s nekontrolovaným TK) významně méně, tj. 76,8 %. Systolický tlak ł 140 mm Hg má ve věkových skupinách 65-74 let a nad 74 let 78,6 % a 75,9 %, v nejmladší věkové skupině významně méně - 57,1 %.
Naproti tomu kontrola diastolického tlaku pod 90 mm Hg se s věkem spíše nevýznamně zlepšuje a je dosahována u 56,5 až 63,2 % diabetiků s hypertenzí, snížení diastolického tlaku pod 80 mm Hg se dosahuje jen v 8,9 až 17,2 %. Tato čísla ukazují, že i kontrola diastolického tlaku pod 80 mm Hg představuje náročný cíl.
Závěr:
Naše studie ukazuje, že cílového krevního tlaku méně než 130 a méně než 80 mm Hg se dosahuje jen u necelých 5 % diabetiků s hypertenzí. Naše nálezy zároveň dokládají, že špatná kontrola hypertenze u diabetiků je způsobena především špatnou kontrolou systolického tlaku, která se s vyšším věkem dále významně zhoršuje. Tyto výsledky jsou alarmující a ukazují na nutnost důraznější léčby hypertenze (zejména kombinační) u diabetiků.
Klíčová slova: Kontrola hypertenze u diabetu; Diabetes mellitus 2. typu; Hypertenze
Zveřejněno: 1. duben 2005 Zobrazit citaci